Johančino tajemství

Jen úcta k českým vánočním pohádkám mi brání v tom dát odpad. Nějaká holka v homo-zoofilním počinu, kde Magda Vašáryová neustále opakuje "lulan, lulan" (romsky pele). Do historie novodobých českých pohádek se tato sračka zapíše jako ta, která položila základ politiky korektních pohádek. Což znamená, a to si fakt nedělám srandu (počítám tak do dvou tří let), že v pohádkách bude úplně normální sňatek prince s princem nebo princezny s princeznou. Nebo já nevím - prince s nějakým chasníkem anebo princezny s nějakou děvečkou. Anebo chasníka s chasníkem a děvečky s děvečkou. Ale nic, dávám odpad. (02.05.2016)

Pohádka bez děje, bez příběhu, taková strnulá a neživá. Předpokládám, že herci mluvili slovensky a nadabovaní byli česky, tudíž ty texty neseděly na to, co postavy říkaly a to mi děsně vadilo. Radši bych to poslouchala slovensky. Ty texty byly neprožité, bez emocí, jen čtené. Postavy nesympatické... no škoda mluvit (psát). (26.12.2015)

Viděno spíše náhodou u rodičů v přísunu předvánočních pohádek čt. Vypadá to trošku jako když pejsek s kočičkou dělali dort a nepoužili k tomu, co se dá jíst, ale české, německé a jiné pohádky. Johanka byla sympatická, ale co z toho, když podobnou zápletku jsem přečetla u Ludmily Vaňkové (Král železný a zlatý). Přemysl Otakar II. byl zde (s prominutím) stejný osel, taky u Anežky Palcéříka na nic nepřišel (a to vedle ní dokonce spal) a to mě oboje docela rozladilo ;-). S přihlédnutím k tomuhle, k tomu co píšu v úvodu, i k tomu, co již psali mí přátelé a oblíbení uživatelé v komentářích přede mnou, hodnotím třemi hvězdičkami (a to jsem ještě byla k pohledání shovívavá...) (06.12.2016)

To už musí být člověk umělec, aby dokázal sesmolit takovou slátaninu. Když vynechám příšerné postsynchrony, nesympatické herce (Oľhová by mohla hrát spíš smrtku), hudbu, která se k filmu vůbec nehodila (např. při krocení koně naprosto mimo) a vesničanku, co učí prince střílet z kuše, pořád mi zůstane urážející patlanina bez hlavy a paty. Já se nedokážu vžít do myšlenek dnešních dětí, ale myslím, že trocha přímočarosti by neuškodilo. Tady si berou od každé pohádky něco, vymýšlí úplně ZBYTEČNÉ kličky, které mají nulový smysl (tedy krom prodloužení stopáže) a dopadá to tak, že pohádka skončí a já mám v hlavě vymeteno a vůbec nepobírám, o čem to vlastně bylo. Nevím, jestli byl horší věneček či tohle, ale jasným vítězem letošních Vánoc je Korunní princ. (26.12.2015)

Ke kladům této .... no, tohoto....ale jo, skočím do toho po nohou: paskvilu - patří neokoukané slovenské stavební historické památky, hezké kostýmy a snaha udržet jednotnou dějovou linku bez mraků vedlejších motivů, jak naneštěstí bývá u jiných současných pohádek nepochopitelný a znepřehledňujícím zvykem. Zbytek je čirá hrůza, pohádka by se měla pouštět jen za trest opravdu hodně zlobivým dětem. _____ Příšerné byly už poletující sudičky, z nichž asi nejvíc zlobila Vášáryová, takže ji odsoudili k nejdelší roli. To její čarování: Pele - Mele, jak to tam motala snad dvacetkrát, bylo neskutečně otravné. Kouzla ke všemu furt postrkovala děj, takže na hrdiny toho moc nezbylo. Když začal nějaký problém, prostě Vášáryová zamávala rukama, zamumlala tu svou protivnou mantru a bylo vymalováno. _____ Ráda bych řekla, že autoři měli jen nešťastnou ruku při obsazování hlavních rolí, kde jediná hezká a koukatelná byla princezna Kristina, ale já si to nemyslím. To musel být záměr vybrat pro film tak prapodivné zjevy. ___ Režie je nezvládnutá, utahaná. Dialogy nesmyslné blábolení (dalo by se to brát i jako klad, protože pak se v nich to ustavičné "Pele - Mele" aspoň trochu ztratí). Scény na sebe nenavazují. Hudbu snad někdo složil na elektrickém pianu, které se zasekávalo a půlka kláves nefungovala. _____ Nevadí mi nijak převlek dívky za chlapce tím, že si nasadí čepku a nikdo to nepozná. Téhle fintě známé z mnohých Shakespearových her přiznávám v rámci nadsázky právo na existenci. Nic mě ale nepřesvědčí, že je scenáristicky v pořádku, když ráno přijmou holku/kluka do služby a už večer má funkci princova důvěrníka a komorníka a princ bez něj nemůže ani na chvilku být. _____ Až ke konci filmu vyšlo najevo, že postarší dvojice ze statku, která se o Johanku starala, byli jen nějací sloužící, celou dobu před tím se zdálo, že patří k rodině. ____ Princeznina hádanka nebyla vůbec hádanka, ale úkol a navíc šíleně pitomý. _____ Milostný motiv byl leda šmírácký, protože Johanka se do prince zamilovala, když ho sledovala, jak se koupe v jezeře a on do ní, když v noční košili plavila koně. Žádnou další romantiku a dokonce ani interakci nečekejte, takže Johančino závěrečné zoufalé: "Vždyť on vůbec neví, kdo jsem!" naprosto reálně vystihuje situaci. ____ Finále jsou jen namátkou vršené nelogické scény. Princ se od Johanky odvrací s tím, že mu nedůvěřuje a on tedy neví, kdo doopravdy je (tak v tom má pravdu) a hned v následující scéně ji hledá po celém hradě, aby ji všem představil jako budoucí královnu (aniž by znal její jméno). Dav při pohledu na Johanku bučí, ale pak jí Vášáryová vyčaruje trochu zdobnější šaty a poddaní v tu ránu nad Johankou vzdychají obdivem. Pak si ještě sudička Vášáryová zatančí sama se sebou na balkóně a nakonec odletí. Doufám, že do kelu i s celou touhle pohádkou. (27.12.2015)