Cid

Zbytečně rozvleklý velkofilm s hodně nevyváženým tempem a poměrně nepřesvědčivými hrdiny. A zatímco Heston dostane styl aspoň ke konci s vousem a jizvou přes ksicht, Sophia Loren je nemožná jak na začátku tak nakonci (pravda na začátku víc). Trochu nevyužitý komparz, kromě závěrečné bitvy jenom staticky někam de, stojí nebo provolává slávu. Po řežijní stránce si s tím šlo určitě lépe vyhrát. Musím ale přiznat, že závěrečná scéna je úžasná - dokladem budiž, že si ji pamatuji když jsem ten film viděl před 20 lety jako dítě. Lepší tři. (26.06.2011)

Přestože trvá tři hodiny, tak jsou to tři hodiny nabitý dějem. Ani jednou jsem si neříkal, kdy už bude konec, vlastně jsem spíš si říkal, to už je konec? Je to skvělej příběh hrdinství a cti, o touze vzepřít se zažitým pravidlům, o lásce a přítelství, o důvěře a stání si za svým slovem. Výprava je klasicky u klasického historického velkofilmu nádherná a postavy se mi zdály opravdu dobře propracovaný, ale to je možná tím, že jsem už dřív četl Corneillovu předlohu, které se sice úplně nedrželi, ale přesto mají dost společnýho. A ta poslední scéna, kdy Rodrigo vyráží do konečné bitvy, to je hrdinství, jak si ho představuju. (12.12.2005)

Režisér Tony Mann pôvodne nakrúcal predchádzajúceho SPARTACUSA s KIRKOM DOUGLASOM,vo filme je Mannova vízia len zopár minút,potom narýchlo producent Douglas zohnal náhradu,s ktorým sa už poznal,a to Stanley Kubrick,ktorý tomu dal svoj štýl,a tým pádom sa zaradil medzi režisérsku smotánku. Tony Mann sa z toho docela rýchlo spamätal a napráva si chuť s El Cidom,španielskym hrdinom,a pritom so sebou berie strihača zo Spartacusa,Roba Lawrenceho,aj kameraman Rob Krasker má vehementné skúsenosti na filme noir,The Third Man,za ktorý si prevzal cenu akadémie,alebo hudba Miklós Rózsa,ktorý pracoval na kolosálnom 11 cien ovenčenom Ben-Hurovi,kde si zahral legendárny HESTON,kde vidím,že tohoto chlapíka to musí baviť sa ponárať do fyzicky náročných úloch,pre ktoré sa stal nesmrteľným hrdinom strieborného plátna! EL CID je jedným z tých výpravných,kolosálnych veľkoprodukcii,ktorý je menej známy ako napríklad prepadák CLEOPATRA,ktorý zbrzdil produkciu týchto spektáklov,pričom sa po čase zaplatil.Taktiež menej známy ako LEANOV LAWRENCE OF ARABIA,či spomínaný Ben-Hur,o ňom už padla reč. Povedal by som,že El Cid má výborných hercov,klasika CHARLTON HESTON a SOPHIA LOREN,ostatných hercov až tak nepoznám...Mňa najviac fascinuje OBRAZ zaplnený veľkým množstvom komparzistov a štatistov,že viem,že nepoužívajú počítače,všetko je to reálna akcia vízie režiséra,ktorý musí mať veľkú predstavivosť,koordinátor,ktorý rozmiestní kamery po veľkej ploche a zakričí AKCIA! a ja sa kochám výpravou,kostýmami,kamerou,hudbou...,lebo som si istý,že potreba navštíviť tieto plnohodnotné 50 roky a začiatok 60 rokov,keď sa rozmohol monumentalizmus je pre cinefilov geniálnou exkurziou do doby,keď sa na tieto historické veľkofilmy používala reálna akcia,ktorá v čo najväčšom plátne vzbudzuje stále obdiv aj po toľkých rokoch! Díky LEAN,DEMILLE,KUBRICK,MANN a ďalší... (07.03.2015)

,,A TAK CID VYŠIEL Z BRÁN HISTÓRIE A STAL SA LEGENDOU." __ Ďalšie dielo zo zlatej éry Hollywoodu rozprávajúce prostredníctvom rytierskych ideálov život najväčšieho španielskeho hrdinu recoquiesty Rodriga Diaza de Vivar nazývaného El Cid (1043-1099). Charlton Heston naklusal po Ben Hurovi hneď do svojej ďalšej veľkej úlohy. Cidovi vložil svoju charizmu, rozhodne vytvoril tiež aj najlepšiu postavu vo filme, avšak oproti skutočnosti aj dosť zidealizovanú (skutočný Cid bol istý čas aj v službách Maurov). Tiež je pravdou , že historické spektákly režisérovi Anthonymu Mannovi veľmi nešli. Keď bol odvolaný zo Spartakusa tak si svoj sen splnil v Cidovi a v Páde ríše rímskej, ktorá však nedopadla veľmi chvályhodne. Dialógy sú veľmi ošemetné navyše napríklad z úst Sophii Loren vyznievajú dosť nepresvedčivo, taktiež problémom filmu je aj značná dĺžka a niekoľko skôr zbytočných momentov. Na obhajobu Cida treba brať v úvahu rok vzniku filmu a to, že spracovanie davových scén za podpory skvelej kamery aj v dnešnej dobe berie dych. Okrem toho nemožno nespomenúť tradične skvelú hudbu jedného z najväčších skladateľov filmovej hudby Miklósa Rószu, ktorá je však citeľne ovplyvnená nielen predchádzajúcim Ben Hurom, kde je hudba predsa len lepšia a prepracovanejšia, ale aj ,,Rytiermi okrúhleho stola" (1954), kde je hudba o niečo slabšia (nie však zlá). Sprvu som dal tomuto filmu 3*, keď som si ho opäť po čase pozrel páčil sa mi o čosi viac, takže prilepšenie je potom adekvátne. Rozpočet filmu bol 8 miliónov $, na hollywoodske veľkoprodukcie skôr priemerný rozpočet. (13.04.2008)

V zápětí po natáčení Spartaka, které skončilo pro Anthonyho Manna nešťastně, protože ho Kirk Douglas vyhodil a nahradil mladým Stanley Kubrickem, začal tento režisér pracovat na novém výpravném historickém filmu. Byl jím Cid. Co do hereckého obsazení si film v ničem nezadal se Spartakem. Ústřední dvojice Cid (Charlton Heston) a Chimena (Sophia Loren) jsou docela silným lákadlem. Děj filmu je poněkud rozvláčný, zejména jeho první půlka. V delších panoramatických záběrech mě vadila "škubající se" kamera. Nevím, čím to je. Nevyznám se v tom, ale rušilo mě to. Historická věrohodnost snímku je nevýznamná, protože jde o legendu. Právě spekulativní prostor s velkým množstvím interpretací režisér využívá. Některé scény jsou stěží uvěřitelné. (Jako příklad za všechny mohu uvést připevnění mrtvého Cida na koně a jeho následné posmrtné vítězství, kdy se před ním maurská armáda rozestoupila a následně se dala na útěk.) Jelikož ale jejich tematika vychází z hrdinských středověkých písní, nemůžeme se ani na film dívat jako na historickou rekonstrukci, ale jako na záznam legendární události, která byla během staletí španěli trochu překreslena a glorifikována. Cid je symbol hrdiny a cti, který dokázal spojovat národy i náboženství. Dokázal úspěšně řešit problémy, které tehdejší španělskou společnost nejvíce trápily. Byly to vnitřní politické spory a náboženské války. Cid ukázal velkého ducha a pochopení, když nechal vedle sebe žít dříve znepřátelené strany v míru. Nepřátelům, kteří nechtěli sloužit koruně nebo neuznávali dualitu náboženství, dokázal domluvit ať už na válečném poli nebo vlastním příkladem, který lidé chtěli následovat. Charlton Heston se pro roli Cida dle mého názoru velmi hodil a líbil se mi v ní víc než Kirk Douglas v roli Spartaka. Legenda o Cidovi je věc, která jistě stojí za pozornost a film Anthonyho Manna je dobrou příležitostí, jak se s ní seznámit. 66% (05.12.2010)