Režie:
Spike LeeKamera:
Chayse IrvinHudba:
Terence BlanchardHrají:
John David Washington, Adam Driver, Topher Grace, Laura Harrier, Jasper Pääkkönen, Michael Buscemi, Ryan Eggold, Paul Walter Hauser, Corey Hawkins (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Na začátku sedmdesátých let minulého století se Spojené státy vařily v záplavě demonstrací za lidská práva. V téže době se jeden mladý černý kluk s gigantickým afrem (John David Washington, syn Denzela Washingtona) rozhodl rozšířit řady coloradské policie. Ron Stallworth byl první Afroameričan v tomhle sboru. Jeho přijetí mělo zacpat pusu čím dál naštvanější černošské komunitě. Aby těch změn nebylo zase příliš, šoupli nadřízení Rona do archivu (= oddělení evidence důkazů), kde měl co nejméně překážet. Jenže Ronovy ambice byly o poznání větší. Soustavným tlakem na nadřízené se mu nejdřív podařilo svléknout uniformu a v civilu infiltrovat politické mítinky „černých bratrů“. Protože se mu nechtělo donášet na bližního svého, zvednul sluchátko, vytočil číslo Davida Dukea (Topher Grace), místního předáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho kolem prstu. Naprosto přesvědčivým způsobem se prezentoval jako fanatický vyznavač bílé rasy a David Duke mu to spolknul i s navijákem, jelikož ho po pár telefonátech vtáhnul do struktur klanu. Když pak bylo potřeba nasadit do akce zapáleného rasistu Rona Stallwortha i fyzicky, ujal se té role Ronův kolega Flip Zimmerman (Adam Driver), který s nadšením docházel na tajná i veřejná setkání členů klanu s cílem získat co nejvíc informací a překazit plánované násilné operace. Zní to neuvěřitelně, zní to komicky, skutečně se to však stalo. (CinemArt)
(více)Videa (7)
Recenze (488)
Uznám tomu chytře zvolený retro/ aktuálně relevantní téma, ale osobně jsem čekal něco ještě peprnější, vtipnější, silnější herecky, divně působí tak nedecentní tečka s Charlottesville. Beru i cením, že Spike Lee poutá pozornost, mně to ale nesedlo ani jako současný sociopolitický komentář, ani po čistě zábavní filmový stránce. Patrná pachuť: samoúčelnost. ()
Kdy, když ne teď? Loňský útok v Charlottesville, vzestup afroamerických sil v Hollywoodu a samozřejmě zase jednou Trump. Spike Lee si vybírá vhodnou dobu k pojmenování stále přetrvávajího rasismu ve Spojených státech a k odvyprávění angažovaného příběhů volí své typicky silné zbraně - nenápadnou, místy až ledabyle působící režii, dialogy na hranici absurdity a humor. V několika scénách běhá mráz po zádech a Lee nikoho nenechává na pochybách, že tohle prostě umí. Charismatický John David Washington v hlavní roli ukazuje potenciál a rozhodně o něm ještě uslyšíme. Se standardně dobrým Adamem Driverem tvoří sympatickou dvojici, kterou si okamžitě zamilujete. Stejně jako fakt, že Spike lee je neskutečně chytrý filmař a drží se o krok před divákem. Po všech stránkách fungující lahůdka. ()
Tři a půl hvězdičky. Komedie to určitě není. Oproti tomu je to dost zdlouhavý. Příběh zajimavý, jenže... zase až tak zajímavý není. Teda pokud nejste černoch, který chce bojovat za svý práva a Trump je pro vás bílý prase. Nebo pokud nejste černoška, tedy afroameričanka, která chce bojovat za svý práva a Trump je pro vás bílý šovinistický prase. __ Celou dobu mi bylo úplně jedno, jestli ty černoušky někdo pokrosí nebo upálí. Vlastně jsem si trouchu přál, aby toho černýho policajta někdo sejmul, protože mě sral. __ Je to tak zábavné, jako když se rozhodnete cestovat z Ostravy do Prahy autobusem, takže přestupujete v Brně, celých 7 hodin sedíte a modlíte se, ať už jste tam. Jste kreténi, protože vlakem se to dá zvládnout za tři hodinky a dát si v RegioJetu cheesecake za 19 Kč. ()
Amerika se bude tak intenzivně kát z rasového útlaku černochů, až se dokaje k úplné sebedestrukci. Nic se nemá přehánět ani na jednu stranu. Scény, kdy se bílí kolegové za břicho popadají, kterak to ten vychytralý černoušek skoulel s bílým rasistou po telefonu, už zavání parodií. Spike Lee by se měl vrátit k točení filmů s převážně černošskými protagonisty, to mu jde. Tenhle film je bohužel příliš hysterický, než abych ho mohla brát vážně. ()
"Neměli bychom uvnitř sebe vést válku. Měli bychom být jen černí." Jenže já jsem bílej. Tuším, že bych se za to měl omlouvat, ale nebudu. Ať si aktivisti trhnou nohou. Černou nebo bílou nohou. Mně je to jedno. Já jsem pro dialog a tak si nezážádám o kartu člena rasistickýho KKK ani ubrečenýho BLM. Ale abych se dostal k Ronovu příběhu, tak mě černej polda jako člen KKK docela bavil. A to až do konce filmu. Ta aktuální fraška po jeho konci mě donutila k zamyšlení, že bych si o to členství v KKK měl zažádat. Podobnej dementní aktivismus totiž v dobrý víře podněcuje onu nenávist, proti který tak statečně bojuje. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (26)
- Když byl režisér Spike Lee studentem na newyorské univerzitě, rozčílilo ho, že učitelé pouštěli studentům Zrození národa (1915), aniž by zmínili rasismus ve filmu nebo roli snímku v obrození Ku-klux-klanu. Natočil proto The Answer (1980), za nějž byl téměř z univerzity vyloučen. (tom.nosek)
- Patrice (Laura Harrier) je smyšlená postava. (tom.nosek)
Reklama