Zapadákov

Kit a Holly jsou typičtí jednodušší balíci z jakéhosi zapadákova a jejich příběh není nepodobný těm, které se dodnes na venkově odehrávají. Jen je doveden trochu ad absurdum, ve skutečnosti by to asi skončilo maximálně rvačkou a neúmyslným zabitím na nějaké tancovačce. Film má samozřejmě spoustu kladů, zde už nesčetněkrát zmiňované krásné záběry krajiny, s výbornou hudbou dotvářející velmi zajímavou atmosféru. Navíc Martin Sheen a Sissy Spacek, která je tak ošklivá, až je krásná. Bod dolů je u mě proto, že některým výjevům jsem nevěřil. Jako když kluk poprvé v životě zabije člověka, načež řekne jen - ,,doktora nepotřebuje" a se stejným výrazem jako předtím odchází klidnou chůzí pryč. Nebo když dcera v pohodě odjede na výlet s klukem, co jí zabil otce. (17.02.2011)

Pořádně chladnokrevný film. Žádné emoce, přičemž se v něm vraždí o 106. Ani láska mezi hlavními hrdiny neprodukuje žádné emoce. A konec už vůbec ne, přestože by také měl. Takto studený film jsem zřejmě ještě neviděla, možná právě proto se mi docela líbil. (09.02.2019)

Nenáročné Road movie se skvělou Sissy Spacek a Martinem Sheenem. Kontrast skoro apatické Holly a zabijáka, který vlastně ani pořádně neví, proč zabíjí se zvýrazňuje každou další minutou a všem musí být nakonec jasné, že ta osudová láska nakonec nebude tak osudová a žhavá, jak se zdá a jak se nás dívka ve svých monolozích snaží přesvědčit. Děj plyne nenásilně i ve scénách, kde Kit střílí jen tak, protože se mu to zdá správné. Příběh se odehrává v krajích, které nejsou na první pohled ničím zajímavé, ale díky dvojici dostávají zvláštní kouzlo. Skvělý film, jen ten pocit viny, na který upozorňuje text v popisu filmu jsem ve snímku nějak nenašla. (03.01.2010)

Bonnie & Clyde 2. Ta Malickova zaliba v buranech a jejich redneck prizvucich me vylozene irituje, tahne se to s nim celou jeho karieru a me nebavi to poslouchat, obzvlast kdyz necha buranku vypravet na voiceover cely pribeh. Terrence Malick je jednoduse buransky reziser, coz ma ale na druhou stranu jednu zasadni vyhodu, zretelnou v podstate v kazdem jeho filmu - peknou prirodu. 4/10 (16.10.2010)

Dlouho tomu tak, kdy mě film naposledy sestřelil. Za tu dobu sem se naučil řídit traktor, jezdit na koni, pohladil oblaka z ultralajta… jen ty nedávno viděné Badlands nemůžu za boha dostat z hlavy. Než se nám mistr Malick nadobro zamiloval do „vlnící se trávy“, servíruje odosobně podanou, chladně melancholickou podívanou. Srozumitelnou a jedinou svého druhu. Takovou, jejíž pár sekundová Love is strange válcuje silou bizoní celej Hříšnej tanec. A přesně takovou, na niž se v tesknější náladě podívám rád znovu. (15.07.2008)

Musím uznat, že na to, že Terrence Malicka moc nemusím, protože mi jeho přístup k filmu, hlavně v rámci toho, co natočil v posledních letech, prostě nesedl, tak jeho film z roku 1973 na mě přece jen dojem udělal. Skvělé herecké výkony, které jsou zaštítěny dobrým scénářem a zajímavými filmovými prvky. (02.09.2015)

Krásný,pomalý a klidný film. Nádherná Sissy Spaceková,hudba a hlavně scenérie. (05.06.2005)

70 % - Velmi dobře natočený film se skvělým Martinem Sheenem, ale že by mě posadil na zadek, to teda ne. Na Nový svět nemá. (13.11.2008)

Bonnie a Clyde podle Malicka. Zapadákov definoval režisérův osobitý styl, který si tvůrce přenesl i do svých pozdějších poetických eposů. Filmem se prolíná velmi zvláštní smysl pro absurdno, který je ještě více umocněn vnitřním hlasem Sissy Spacek a frajírkovským (zde toto slovo znamená sympatickým) výkonem Martina Sheena. Vlastně ani přesně nevím, co tím vším chtěl Malick říct (možná chtěl vyjádřit pouze to, jak je život bláznivý a jak je složité změnit zavedené stereotypy), ale líbilo se mi, jak to podal :) 8/10 (18.08.2009)

Pre mňa to bolo až príliš naivné a nerealistické. Veľa scénok bolo príliš nafúknutých. A to ma začiatok úplne vtiahol do deja. Nekonečný útek, život v lese bez spojenia s civilizáciou. Benzín ťažený so surovej ropy niekde v prérií a nato že nemali peniaze neumierali hladom proste sa z ničoho nič naučili žiť s prírodou keď po nich pátrala celá Amerika atď. Ale aby som nevypisoval iba negatíva tak vizuálna stránka filmu je ozaj pekná. Zapadákov ako sú nekonečné pusté prérie a prašné horúce prostredie sú môjmu srdcu blízke. Fantastický výkon frajerského Martina Sheena no a ešte zaujímavý soundtrack vylaďujú moje hodnotenie. Film ma zaujal potom až na konci pri poslednej autonaháňačke to bol najlepší moment tejto snímky pestrý strih ktorý položí hoci ktorý Fast and shitious.. 3,5* (19.10.2013)

Poetická vize mladé lásky optikou hlavně brokovnice. Pomalý film, který si dává se vším načas, ale nikdy nenudí a uteče stejně rychle jako všechny ty řeky, okolo kterých dvojce na své cestě projíždí. Se vším respektem k Lynchovi, můj nositel ryzí individuality je Cagově hadímu saku navzdory neskutečně charismatický Martin Sheen tady. "I got some stuff to say. Guess I'm kind of lucky that way. Most people don't have anything on their minds, do they?" (28.02.2018)

Uhrančivá krása a citlivý zobrazení nitra zabijáků, absence citu, díky který zdánlivě netrpí. (10.08.2011)

Držet jim palce, to nejde, chuť odprásknout jednoho z nich nebo rovnou oba, ta se dostavuje často. Z těch dvou lidí úplně tryská prázdno, řve z nich jejich duše, která je prázdná...tedy je prázdná z pohledu tzv. civilizovaného člověka, jinak je plná něčeho, co se jen těžko popisuje, ale co až nepříjemně hmatatelně cítíte, když ten film sledujete. Nevím, jak se to podařilo zahrát a natočit, ale je to teda dost síla. (09.03.2014)

Možná by stačilo pár úvodních veršů ze Springsteenových Badlands (nechal bych to nepřeloženo, kdyby se píseň nejmenovala stejně jako film): "Trouble in the heartland, Got a head on collision, Smashin' in my guts, man, I'm caught in a cross fire, That I don't understand..." Z jiného pohledu; proč se točí tolik filmů o lidech s poškozeným mozkem, v němž se v mládí nevytvořily (nebo byly poškozeny) předpokládané neuronové spoje regulující sociální chování? Asi proto, že těchto lidí je stále víc a víc (nebo stále víc a víc lidí se na něco takového rádo kouká)? Nicméně nás už o tom prostřednictvím pohádky informuje už sám Hans Christian Andersen ve své "Sněhové královně". Malému Kajovi pronikl střípek z kouzelného zrcadla okem do srdce (přes mozek), a tak propadl "zlu". Kiteova přítelkyně Holy však nemá dostatek víry a přesvědčení jako Gerda, a tak na konci štrapáce už touží jen po tom, aby se někde osprchovala a zašla do McDonalda na pořádný hamburger. (Ostatně podivný je tu leckdo, třeba policajti, kteří se hned zkamarádí s vrahem jejich kolegy.) (19.03.2018)

Malickove filmy (všetky tri :) mám rád práve preto, prečo aj tento - formálna jednoduchosť (a krása) v niekedy až mrazivom skĺbení so zložitou "existenciálnou" psychológiou postáv, a to celé bez potreby "avantgardných avantúrií"! Mrazivosť v tomto filme je znásobená autentickosťou (? asi iba čiastočnou ?) príbehu (čo som si pri niektorých scénach musel notoricky opakovať, aby som im uveril tak, ako mi boli podané, napr. zavraždenie otca). Pôsobivý je vývoj postavy Holly, od prekvapenia, vďačnosti a radosti (že si JU, "pehavú zrzku" niekto všimol), cez zaľúbenosť (rozumej sladké opojenie zo zdanlivého pocitu porozumenia a vzájomnej predurčenosti), skúmanie (rozumej vytriezvovanie) a otupenosť k odmietnutiu (a to bez náznaku "expresívneho" herectva). Na Malickovi je úžasné 100-percentné "zapriahnutie" krajiny, prírody a hudby do služieb filmu no nie iba v podradnom estetickom zmysle. Mám pocit, že samotná krajina-príroda je najmotivujúcejším, najinšpiratívnejším zdrojom jeho filmov. Z nej postavy a príbehy vyrastajú, v nej sa formujú, v nej EXISTUJÚ. Odsúdenie však nesmeruje k spoločnosti ako vo väčšine filmov s podobným námetom. Tá je iba okrajovou nepodstatnou figúrou. Kit neuniká ani tak pred šerifmi a zákonom ako skôr pred vlastným pocitom zodpovednosti - za vraždy, za vlastný život, za Holly - dá sa povedať, uniká pred svedomím zo strachu pred starosťami. Uniká pred niečím, čomu sa uniknúť nedá. Napriek predchádzajúcemu, odsúdenie jednoznačne nesmeruje ani k Holly a Kitovi. Celá štruktúra scenára a filmu ma nabáda označiť ich ako formu rozjímania-meditácie o človeku a iracionálnosti jeho konania, bytia, existencie. Áno bytia a existencie, to je dôležité, pretože študovaný filozof Malick bol (a asi aj je :) ovplyvnený Heideggerom a jeho "fundamentálnou ontológiou" - náukou o bytí, v ktorej sa rozlišuje autentické a neautentické bytie. Autentické bytie je keď, citujem "človek má starosť o vlastnú existenciu, zaujíma taký postoj k svetu, ktorý je výlučne existenciálny" alebo "človek veci vôkol seba napĺňa zmyslom, vedie ho k tomu starosť o existenciu" alebo "človek o sebe vie, že je, a že je konečný - jeho bytie je bytím k smrti" alebo "človek prikladá existencii nesmiernu cenu (je krátka a konečná)" alebo "človek nikdy nie je úplne v prítomnosti, ale obzerá sa do minulosti a hľadí do budúcnosti" čiže "autentické bytie = starosť o existenciu" a "svoju existenciu môže človek uchopiť alebo premeškať". V protiklade k tomu neautentické bytie je opak predchádzajúceho a človek sa k nemu utieka z "úzkosti pred konečnosťou" (citované z referaty.sk, autor rea). V kontexte citovaného je film zobrazením "víťazstva" (aj keď trochu neskorého :) "autentického bytia" nad "neautentickým bytím" - a to u oboch, Kita aj Holly. Tak, a je to....:). (08.04.2006)

Podobne ako v Days of heaven tvorí hlavných hrdinov neobvyklá dvojica na úteku: 25 ročný "bad-boy" Kit hrajúci sa na Jamesa Deana, berúc toto poslanie až príliš vážne a mladučká 15ročná sexi-pehatá školáčka Holly s otupeným citovým prahom v domnení prežívania "životnej lásky"(v nezabudnuteľnom prevedení vtedy už 25 ročnej!!! Sissy Spacek). Toto duo cestujúce naprieč USA za sebou v štýle Bony a Clyde zanechávajú spúšť mŕtvol často nie z nevyhnutnosti, ale skôr z absencie akejkoľvek empatie a snahy o napodobenie vzorov filmových hviezd Hollywoodu: was the most trigger-happy person I'd ever met. He claimed that as long as you're playin' for keeps, and the law is comin at you...it's considered okay to shoot all witnesses. You had to take the consequences, though, and not whine about it later." Podobne ako u iných režisérov (Ki-duk Kim) sa Malick postupom času ale vzdáva násilia ako hlavného vyjadrovacieho prostriedku a nahrádza ho čím ďalej jemnejšou poetikou obrúsenou o hrany, čo možno sledovať v jeho ďalších filmoch, aj keď zárodky jeho charakteristického rukopisu sú už aj v Badlands zreteľné. (07.01.2008)

Hoci je príbeh fiktívny,je voľne spracovaný na príbehu masového vraha Charlesa Starkweathera a mladej dievčiny Carin Ann Fugate.25-ročný mladík Kit je dosť drzý a nevzdelaný,robí smetiara.Zoznámi sa s dievčinou Holly,ale tá má len 15 rokov.Kita vyhodia z práce a istý čas krmy dobytok na farme.Ale potom zastrelí otca dievčaťa,podpali dom aj s mrtvolou,vezme so sebou Holly a utekajú preč.Polícia ich hľadá,je vypísaná aj odmena.Ale Kit uniká,za sebou necháva kopu mrtvol.Dej sa odohráva v Južnej Dakote v malom zapádnutom mestečku.Dvojica mieri do Montany. Kit je psychický labilný a Holly veľmi mladá a ľahko manipulovateľná.Tento film je úžasná psychologická štúdia dvoch ľudí.Naozaj majstrovské dielo. (17.11.2009)

Rebel bez peněz,ale s flintičkou (takový jsou nejhorší) a Kočka na studený střeše. Balada.-- (některý Obsahy filmů Oficiálních distributorů mě opravdu dokáží rozesmát,nebo nasrat) (08.08.2010)

Kameru to má perfektní a krajina tu je naprosto úžasná (na čemž má v mém případě podíl i to, že je zde hodně záběrů na pole), mraky taktéž a snad poprvé bych řekl, že mě Malickova poetika jaksi okouzlila. Pak jsou ještě fajn herecké výkony. Horší je pak všechno ostatní. Postavy jsou nesympatické a člověk nechápe jejich záměry, především Kitovo ne. Propojení krás krajiny s násilím mi tady přišlo poněkud tupé. Jestli mi to mělo něco říct taky nevím, Malick tu zase - jako ve všech svých filmech - zkoumá lásku a na něco víc kašle. A ve finále to ve mě nezanechalo žádné pocity, jen ten, že to ušlo. Není to špatné, ale není to ani dobré. Zapádkov - i když není nic extra - je zatím to nejlepší, co jsem od Malicka viděl a svůj podíl na tom má i to, že to netrvá 2-3 hodiny, každopádně pokud mě někdo nedonutí podívat se na Tenkou červenou linii nebo pokud Malick nenatočí sci-fi, tak už na sledování jeho filmů kašlu. Nic mi nedávají, míjejí mě a připadají mi pseudoumělecké. 3* (19.08.2020)

První Malickův film, který mi příliš nesedl. Chyběla mi věrohodnější motivace postav a také daleko větší důraz na kameru, na níž jsme u Malicka zvyklí. Čarokrásné obrazy přírody se nekonaly... (12.01.2012)