Zelená kniha

Nalézání Lessníka ryloudyt, ovšem s korektním apgrejdem dle nejnovějších sluníčkářských geopolitických trendů. V Nalézání učil velký bílý kulturní Šón driblujícího negra artikulovat a nepolámat moc pastelek při podepisování se. Světopořádek se ovšem za těch 19 let konečně dostal do nedemagogických kolejí multikulti štěstí, od zrušení otroctví se to tu ve skutečnosti začalo hemžit renesančními senegalskými vzdělanci a zanedlouho i 1. Římskokatolická a.s. bude nucena veřejně přiznat, že Ježíš byl jasný Afroizraelita a gej, načež vypukne na trhu barev – laků krize s ebenovou hnědí a fuchsiově růžovou na bederní roušky, protože při tom počtu pohádkových model k přestříkání to Balakryl nebude stíhat vyrábět. A tak nám nyní citlivý čokoládový homointelektuál konečně korektně kultivuje lopatisticky buranskou rasistickou bílou hubu, až jako obvykle převede Mekkárty Zázračného Štefana bez úrazu přes přechod a eben se slonovinou splynou v perfektní harmonii sdružených barev Benetonu. Každopádně, ač kýčovitě vykalkulovanou a s demagogicky prvoplánovým pohádkovým afrorasistickým podtextem, jedná se o veskrze příjemnou a místy i vtipnou záležitost, kde každou další přesně očekávánou rektobolnou scénu vyhlížíte s netrpělivostí otylé hospodyňky, až ji konečně zhasne kontrolka nahřívání na žehličce. Maršmelous Ali definitivně vyvrátil, že si Čokooskara za toporný štěk v Můnlajtu zasloužil jen proto, že překročil povolenou dávku pigmentu po hysterickém ječení xenofobní krávy Džády Pičr Kovářové, a je zde jednoduše naprosto skvělý a xežrání. To naopak mohutně přemejkapovaný a pouťově dobarvený dánský Čaroděj první kategorie, ač jinak velmi solidní herec, s tímhle partem šlápl do hovna, brutálně to nedával, přičemž s přiblblým akcentem, retardovanou gestikulací a urputným přehráváním vypadal, jako by se Funes snažil o Kmotra, a toho mafiánského ranaře spíše parodoval. A to je přitom v Holém údu nativních Italů skoro jako židů. Asi jim v tom ty jejich rasistické odbory zakázaly hrát. (28.01.2019)

Skvělá road-movie, která v poslední třetině možná trochu zbytečně moc tlačí na city, ale na kvalitách jí to neubírá. Nenudil jsem se u toho ani chvíli a u některejch scén se i upřímně zasmál. Mahersala Ali toho svýho povýšenýho klavíristu zahrál skvěle a Viggo "Tonydržka" Mortensen je jako vždycky fenomenální. Překvapilo mě i jméno režiséra, od tvůrce komedií typu Blbý a blbější nebo Já, mé druhé já a Irena (byť mám ty snímky moc rád) bych něco takového nečekal. 90% (19.01.2019)

Tony "Lip" Vallelonga (Viggo Mortensen) dělá v klubu Copa vyhazovače a šoféra. Klub je však na dva měsíce uzavřen, protože bude procházet renovací a Tony se ocitá bez práce. Dr. Donald Shirley (Mahershala Ali) hledá řidiče pro své osmitýdenní koncertní turné po jižanských státech USA a Lip se ocitá na seznamu kandidátů, ale bude tady menší problém, protože Don je černoch... Příběh, který napsal sám život, svede v roce 1962 dohromady dva muže s naprosto rozdílným pohledem na svět. Oscar je v tomhle případě zasloužený, protože film nabídne skvělé herecké výkony od obou hlavních představitelů. (10.03.2019)

Toto je presne film podľa môjho gusta. Smutný aj veselý, o vážnych aj vtipných veciach, dobré dialógy, kvalitné postavy a skvelé herecké výkony. Do toho primiešajte troška fajn retro atmosféry (ktorá ale v skutočnosti nebola vždy fajn, hlavne pre niektoré skupiny ľudí), dobrý soundtrack, vydarenú výpravu a plno silných scén. Občas strihač bol až príliš aktívny (vystrihnutý pokec Tonyho s jeho kamošmi odhovárajúcimi ho od jeho aktuálneho džobu) a niektoré veci zostávajú čudne visieť vo vzduchu (čiže, ak som to správne pochopil, Tony nedostal zaplatené? A kam z deja postupne vymizli jeho bravúrne kulinárske recenzie?). Ale to sú len také drobnosti. Za mňa hore 20 palcov z 23. (18.01.2019)

"Doktor mohl zůstat na Severu a nechat si líbat řiť na večírcích na Park Avenue za třikrát víc peněz." Noblesní černoch s bílým šoférem na jihu USA začátkem 60-tejch let 20-týho století, tak to je vyloženě žádost o průser. Já jsem se u toho nečekaně dobře bavil a ani jsem se příliš necítil provinile za to, že jsem bílej. Byla to prostě konfrontace génia s buranem, přičemž oba měli svý silný i slabý stránky. To bylo fajn. A ty scény se záchody a restauracemi jenom pro bílý byly prostě skvělý v tom, jak se bílí k černýmu chovali uctivě a přitom mu v souladu s tradicemi nakládali. Mně se to zkrátka líbilo, i když cítím, že jako pernamentně podezřelej z rasismu jsem trošku zklamal. (01.11.2021)