Když draka bolí hlava

Scénář: Dušan Rapoš, Petr Šiška. Režie: Dušan Rapoš……karty jsou zcela jasně rozdány. Při vší úctě k panu Gottovi, nevím kolik času mám ještě na tomto světě a jednu ze svých posledních stop svěřím do rukou člověku, který natočil Fontánu pre Zuzanu III a jeho kumpánovy, který okrádá důchodce na TV Šlágr…..to by asi člověk při všech smyslech udělat neměl. Už jenom, to že někdo vypustí na světlo světa mistrovu Slovenštinu (měla to být slovenština, že?) jenom dokazuje, s jakými diletanty máte co dočinění. Ale tady nejde jenom o slavíkovu mluvu…..špatně je téměř vše. Draci, herci, skřítkové, triky, výprava, příběh, písničky, československá vzájemnost, králové, královny, princové, Laffita. Doposavad jsem žil v domnění, že Dušan Rapoš nemá rád dospělého diváka, ale on nenávidí i děti. Z tohohle by rozbolela hlava i létacího draka z papírů. (10.12.2019)

Český hraný pohádky se mi od dětství nelíbí to je fakt a moje zaujatost. Dokážu ,ale ocenit nápad ,příběh, výpravu a vše okolo. Když draka bolí hlava byla hodně nepovedená slátanina. Efekty byly hrozny, ne pro rok 2018 ,drak byl ubohej. Celkově to na mě dělalo dojem narychlo spíchlé pohádky československé. 28.10. v neděli a ve svátek tento kousek hrálo 90% kin a nebylo odpoledne výběru něčeho jiného pro děti. Pokud to bude mít zisk tak jedině z tohoto důvodu. 5min role Karla Gotta je všeříkající. Jeho xicht na plakátu natáhne davy a celek stojí za hovno ,co už ,že to nikdo nebude chtít vidět podruhé. (31.10.2018)

Nie draka bolí hlava, ale diváka ! Asi jedna z mála českých a slovenských rozprávok, kde nefunguje prakticky nič. Dej zjavne založený na vo Worde rýchlo pozlátanej znôške nápadov happeningovo diktovaných Rapošom a "scenáristami" (scenáristami, ha-ha), dračie CGI pomaly horšie ako v Troškových čertovinách z konca 90. rokov (nemyslím výtvarný návrh, ale spracovanie), herci so silenými úsmevmi lamentujúcimi nad tým, do akej koniny sa to nechali obsadiť (Zuza Mauréry to ani neskrýva, čo jej kvitujem), trápne vtipy s jazykovou zámenou u Magálovej a Gotta, stredoveký "Peťo Sagan pre chudobných...", dračia mytológia, ktorú by prepracovanosťou strčil do vrecka aj grafoman Paolini. A Miro, máš takéto somariny zapotreby ? Tento biedny pokus o rozprávku bude raz považovaný za zlatý grál anti-exemplárov tohto filmového žánru. (T)Rapoš teraz už fakt naplno potvrdil svoju pozíciu česko-slovenského Eda Wooda. (A to urážam Wooda. Z jeho trápnych diel bolo aspoň cítiť nadšenie.) Nemyslel som si, že to niekedy poviem, ale: Vráť sa, Popolvár, všetko je odpustené ! :-(( Aj oná navýsosť priemerná 80s rozprávka je oproti tejto najnovšej (t)rapošovine ťažko oscarový materiál. RTVS sa môže hanbiť, že túto zlátaninu bez deja kydla do večerného programu na Veľkonočnú nedeľu. Deti a ich rodičia si zaslúžia lepšiu kvalitu, vo všetkom ! Taký Sokoliar Tomáš, Sedem zhavranelých bratov alebo Anděl Páně - všetko novšie rozprávky, takže zo mňa nehovorí uhundraná nostalgia - sú oproti tejto (t)rapošovine hotový Master and Commander. (21.04.2019)

Zápach z dračí tlamy způsobil tvůrcům drobnou nevolnost a mdloby. Božský Kája začal mluvit (mimořádně špatnou) slovenštinou, Dušan Rapoš zapomněl obsadit Evu Vejmělkovou, Václav Postránecký se rozloučil dabingovou rolí draka. A já jim v sluji vyvětral a optimisticky hledím vstříc všem princeznám, princům a pohádkám, co jsou na draka. Ano, design dvouhlavého draka je fialový hnus, ovšem přece tady není jenom tenhle drak. Je zde převelice sličná Zuzana Žáková, která zde asi patrně funguje/zaskakuje za služebně starší Vejmělkovou, má k vaginálnímu průzkumu sluje bujně vlasatého Jakuba Jablonského, jedná se o neokoukané představitele mladších verzí Gotta a Magálové. Začátek opravdu nepotěší, slovenština našeho uctívaného zlatopěvce způsobuje mrákoty, vzápětí počáteční špatný dojem dorazí česko-slovensky mluvící drak Čmoudík, jehož výtvarný návrh vypracoval a schválil patrně nějaký retardovaný jedinec. Počáteční šok opadl a pohádka se začala zlepšovat, dvouhlavý drak začal dvěma zvědavým dětem, vnukům kováře a jeho ženy, přičemž jedním z nich je Charlotta Gottová, líčit, kterak pohnutý osud v podobě dračí kletby stihl kdysi dávno zdejší kraj. Potíž v neotřelém rámci vyprávění představoval jen fakt, že retrospektivní výjevy představily zamilovaný pár Jan a Adélka, načež nemělo cenu mlžit, koho tihle dva představují, a všem bryskně došlo, že patálie, které je v příští hodině a půl čekají, dopadnou dobře, neboť jejich starší veze se dožily poklidného stáří. V pohádce se bujaře pěje, nechybí zakomponování moderních prvků, Miro Noga křepčí v roztomile zlomyslné roli skřeta Blivajze, Dušan Rapoš střídá halušky, ne, nejedná se o pokrm, se záchvěvy přijatelné režie, nikdy se však nedotkne pohádkově režijních výšin. Jeho tvůrčí spojení s Petrem Šiškou, mužem i autorem šlágrovských a barrandovských utrejchů, nevěstilo valnou kvalitu. Je však div, že jsem ten dračí odér ustál, ani mluva Osmany Laffity mě nezabila a nahlížení pod šat Zuzany Žákové i několik dalších pasáží mně přišlo dokonce zábavné. Ovšem pravdu dí ten, kterému tahle pohádka z větší míry přišla nevkusná. Ale jo, snaha byla. 5/10 (19.05.2019)

Další ambiciózní projekt Dušana Rapoše, filmaře, který by si nejradši dělal všechno sám. Takže podílet se na knižní předloze československé pohádky, napsat scénář, režírovat, složit hudbu...? Žádný problém. Z celého nápadu samozřejmě čiší jednoznačné poselství připojení se k oslavám 100 let Československa. Nápad je provedený až do krajnosti, vznikly dvě dabingové verze, vícejazyčné nahrávky hlavních písních a různé postavy v různých verzích mluví česky nebo slovensky. Bohužel výsledek je hodně slabý a když řeknu, že mi chyběla Eva Vejmělková, hovoří to za vše. (08.11.2020)