Cid

Je to náhoda, že len pred týždňom som videl slovenskú inscenáciu vo veršoch Cid s tým istým príbehom a tak by som mohol porovnať. Ale vlastne nemôžem, pretože toto je veľkofilm s mega rozpočtom, mega komparzom a stavbami, ktoré by mohli závidieť aj faraóni. Aj príbeh je značne bohatší so všetkými možnými odbočkami, množstvom postáv a lokácií. V podstate je všetko dokonalé, takže silné štyri hviezdy. –––– Jak ušlechtilý člověk. Jen kdyby měl stejně ušlechtilého krále. –––– Mluvíš o něm jako o prorokovi. Pak to bude víc než bitva. Bude to náš Bůh proti tomu vašemu! –––– Živý nebo mrtvý, musím sedět na koni v čele svých vojáků. (08.10.2016)

V zápětí po natáčení Spartaka, které skončilo pro Anthonyho Manna nešťastně, protože ho Kirk Douglas vyhodil a nahradil mladým Stanley Kubrickem, začal tento režisér pracovat na novém výpravném historickém filmu. Byl jím Cid. Co do hereckého obsazení si film v ničem nezadal se Spartakem. Ústřední dvojice Cid (Charlton Heston) a Chimena (Sophia Loren) jsou docela silným lákadlem. Děj filmu je poněkud rozvláčný, zejména jeho první půlka. V delších panoramatických záběrech mě vadila "škubající se" kamera. Nevím, čím to je. Nevyznám se v tom, ale rušilo mě to. Historická věrohodnost snímku je nevýznamná, protože jde o legendu. Právě spekulativní prostor s velkým množstvím interpretací režisér využívá. Některé scény jsou stěží uvěřitelné. (Jako příklad za všechny mohu uvést připevnění mrtvého Cida na koně a jeho následné posmrtné vítězství, kdy se před ním maurská armáda rozestoupila a následně se dala na útěk.) Jelikož ale jejich tematika vychází z hrdinských středověkých písní, nemůžeme se ani na film dívat jako na historickou rekonstrukci, ale jako na záznam legendární události, která byla během staletí španěli trochu překreslena a glorifikována. Cid je symbol hrdiny a cti, který dokázal spojovat národy i náboženství. Dokázal úspěšně řešit problémy, které tehdejší španělskou společnost nejvíce trápily. Byly to vnitřní politické spory a náboženské války. Cid ukázal velkého ducha a pochopení, když nechal vedle sebe žít dříve znepřátelené strany v míru. Nepřátelům, kteří nechtěli sloužit koruně nebo neuznávali dualitu náboženství, dokázal domluvit ať už na válečném poli nebo vlastním příkladem, který lidé chtěli následovat. Charlton Heston se pro roli Cida dle mého názoru velmi hodil a líbil se mi v ní víc než Kirk Douglas v roli Spartaka. Legenda o Cidovi je věc, která jistě stojí za pozornost a film Anthonyho Manna je dobrou příležitostí, jak se s ní seznámit. 66% (05.12.2010)

Trojhodinový historický epos, ktorý je ale nakrútený s takou ľahkosťou a prehľadom, že jeho dĺžka vôbec nevadí. Dôvodom sú prehľadne podané intrigy, sú zrejmé motivácie každej postavy a všetky dôležité figúrky na plátne ostanú dostatočný priestor, aby svoju existenciu zdôvodnili. Dramaturgicky môžeme prirovnať ku Kráľovstvu nebeskému, kedy dve tretiny sledujeme krásne zábery prírody a interiérové dialógy, aby v poslednej hodine prišlo na monumentálnu akciu. Pochopiteľne bitky už trochu zostarli a pôsobia ťažkopádnejšie, ale hlavná sila je v Mannovom cite pre kompozíciu záberov a nie v nejakej brutálnej sekanici. Určite lepšie ako napr. Alexander Veľký (tiež s Hestonom) a Džingischán, ale na takých Vikingov to v mojich očiach predsa len nemalo. (29.05.2017)

Epické a nákladné dielo, typicky staromódny epos a presladenosť treba vzhľadom na rok výroby odpusiť, pretože je veľkolepá. El Cid je len legendou a preto tu chýba viac tej historickej podstaty, čo ma osobne mrzí. Kresťansko islamske spory boli na rozdiel od dnešnej doby ešte celkom zaujímavé a nezaložené na tupom terorizme, hoci ani vojnu neoslavujem. Ospevovaný Heston sa mi tiež nezdal tak skvelý, ani atraktívny. (12.11.2017)

Zbytečně rozvleklý velkofilm s hodně nevyváženým tempem a poměrně nepřesvědčivými hrdiny. A zatímco Heston dostane styl aspoň ke konci s vousem a jizvou přes ksicht, Sophia Loren je nemožná jak na začátku tak nakonci (pravda na začátku víc). Trochu nevyužitý komparz, kromě závěrečné bitvy jenom staticky někam de, stojí nebo provolává slávu. Po řežijní stránce si s tím šlo určitě lépe vyhrát. Musím ale přiznat, že závěrečná scéna je úžasná - dokladem budiž, že si ji pamatuji když jsem ten film viděl před 20 lety jako dítě. Lepší tři. (26.06.2011)