Edmond
Edmond
Cyrano, My Love
Edmond
Režie:
Alexis MichalikScénář:
Alexis MichalikKamera:
Giovanni Fiore ColtellacciHudba:
Romain TrouilletHrají:
Thomas Solivéres, Olivier Gourmet, Mathilde Seigner, Tom Leeb, Lucie Boujenah, Alice de Lencquesaing, Clémentine Célarié, Igor Gotesman, Dominique Pinon (více)Obsahy(1)
Paříž roku 1897 a mladý Edmond Rostand nabízí roli slavnému herci Constantu Coquelinovi, problém je ale v tom, že Rostand má pro svou hru zatím jen název – "Cyrano z Bergeracu". Už dva roky nic nenapsal. Uprostřed historek o lásce, kterými ho zásobuje jeho nejlepší přítel, nesnesitelných rozmarů hereček, žárlivosti své ženy, navíc mu nikdo nevěří, že napíše dobrou hru, hledá autor inspiraci. Mnohé z toho, co prožívá, se objevuje v jeho hře. Musí psát, musí to dokázat. A vzniká tak jedna z nejkrásnějších divadelních her o lásce, přátelství a tajemství... Film natočil jako svůj debut režisér a herec Alexis Michalik podle své stejnojmenné divadelní hry, kterou poprvé uvedlo pařížské divadlo Théatre du Palais-Royal. Alexis Michalik si ve filmu zahrál roli dramatika Georgese Feydeaua. Snímek se z velké části natáčel v České republice, diváci poznají Plzeň a Stavovské divadlo. (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Moc hezký a vtipný "životopisný" film. Podobné schéma jako u Finding Neverland, ale vtipnější. ()
Tak hrozně z toho trčí obří konstrukce něčeho, o čem nemáme ponětí... A k tomu ty hloupé úlitby, jako například vševědoucí černoch vlastnící kavárnu na bulváru a který je vlastně dalším mecenášem. Herecké výkony vesměs děsivé. Trhlin v logice jak máku na housce. Jen výtvarná složka budí pozornost. ()
Svěží a příjemné podívání. Ač je film delší, uteče jako voda. A krásné verše z Cyrana, myslím, přivedou nejednoho diváka k chuti podívat se opět na tuto nebo i jinou klasiku psanou podobným způsobem. ()
"Vy jste mi pěkný kos! Proč pořád hledíte na můj nos?" ()
Moc pěkně natočenej francouzkej mainstream. Obzvlášť scény z představení jsou vymazlený. ()
Zpočátku jsem byl dost zaskočen - očekával jsem totiž životopisný film, to znamená trochu nudný i trochu suchopárný, nicméně tak či onak poučný příběh, a místo toho jsem se díval na jakousi zvláštní parodii psanou na tělo současnému divákovi, který nikdy nepsal dopisy, ale jen smsky, nečte knihy, ale jen bulvární titulky na internetu, a nic nevydrží sledovat dýl než pár minut, během kterých získá pocit, že už ví o všem úplně všechno, a chce se především stále bavit, protože přemýšlení ho příliš unavuje. Cítil jsem se podobným přístupem téměř až pobouřený, ale abych mohl film ohodnotit, byl jsem smířen s tím, že ho dokoukám až do konce. Postupně jsem ale tomuto zkratkovitému, zároveň ale vtipnému pojetí, byť evidentně hodně vzdálenému skutečným reáliím života Edmonda Rostanda i procesu vzniku Cyrana, začínal přicházet na chuť, až jsem mu nakonec docela propadl. Došlo mi totiž, že životopisná data o žádném autorovi nevypovídají to podstatné, nejdůležitější je totiž jeho dílo. A snímek je vlastně ve skutečnosti výpovědí o smyslu a podstatě jedné z nejslavnějších a nejlepších her světové dramatiky, kdy autor se sám stává svou hrou a osudy jejích hrdinů se stávají i jeho pravým životem. S přijetím tvorby publikem stojí a padá i osud samotného autora, její nesmrtelnost předurčuje i jeho vlastní nesmrtelnost. Toto vše dokázal Alexis Michalik skloubit nesmírně obratně, s příslovečným francouzským šarmem, vtipem i elegancí, a nakonec i současný většinový divák, odkojený televizními i filmovými paskvily a přihlouplými komerčními konverzačkami či podbízivými muzikály v divadlech, pokud se tedy tento film k němu nějakým šťastným řízením osudu dostane, musí díky této jemu přístupné formě podání alespoň trošku začít tušit, co je to opravdové umění, v tomto případě tedy to dramatické, a třeba dostane dokonce chuť se jít na ně do divadla také podívat. Snímek je tak kromě toho, že je nesmírně svižný a má ohromný spád, také svým způsobem hodně rafinovaný - nakonec tedy ode mne ostává absolutní počet bodů a režisérovi musím vzdát hold, s jakou zdánlivou lehkostí mě dokázal položit na lopatky, aniž bych měl pocit, že jsem prohrál. Naopak. Opět jsem si vybavil nezapomenutelné londýnské představení, v němž roli Cyrana mistrovsky ztvárnil Derek Jacobi, které koncem osmdesátých let odvysílala ČST s kongeniálně mistrovským nadabováním Miroslava Moravce, a které dodnes považuju za asi nejlepší divadelní představení, jaké jsem kdy v naší televizi viděl. Od té doby marně čekám, jestli ho třeba ČT ještě někdy nevytáhne ze svého archivu, pokud má tedy k němu stále ještě práva... ()
Zamilovaný Shakespeare po francouzsku. Svěží, svižný a zábavný film o vzniku skvělé divadelní hry, která se stala legendou. Film je stejně duchaplný a vtipný jako Cyrano. Kdo má rád secesi, užije si to dvojnásob. ()
Francouzi prostě filmařinu umí. A když přijde na dílo Cyrano z Bergeracu... je to prostě perfektní. Obsazení, kostýmy, hudba a také velmi zdařilý český dabing, na který stálo si za to počkat. Příběh o vzniku díla Cyrano z Bergeracu je zábavný, romantický, prostě skvělý. A mé srdce divadelního nadšence se dme pýchou, když vidím, jak filmařům posloužilo naše plzeňské Velké divadlo J.K. Tyla. Závěr mě až dojal. ()
Edmond Rostand ležící spící - v próze a s nejedním morálním ponaučením. Naštěstí také se skvělými herci (zejména Gourmet a Seignerová). 2,5 + půl hvězdičky za plzeňské divadlo:) ()
Ľahké sústo. ()
Pro někoho se možná jedná o až moc odlehčený film. Ale já jsem si to po těch těžkých a tíživých náročných uměleckých filmech hodně užíval. Aspoň trochu vypnout a lehce stravitelným způsobem se nechat zaujmout jednoduchým příběhem plným života, vtipu a romantiky. ()
Svižne natočený príbeh s jemným vtipom. ()
Související novinky
26. Dny evropského filmu
Dny evropského filmu již 26. rokem nabízí divákům to nejzajímavější ze současné evropské kinematografie. Letos zvou do kin na 45 filmů z různých koutů Evropy a výběrem filmů se snaží přiblížit… (více)