Kramerová versus Kramer

Trautenberk kdysi prohlásil, že to kyselo je moc kyselý, a já stejně kategoricky prohlašuji, že tohle melodrama je moc melodramatický a při vší snaze zároveň mělký. Že má závažné téma rozpadu rodiny a konfliktu kolem výchovy dítěte, o tom žádná, stejně jako je fakt, že ve snímku účinkovali v hlavních rolích nejvýznamnější herci své generace. Jenže mám prostě pocit, že jde o plochý film, kterému ve skutečnosti schází syrovost a který se bojí ukázat konflikt v celé své složitosti a bezvýchodnosti. Osobně znám řadu případů, kdy bolestná realita daleko překonala hollywoodský scénář. Tenhle film hezky manipuluje s divákovými city a nedá se mu upřít zručnost, ale žádnou citovou katarzi ve mně nevyvolal. Celkový dojem: 65 %. (20.06.2011)

Jeden z filmů, který pomohl pozměnit svět. Do počátku dvacátých let dvacátého století zůstávaly děti téměř automaticky při rozchodu partnerů u otce. Teprve feministické hnutí spolu s jinými "výdobytky" postupně docílilo toho, že soudci(kyně!) šmahem přidělovaly děti matce, pokud matička aspoň pila jen doma, fetovala jen občas a chlapy střídala přiměřeně. Jestliže se dnes situace zvolna mění, je to také důsledek tohoto filmu. Hoffman, Streepová i ten kluk jsou skvělí, příběh je dokonale vystavěný a režijně zvládnutý. Film - jedna báseň. (27.10.2005)

Pamatuju si ze školy jednu přednášející advokátku, která nám povídala, že takhle to chodí v reálu i u nás. "V našem, právu je diskriminace," říkala. "Diskriminace otců." Případů, kdy se manželství rozpadne vinou matky a dítě je přes veškerý zdravý rozum svěřeno jí, je jak hub po dešti. Vyprávěla nám podobný příběh, matka těžká alkoholička a coura a přesto trvalo soudu rok, než byl ochoten svěřit dítě otci, a to ještě s pravidelným sociálním dohledem. Realistický nesentimentální film. Žádné smyčce v emočně vypjatých situacích, prakticky bez hudby, pouze několik barokních melodií na správném místě, výborné dialogy a perfektní herci. Fascinuje mě, jaký může mít vliv na posouzení způsobilosti rodiče vychovávat dítě 5000 dolarů ročně. Taky mě napadá, že v životě člověk nemůže žít s tím, že někdy dostane druhou šanci. Možná se to někdy povede, ale odpovědnosti se nelze jen tak zbavit a zase jí získat, až se mi bude chtít, to už je nezodpovědnost. (05.10.2010)

Chtělo by se napsat, že uživatel Oskar to vystihl perfektně a vlastně nic víc není potřeba říct. Jenže mně to nedá. Tenhle film je jednoduše geniální. A co si budeme povídat, hlavní zásluhu na tom mají všichni tři herci v hlavních rolích. Sledovat Dustina a Meryl v jednom filmu, bylo pro mě jako sledovat naše hokejisty na MS 2010 - občas dosti dramatické, ale na konci nevycházíte z úžasu, co všechno dokázali. Stejně jako Jane Alexander podal (na svůj věk) hodně přesvědčivý výkon. Scénář je vybroušený jako ten nejjasnější diamant, který nikomu nenadržuje, on jen vyloží karty na stůl a hraj si s nimi, diváku, jak chceš. Takže nikdy se nedozvíme absolutní pravdu, zda má být po rozvodu dítě s matkou či otcem, zde záleží na sympatiích. Určitě si tento film seženu v originálním znění (i když byl dabing dobrý, přeci jen mi Kretschmerová k Meryl moc neseděla) a rozhodně se těším na další zhlédnutí. Jasných 100 %. P. S. Mimochodem, tento film mě ovlivnil natolik, že od této chvíle v Dustinovi nebudu vidět Rain Mana, ale Kramera a Meryl už pro mě nebude Sophií, ale Kramerová. A to se mi tak často opravdu nestává… (06.10.2010)

Velice povedené a silné drama ve kterém podává Dustin Hoffman naprosto perfektní civilní herecký výkon v roli otce, který bojuje o svého syna. Oskar pro Hoffmana byl v tomto případě zasloužený ale co se týká Meryl Streep ta byla ve filmu přesunuta na hodně vedlejší kolej, tudíž Oskar pro ní mě docela překvapil. Film plyne pomalým tempem a nevyskytují se v něm nějaké pamětihodné nebo nezapomenutelné scény, avšak je natočen takovým způsobem, že mu rádi vše uvěříte. Možná i ten konec o kterém si nejspíše každý pomyslí něco jiného. (07.08.2008)