Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh filmu Pražské orgie nás zavádí do poloviny 70. let. Slavný americký spisovatel Nathan Zuckerman – často využívané alter ego Philipa Rotha – přijíždí do Prahy, aby zachránil a odvezl rukopis nevydané knihy. Na své pražské misi se seznámí se svéráznou a nezkrotnou spisovatelkou Olgou a pronikne na vyhlášené večírky, na nichž každý hledá únik ke krátké svobodě po svém. Postupně se proti své vůli stane nejen divákem, ale i účastníkem dekadentního představení, v němž mnozí hrají falešně, a nikomu nelze věřit. Zuckermanova pražská návštěva, plná bizarních setkání s podivuhodným uskupením různorodých lidí se brzy stane téměř dobrodružnou a nebezpečnou misí. Zuckerman si nakonec není jistý, kdo je přítel a kdo je provokatér a donašeč. Kdo jsou lidé z dekadentních orgií v domě syna slavného malíře? Kdo je vyplašený student, který ho upozorňuje, že musí okamžitě opustit Československo? Kdo je jeho průvodce normalizačním peklem, vyhozený divadelní režisér a nyní údržbář v kotelně muzea? A kdo je jeho Olga: skandalistka a rebelka nebo hráčka dvojité hry? V ohrožení se ocitá nejen Zuckermanova svoboda, ale možná i jeho život. (Bioscop)

(více)

Videa (4)

Trailer 3

Recenze (142)

sofiapetra 

všechny recenze uživatele

37%? Tak to je úlet. Tenhle snímek zdaleka není tak špatný, jak to tady vůkol vypadá. Ale vynikající také není. Problém je v tom, že jediná snesitelná postava byl právě jen Nathan Zuckerman (alter ego P. Rotha), ostatní lidé byly jen prvoplánové figurky. Zdaleka nejvíc mě ale štvala představitelka Olgy - jestliže hledám sexy samici, která nemluví o ničem jiném než o sexu, mám ji také vhodně vybrat a né zvolit někoho tak velice, velice neerotického (tedy nevím, co na ní říkali chlápci, žádný průzkum jsem neprováděla), ale moc bych se divila, kdyby na ně nepůsobila až odpudivě (kromě snad posledních pěti minut, kdy byla konečně alespoň velkorysá). A musím říct, že i proslulé večírky v bytě u Jiřího Muchy jsem si vždycky představovala úplně jinak (ale to je možná jen chyba mé představivosti), hlavně s méně lidmi a víc "uváleně. Pojmout to po fitzgeraldovsku á la Velký Gatsby bylo příliš. Také bylo divné, proč, když se jasně jednalo o stokrát literárně propálenou párty, tak proč se Jiří Mucha nejmenoval Mucha (ale slavného secesního předka zmínit nezapomněli). Přejmenovávání osob bylo vůbec neujasněné, dá se pochopit, že většinou mlžili a jména měnili, ale jak do hospody zavítali výtečníci Havel s Vaculíkem (a maskéři se velice snažili, aby vypadali přesně jako oni), neodolali a pojmenovali je Havlíček a Vaculda. To už jsem se popadala za břicho. Přitom fitpné momenty se tam nalézt daly - například etuda s Janem Hrušínským byla až půvabná a Pavel Kříž si svou roli také evidentně užíval. Jinak atmosféra byla povětšinou depresivní a dementní, přesně taková, jak to temné dílo (a fantazie autora ze svobodného světa, který u nás pár hodin v té době strávil), vyžaduje. Praha byla prošpikována výhradně estébáky a udavači, jiní lidé jakoby vůbec neexistovali. Smutné je, že mediální cirkus a emoce okolo vzniku tohoto filmu - režisérka se musela málem plazit před milovaným spisovatelem, aby ji milostivě udělil právo to natočit, byly nakonec silnější než sám výsledek. Škoda, ten příběh honby za pokladem - ztracenými židovskými povídkami, v sobě rozhodně étos měl a byl mnohem zajímavější než valná většina scénářů, dle kterých se točí jiné filmy. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Vzhledem k tomu, že jsem dnes viděla i Narušitele, přemýšlím, který film byl horší ... Narušitel mě mizerné obsazení a špatně napsaný scénář. Pražské orgie jsou jakousi podivnou směsicí toho, co si Philip Roth představuje pod pojmem Češi. Co chtěla divákům předat Irena Pavlásková netuším, ale příliš mě to netrápí.. ()

Reklama

Tosca 

všechny recenze uživatele

Co režisérce proboha udělal věhlasný americký spisovatel Philip Roth, za nímž si pro práva na jeho knihu letěla osobně do USA, že se mu tak pomstila? On se toho ale naštěstí nedožil. Něco tak hysterického jsem už dlouho neviděl. Rothova novela nepatří k jeho nejsilnějším dílům, ale slibný námět pro film to je, kdyby se ovšem dostal do rukou někomu jinému, měl lepší scénář a dialogy, herce a větší rozpočet… Dokoukal jsem jen ze zvědavosti, smál se na místech, kde to jistě nebylo zamýšleno, a zíral nevěřícně na scény jiné… Nudu jsem si krátil chatováním s kamarády na whatsappu a prohlížením instagramu… 30 % ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Nečetl jsem knihu. Cz dabing mi film kazil hned od začátku, to byla prostě pecka do vajec. Přes veškerou snahu je dabing matoucí a zavádějící, těžko pak nasát pocity cizince v Praze, když všichni mluví česky. To je fakt trapné. Druhá půlka je lepší, najednou jsem ve filmu ucítil Pavláskové rukopis a začalo to mít sílu. Ve finále tedy dávám 60% a chci to vidět s originál zvukem. ()

kajas 

všechny recenze uživatele

Neznám knižní předlohu ani další díla Philipa Rotha, pokud je ale stejně nezáživná jako její adaptace, tak tedy potěš koště. O nějakých orgiích nemůže být ani řeč, postavám jejich nepřirozený dabing ubírá na životě, každá další minuta jenom prodlužuje divákovu únavu z přemýšlení, k čemu tahle okázalá nuda vlastně byla. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (9)

  • Irena Pavlásková získala od Philipa Rotha práva na zfilmování „Pražských orgií“ v roce 2013 – osobně se s ním setkala v jeho domě v Connecticutu. [Zdroj: časopis Cinema 11/2018] (ČSFD)
  • V úvodní scéně letí nad Vltavou v Praze hejno kormoránů velkých. Ti se však podle dat České společnosti ornitologické v Praze vyskytují až od roku 1992. (hamicek)
  • Na pražském hlavním nádraží nesmyslně zní porevoluční strojové hlášení patrně z Plzně. Odjezdová cedule, u které stojí hlavní hrdina, je patrně z Městce Králové. (kiv)

Související novinky

Tvůrci milují Kongresové centrum Praha

Tvůrci milují Kongresové centrum Praha

09.12.2019

Že je Praha lákadlem pro filmové štáby, již dlouho není tajemstvím. Nehledě na krásu města, jsou to ale také šikovné týmy, na které se přijíždějící producenti mohou spolehnout. Díky českému… (více)

Reklama

Reklama