Pražské orgie

Vzhledem k tomu, že jsem dnes viděla i Narušitele, přemýšlím, který film byl horší ... Narušitel mě mizerné obsazení a špatně napsaný scénář. Pražské orgie jsou jakousi podivnou směsicí toho, co si Philip Roth představuje pod pojmem Češi. Co chtěla divákům předat Irena Pavlásková netuším, ale příliš mě to netrápí.. (16.11.2020)

Nejzásadnější chybu vidím v tom, že namluvené postavy vyznívají jako dabing z nějakého zahraničního filmu. Kolikrát ani pořádně nesedí do huby. Tohle je mizérie. Druhá věc co mě hned práskla do očí, je nevěrohodná výprava, příběh se odehrává v roce 1976, ale bohužel tak z velké části nepůsobí. Zkrátka nemá tu normalizační atmosféru ani náhodou. Hned v úvodu záběr na pas, který je jak z období nového milénia. No a příběh samotný nedrží pohromadě, kolísá a o hereckých výkonech je škoda se zmiňovat. Velmi chabé, nevýrazné a podprůměrné. Částečného napětí a pár dobrých minut se dočkáme až v závěru a to je na takový film a téma strašně málo. Kdyby aspoň hudba za něco stála, žel k filmu se vůbec nehodila. Škoda, nepovedlo se. (29.08.2022)

Asi jsem si měl zjistit předem, co natočila Irena Pavlásková, protože pak bych si zhlédnutí Pražských orgií dobře rozmyslel. Viděl jsem od ní dva filmy a všechny mě dost nudily. No a Pražské orgie nejsou žádnou výjimkou. Skoro dvě hodin sledujeme "příběh" jednoho amerického spisovatele, který přijede do komunistické Prahy a tam se stýká s místními umělci, kteří evidentně peněz mají dost a pořád chodí na nějaké večírky nebo do vyhlášených hospod. A všichni vedou strašně nudné dialogy. V pozadí máme snad to nejsměšnější představení doby za komunismu - spisovatel přiletí do Prahy a po cestě do hotelu vidíme obří rudou hvězdu, dlouhou frontu před potravinami, dvojici příslušníků VB jak někoho zatýká a odvádí (to ho nedali do auta a vedou ho městem, jo?) a před hotelem ho osloví vekslák. A pak by ani nebylo poznat, že se to za komunismu odehrává, kdyby se tam párkrát neobjevila VB a nemluvilo se o tom, z obrazu člověk nic moc nepozná. A do toho všeho ještě člověk sleduje nezajímavé postavy (spisovatel na mě působil poněkud snobsky (nenapadá mě pro to lepší slovo) a Olga byla obecně dost nesympatická), navíc okolo spisovatele se motá spousta postav, z nichž některé v ději ani nemají funkci. A do toho všeho ještě posloucháme naprosto nehodící se tam hudbu a ještě člověk musí přetrpět to úplně nejhorší - celý film byl evidentně natočen v angličtině, ale je úplně předabován do češtiny. Navíc ten dabing je opravdu příšerný a dost to celé zabíjí. Dokonce ani Šurkalova kamera tomu nepomohla, navíc mi tady přišla poněkud odfláknutá. Celkově mě ten film nijak výrazně nenaštval, ale ani se mi nelíbil a nevidím žádný důvod mu dát víc jak 1*. Mám dojem, že do měsíce zapomenu, že jsem to vlastně viděl, až takhle to bylo nudné, nevybočující a nevýrazné. A co mi ten film vlastně chtěl říct a proč vůbec vznikl? Jinak komedií bych to vůbec nenazval, sice jsem tam zaznamenal jakési dva chabé pokusy, ale oba byly jak z jiné dimenze. 1* (07.05.2020)

Neznám knižní předlohu ani další díla Philipa Rotha, pokud je ale stejně nezáživná jako její adaptace, tak tedy potěš koště. O nějakých orgiích nemůže být ani řeč, postavám jejich nepřirozený dabing ubírá na životě, každá další minuta jenom prodlužuje divákovu únavu z přemýšlení, k čemu tahle okázalá nuda vlastně byla. (19.04.2020)

Nedůstojné, řemeslné hrubě odfláknuté nesmyslné pořvávání, které podle mě nemůže zaujmout ani tu širokou veřejnost, která se bez většího očekávání vypraví na "undergroundovou erotiku uprostřed normalizační Prahy". A na to tvůrci dojedou. Pražské orgie neobsahují sexuální scény (už dlouho jsem takhle zoufale netoužil aspoň po vzrušující prasečince, která by mě vytrhla z letargie) a stojí na úmorně užvaněných, chaotických, neumětelsky naaranžovaných a nesnesitelně dlouhých konverzačních scénách. V nich se utápějí postavy, myšlenky i dialogy v neexistujícím režijním vedení, ve špatně zmixovaném zvuku (pokud zrovna bylo co mixovat), amatérském svícení a šíleně nepadnoucí špionážní hudbě, která od úvodu budí dojem nechtěné parodie. Občasného šovinistického vtipu z kategorie čtvrté cenové si je sotva možné všimnout, protože zapadne v záplavě nesouvislého plácání, zato že hlavní hrdina mezi scénami střídá čistě oholené tváře s nečekaným strništěm nebo čerstvě odbarvené černé vlasy s prošedivělými skráněmi, jde poznat poměrně jednoduše. Od základu špatně. Tohle je projekt, který neměl překročit hranice vývojové fáze, natož aby si někdo troufl ho vypustit mezi lidi. (16.10.2019)