North Dock
Režie:
Miloš MakovecKamera:
Rudolf MiličHudba:
Jiří SternwaldHrají:
Otomar Korbelář, Gustav Heverle, Otomar Krejča st., Alena Vránová, Jiří Sovák, Vladimír Řepa, Rudolf Deyl ml., Miloš Kopecký, Irena Kačírková, Jiří Dohnal (více)Obsahy(1)
Vzorový agentský příběh nejtužšího stalinistického střihu ukazuje, jak záškodníci jednak získávají důležité údaje o činnosti důležitého podniku, jednak se snaží mařit plnění plánu a rozvracet pracovní morálku. Ale bdělé bezpečnostní orgány včas zasáhnou a zastaví jejich ohavné rejdy. To vše bylo míněno zcela vážně. (oficiální text distributora)
Recenze (28)
Československý film popisující události v severním přístavu, kam byl dosazen nový vedoucí transitního oddělení Bartoš (G. Heverle), který má dohlížet nad plynulým průběhem lodní dopravy. Existují totiž domněnky, tato doprava je narušována západními agenty, jejichž přítomnost byla Státní bezpečností ihned zaregistrována, avšak bylo jim ponecháno volné pole působnosti, aby rozkryly své kontakty. Skupina agentů sestávala z drsně vyhlížejícího R. Deyla, I. Kačírkové, bojácného M. Kopeckého a zaměstnance přístavu O. Krejči, který svou pravou tvář zakryl prázdnými frázemi komunistické propagandy. Celá tato skupina působila dosti amatérsky a zejména pan Kopecký svůj svěřený úkol těžce nezvládl a zasadil se o dopadení všech agentů. Úkol, v němž pan Kopecký selhal, byl natočen velmi podrobně s detailním pohledem na jeho psychologii. Vedoucí transitního oddělení dosazený státem Bartoš byl prezentován jako pozitivní a dobře naladěný člověk, který ihned milostně vzplanul k atraktivní dceři ředitele přístavu A. Vránové. Onen severní přístav, ač to nebylo řečeno jasně, zřejmě prezentoval lodní překladiště v Hřensku. Příběh tohoto filmu mi v mnoha ohledech evokoval slavný seriál o majoru Zemanovi, zejména díly, v nichž se popisovaly nekalé praktiky v lodní dopravě a sledování zahraničních nepřátelských agentů s cílem odhalit jejich styky. Dle mého názoru byla rafinovaná kamufláž za budovatelské fráze diverzanta Krejči vzhledem k době vzniku filmu dosti odvážná, neboť jsem v ní viděl parodii na tehdejší povinný schematismus a zesměšnění komunistického slovníku, a tím pádem jasnou provokaci. Byl jsem snad jediný, kdo si této skutečnosti všiml? Nerad bych se mýlil, ale za tímto skrytým odporem vůči režimu vidím práci geniálního J. Brdečky, který se podílel na scénáři. Ředitele, nešťastného ze ztráty, důvěry hrál O. Korbelář a v malé roli prostořekého zaměstnance přístavu se objevil J. Sovák. Drama M. Makovce se mi celkem líbilo, povinné politické zabarvení bylo ve snesitelných mezích a herecké výkony byly kvalitní, jsem přesvědčen, že Severní přístav si zaslouží tři hvězdy. ()
Kdyby troubové tak brzy neprozradili hlavního viníka, mohla to být sranda až do konce. Ano, sranda, protože já se celý film bavil a hlášky Šubrtovy opravdu neměly chybu. Bohužel, jde jen a jen o propagandistický snímek nevalné hodnoty. Ovšem všechna čest hercům, že ze sebe ty komunistické bláboly vůbec vysoukali. ()
youtube zaplavili tieto stalinistické sračky, že to má niekto guráž zverejňovať. Dejl tentokrát ako špión. OMG. ()
Snímok nie je nudný, ale absolútne mu chýba kriminálny duch či čaro tajných agentov a diverzantov... Charakterizoval by som ho ako film na objednávku vládnej strany, proste rýchlo niečo natočiť aj za cenu kvality. ()
Samozřejmě typický socialistický „špionážní“ film, ve kterém uvědomělí soudruzi, politruci a estebáci bojovali proti vnitřním i vnějším nepřátelům. Postava Šubrta je ale opravdu zajímavá. Je docela zvláštní a zajímavé, že se do takového filmu dostala poměrně ostrá kritika formálního komoušského žargonu. Nebylo to totiž nic platné. Z „vybraných statí a projevů“ psaných tímto žargonem jsme psali referáty ještě v osmdesátých letech. Žargon se ve skvělé formě udržel až do roku 1989 ba přežívá i po něm. ()
Jedna z mých oblíbených komedií (teoreticky je to vážný příběh, ale tak to brát nelze, pokud vůbec kdy šlo). Dlouho jsem nechápal proč mne taková šílená agentská agitka baví. Pak jsem se podíval na scénáristy a pochopil jsem - mé souznění s Jiřím Brdečkou je na vině. Elegance, která mu byla vlastní, je prostě promítnuta i sem, postava a repliky Jiřího Sováka jsou k sežrání. Otomar Korbělář je sice starší, ale zcela důvěryhodný, mladá Alena Vránová je k sežrání a má krásné oči a je dobově samostatná žena, Gustav Heverle je vcelku snesitelný dělnický duch. Otomar Krejča přehrává jako vždycky, tady ale funkčně a recituje příšerné fráze s pozdviženým koutkem. Hnusný agent Rudolf Deyl je pochopitelně od počátku pod očima bdělých přííííííslučníků a vyzvídá takové strašně věci, jako kdo nám prodává ze Západu tkaničky do bot, pomocí utajených dopisů (v jejichž dikci opět slyším, jak se J Brdečka pochechtává). Navíc Makovcova režie je slušná, vcelku odsýpá, tempo je dobré, nezastavuje se nikde zbytečně. Miloš Kopecký, abych nezapomněl, jako ustrašený třetiodbojář, utrápená krásná Irena Kačírková, mladý (tedy jen věkem, mladý snad nikdy nevypadal) Josef Hlinomaz. No a abych nezapomněl, obsazení Jiřího Vršťly, obvykle hnusného agenta jako naopak sqělého bojovníka a dokonce i toho, kdo zlikviduje v půdní přestřelce (mezi prádlem, tím se o něco později inspiroval :-) Richard Lester v souboji mušketýrů na dvoře u bosých karmelitánů) hlavního padoucha, aby hned poté, co ověří, že uspěl, zachraňuje malého sladkého chlapečka z nočníku, to je taky něco. Prostředí přístavu je přiměřeně nezvyklé, řeka pěkná, moc se tím bavím. ()
Nedá se nic dělat, film, ve kterém hraje krasavice inteligentní Irenka K., nemůžu hodit do odpadu. Nemluvě o Deylovi, který si vystřihl tradičního negáče i bez dloubání v nose. ()
Hvězda Sovák, druhá kopecký. Jinak spíš podprůmerný film. ()