Pašerák

Nemám ani tu nejmenší chuť tomuhle filmu něco vyčítat anebo na něm hledat něco, co mu chybí. Už po traileru jsem na Clinta myslel víc než na svoji holku, teď po filmu skoro myslím na rozchod. Velkou radost mám i z toho, že mě pomalu začíná bavit Bradley Cooper. Je dobře, že když jim nevyšla spolupráce u Zrození hvězdy, sešli se oba tady. Není to nejsilnější Eastwoodův biják, ale je řízenej tak jistou a pevnou rukou, že i takovej cucák jako já by mohl závidět. A taky že závidím; chtěl bych mít jednou tolik co říct, jako Clint. (Vancouver, Kanada) (28.12.2018)

Na to, jak nemusím tématiku kartelů, drog a nudné, táhlé dramata, se mi ve výsledku The Mule líbil víc, než jsem si původně myslel. Šel jsem do filmu trochu skepticky, nicméně Eastwood ukázal, že prostě umí, a to jak herecky, tak za kamerou. Ačkoliv má film pomalejší tempo a je prakticky bez akce, styl vyprávění, jakým je příběh a hlavní postava podána, jsou dostatečně chytlavé a podmanivé. Ve vedlejších rolích potěší Cooper, Fishburne, Peña nebo Taissa Farmiga, ale Clint si veškeré herectví ve filmu krade úspěšně pro sebe. Na závěr nechybí ani do života důležité a emocionální ponaučení, které se povedlo výborně. Hezký, citlivý snímek a pro mě nečekaný nadprůměr, který většinu rozhodně nenudil. (03.03.2020)

Bavilo mě to hlavně kvůli Eastwoodovi, protože to je pořád pašák, ale děj mi sám o sobě zas tak zajímavej nepřišel a to samý platí i o ostatních postavách (včetně Bradleyho Coopera, kterej si svůj celkem nevýraznej part asi musel odehrát z úcty k tvůrci filmu). Třeba Clintovo předchozí Gran Torino mě chytlo o dost víc, ale film je to přesto dobrej, hlavně pokud si chcete užít drsnýho Harryho v jeho asi poslední roli. 70% (26.03.2019)

Velmi příjemný odvar z Gran Torina, který by potřeboval zatlačit na scénář. Takhle se nějakého dramatu dočkáme až na konci, zajímavé motivy jsou jen nakousnuty (Earl penězmi z pašování drog financuje charitativní projekty) a dobří herci nemají co hrát (Cooper, Peňa, Fishburne, Garcia, Collins). I tak si ale Clint na prahu devadesátky připsal další solidní zářez. (28.04.2019)

Jsou režiséři, které člověk pozná podle jejich obrazového rukopisu, ale Clinta já poznám podle jeho vyprávěcího stylu. Lidskost hlavního hrdiny, která se postupně a pomalu v průběhu příběhu tvaruje a s blížícím se finále emotivně graduje. Clint si samozřejmě svou postavu dokáže sám sobě přizpůsobit tak, aby působila věrohodně. Musím ho však pochválit i za Bradley Coopera, který tady nemá až tak prostoru, ale jeho postava i za krátký čas se mě dokázala dostat pod kůži. Naopak mě hodně zkalmalo, že Andy a Clint neměli jednu větší společnou dialogovou scénu, to by si tito dva pánové zasloužili a velectěné diváctvo užilo. (08.04.2019)