An Inspector Calls
Režie:
Aisling WalshKamera:
Martin FuhrerHudba:
Dominik ScherrerHrají:
David Thewlis, Miranda Richardson, Ken Stott, Chloe Pirrie, Kyle Soller, Finn Cole, Patricia Winker, Sophie Rundle, Lucy Chappell, Wanda OpalinskaObsahy(2)
Anglický průmyslník pořádá večeři u příležitosti zasnoubení dcery s perspektivním mladým mužem. V domě se však neočekávaně ohlásí policejní inspektor s tím, že před třemi hodinami zemřela v nemocnici dívka, kterou všichni znali a mohli mít na její smrti podíl... Nová stylová adaptace nadčasového mistrovského díla spisovatele J. B. Priestleyho se odehrává v roce 1912 během rozkvětu průmyslového věku. V napínavém, mysteriózním příběhu, který proběhne během jediné noci a je zároveň tvrdou kritikou třídní společnosti, figuruje prosperující rodina Birlingových. Tu nečekaně navštíví inspektor Goole vyšetřující sebevraždu mladé dívky, jež pracovala v továrně pana Birlinga. Inspektor Goole nekompromisně vyslýchá jednoho člena rodiny po druhém a zjišťuje, že mrtvou každý z nich znal a navíc mohl sehrát významnou roli v jejím tragickém konci. Během vyšetřování vyplouvají na povrch kruté činy, necitelné skutky i temná zahanbující tajemství, která hrozí, že rozervou rodinu Birlingových na kusy a navždy zničí její dobrou pověst. (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (79)
Brilantně rozehraná partie pokeru o lidské svědomí. Svědomí měli jen dva. Byla to taky krásná ukázka efektu motýlích křídel. Nepatrné mávnutí tohoto tvorečka na jednom konci může vyvolat tajfun na konci druhém. Tady se to dá taky použít. Jeden člověk někomu zasáhne do osudu. Vůbec to nemusí být ve zlém. ten člověk tomu nemusí ani přikládat žádný význam.Nevidí v té věci žádný problém. Ten "zasažený" to ve finále pěkně schytá. Následek takového chování pak může být tragický, zvlášť pokud jde o třídní systém v Anglii kolem roku 1912. Zajímavý filmový zažitek, který se hned tak nevidí a neprožívá. ()
Aneb jak se dostávat k filmům přes své oblíbené herce (Davida Thewlise). Morální stránku nechám být, i výpravu a kostýmy, ale spíš něco řeknu k divadelním adaptacím. Je to poznat. Prakticky vždy, když je nějaká adaptace divadelní hry (a hra nevychází ještě před tím z románu, případně jiného média - např. Trainspotting), je to poznat. Velmi brzy. Podle monologů postav a hlavně podle uzavřenosti scén. Ať už to byl Nicholsův film Closer (tam jsem si toho všiml poprvé) přes nedávné filmy Bůh masakru a Jméno. U všech je to poznat hlavně na herectví, na neustálé konforontaci a dialogu (není mnoho divadel, kde by se příliš dlouho nic neřeklo, kde by jen postavy seděly vedle sebe u stolu a každá si četla noviny a nic neříkaly několik minut, případně sledovaly konání bez nějakého zastřešujícího monologického nebo diegetického vysvětlení, tak jako to velice dobře umožňuje právě film) a na jedné místnosti, ze které prakticky není úniku (tady se uniká pouze ála Poeův William Wilson). U všech čtyř snímků (tří výše zmíněných a tohoto) mi to nějakým způsobem vadilo a kazilo zážitek. Divadelní hry patří na divadlo. A ve filmu se ani jako divadelní hry hodnotit nemůžou (máme zde fixovaný pohled kamery) a jako film (alespoň u mě) neobstojí. Takže je vždy hodnotím jako něco mezi; na co se rád znovu podívám pro nějaké scény, pro nějaké herce, pro pěkné dialogy, ale málokdy (prakticky nikdy) si je nepouštím znovu celé. ()
Britská zámožná rodina Birlingů oslavuje zasnoubení Sheily Birlingové s Geraldem Croftem. Manželství by spojilo dva úspěšné podniky a peněz by bylo ještě víc, než je. Veselí ale naruší překvapivá návštěva inspektora Gooleho. Ten vyšetřuje sebevraždu mladé dívky, bývalé dělnice v továrně pana Birlinga. Inspektorovy vytrvalé otázky začnou odkrývat temná tajemství, která hrozí, že zničí soudržnost domácnosti Birlingových a pověst hlavy rodiny… Luxusní Poirotovka. Musela jsem sice po skončení filmu dlouho přemýšlet, ale nakonec mi pointa došla. Skvěle zpracované, super obsazení, chválím Thewlise, kterého mám ráda. Prvotřídní, temný, nečekaný film. ()
Komorní televizní (skoro až divadelně laděný) snímek, odehrávající se ve dvou místnostech během jediné noci. Christieovská staroanglická atmosféra, kdy Poirota nahradil tajemný inspektor Goole. Chytré dialogy, gradující napětí a zvraty. Jen pro mne bylo těžké uvěřit propojenci vztahů všech zúčastněných se zemřelou dívkou a ten duchařský konec mi taky úplně nešmakoval. 70%. ()
K najvyšším métam úrovne takmer 80% ťahajú tento snímok dialógy. "An Inspector Calls" je vhodný najmä pre priaznivcov divadla. Celý priebeh tohto filmu je zasadený do jednej miestnosti, takže pokiaľ niekto očakáva mimoriadne prvky pri vyšetrovaní, či nebodaj nejakú akciu, bude mierne sklamaný. Snímok má svoje čaro, no auru po mnohých nastolených situáciach pri kladení otázok a následných odpovediach, by som určite temnou nenazval. Možno skôr jemnejším výrazom - tajomnou - kedy človek netuší, akým smerom sa bude nasledovný dialóg (monológ) vyvíjať. Nato aby bol temným, nato obsahuje príliš málo charakteristických prvkov, ktoré nie sú postavené iba na komunikácii. Ale inak dobre ;) ()
Reklama