Reklama

Reklama

Zemřou nacisté smíchy? Mistrovská komedie o rozverném divadelním souboru, který se během okupace Polska nedopatřením přidává k odboji... Slavný filmový režisér německého původu Ernst Lubitsch patřil mezi nejúspěšnější zahraniční tvůrce, jimž se podařilo etablovat v Americe v období Zlaté éry Hollywoodu. Během své dlouhé hollywoodské kariéry se rychle dokázal přizpůsobit nástupu zvukového filmu a natočil řadu úspěšných komedií, které se zařadily mezi klasiky tohoto žánru (Láska mezi umělci, Ninočka, Obchod za rohem). Zároveň patřil mezi politicky angažované hollywoodské režiséry, kteří se neobávali zaujmout stanovisko zejména k situaci v nacistickém Německu. V roce 1942 měla premiéru jeho protinacistická satira Být, či nebýt, v níž si velmi drsně utahoval z tehdejší politické situace v Evropě. Společně s Diktátorem Charlieho Chaplina se jednalo o jednu z mála komedií tematizující německý nacismus. V době svého uvedení snímek vyvolal velkou společenskou polemiku a tvůrci čelili výhradám, že zlehčují nacistickou hrozbu a zasadit děj komedie do tehdejší Varšavy je společensky nevkusné. K rozčarování přispěla i tragická smrt hlavní představitelky Carole Lombardové krátce před premiérou při leteckém neštěstí. Publikum docenilo tuto mistrovskou situační komedii až s odstupem dalších let a snímek začal být považován za vrcholné dílo komediálního žánru. Děj snímku se odehrává v roce 1939, kdy německé jednotky obsadily Polsko. Varšavský divadelní soubor zrovna zkouší protinacistickou inscenaci, která je ovšem na poslední chvíli z cenzurních důvodů stažena z programu. Členové divadelního souboru se následně zapojí do špionážního souboje s nacistickou mocí a díky perfektní znalosti divadelních prostředků se jim podaří přelstít gestapo navzdory milostným peripetiím a zmatkům v životě hlavní herecké hvězdy Josepha Tury a jeho manželky. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Recenze (71)

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Úvodní situace s Hitlerem v ulicích Varšavy je geniální na tolika rovinách, že to je až těžko představitelné. Práce s očekáváním diváků, s filmem jako médiem (víme, že nejde o skutečného Hitlera, ale herce - ale nevíme, že jde právě o to i v rámci filmu - pointa vtipu má teda rovinu uvnitř i vně filmu) je v tomhle jediném okamžiku dál než v obou Deadpoolech dohromady. Zbytek filmu je plný podobných hříček, i když první půlce dost trvá rozjezd. Jakmile se začnou sklízet zaseté vtipy, rychle se to najde a poslední třetina je opět geniální, takže jsem jen rozmrzelý z toho, že první polovinu jsem byl po perfektním úvodu docela uondaný a pomalu se začínal nudit. Jsem trochu opatrný při tomhle směru výtek, protože právě silným set upem a vynikajícím pay offem Lubitsch vyniká a chápu, že aby byly pointy tak silné, je potřeba opatrně dávkovat informace, o nichž divák netuší, že jsou přípravou na vtip. A v tomhle případě navíc nejde o vyprávění jednoho vtipu za druhým, jako v současných komediích, ale vybudování veškerého podloží pro to, aby se pak rozjela nepřerušená série point, která se nečekaně vrství jedna na druhou - takže když si stěžuju na nepovedený rozjezd, riskuju, že tím ohrožuju ono mistrné pletení sítí, do kterých se divák později chytne. V důsledku to vnímám hodně jako svůj divácký nezvyk na tenhle typ dávkování informací - a poměrně snadno to hážu za hlavu. Zvlášť když je jasné, že v mysli člověku zůstanou spíš ty skvělé momenty než čekání na ně. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Půjdete s ním na večeři? Je to naše jediná šance.“ – „Počkat! Já rozhodnu s kým půjde moje žena na večeři a koho zabije!“ Tak zhruba do 50. minuty jde o válečný film se sem tam vtipným momentem/hláškou. Pak se však snímek promění na nefalšovanou převlekovou komedii a stává se podstatně zábavnější záležitostí. Být, či nebýt navíc diváka baví různými způsoby, od satirických narážek přes černý humor až po situační komiku, což z něj dělá koukatelnou záležitost prakticky pro každého. A některé scény jsou opravdu parádní, ať už je to třeba ikonické „Heil myself!“ či „Vůdci zcela oddaní piloti“. Vidím to na solidní 4*. „Její manžel je ten velký polský herec, Jozef Tura. Asi jste o něm slyšel.“ – „Ano. Viděl jsem ho na jevišti, když jsem byl ve Varšavě, ještě před válkou.“ – „Opravdu?“ – „Ano. To, co on udělal Shakespearovi, to my teď děláme Polsku.“ ()

Reklama

misterz 

všechny recenze uživatele

Pekný filmový dôkaz o tom, že aj z tak smutných tém ako je vojna, sa dá urobiť inteligentná sranda. A o to je to zaujímavejšie, že v čase vzniku filmu bolo fašistické Nemecko ešte na vrchole svojej moci. Nádherná záležitosť, ktorá vám so svojimi niektorými humornými scénkami vyčarí úsmev na tvári. Na ľudí tej ťaživej doby to muselo mať neskutočne pozitívny efekt. 80/100 ()

pepo 

všechny recenze uživatele

G - E - N -I - Á- L -N- E. Mix Crazy komédie a napínavého špionážneho thrilleru ( často aj počas jednej scény ) miestami prekonávajúci aj to najlepšie od Wildera ( pre ktorého bol Lubitch najväčším vzorom). Jeden z najlepších filmov čo som videl. P.S. finále Inglorious Basterds už nebude nikdy rovnaké. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Jsem hrdým synem svého národa. Jako správný Čech bych se tedy hrdě přidal na stranu vítěze a na pokyn nadšeně provolával slávu Führerovi. Odbojní polští herci to však viděli jinak a to je dobře, protože takové nášupy svobodomyslného humoru si násilní obsazovatelé cizích zemí rozhodně zaslouží. Zejména se pak klaním nejlepšímu polskému herci Josefu Turovi, o němž sice nikdo v celé širé Říši neslyšel, ale to nijak nesnižuje dokonalost jeho Hamleta. ()

Galerie (85)

Zajímavosti (4)

  • Při úvodních i závěrečných titulcích je použita skladba polského autora Fryderyka Chopina Polonéza v A-dur, op. 40, no. 1. z roku 1838. (Korsak)
  • Poté, co Carol Lombard zemřela při letecké havárii, byla z filmu odstraněna hláška "What can happen in a plane?". (IQ Tiqe)
  • Hvězda tohoto filmu Carole Lombard se nedožila jeho uvedení do kin. V roce 1942, kdy byla na turné zaměřeném na podporu válečných obligací, zahynula v pouhých 34 letech při pádu letadla. (Pavlínka9)

Reklama

Reklama