Cesta do zatracení

Sam Mendes ... TEN Sam Mendes, který režíroval úžasnou Americkou krásu, která je opravdu lepší než tento film přesto nelze hodnotit špatně. Road to perdition je totiž úplně jiný film, který těží z dvou tří hlavních postav procházející Amerikou 30cátých let minulého stoleté. Po druhém a třetím shlédnutí musím však jednu hvězdičku z maxima ubrat. Nemohu se zbavit pocitu ze zbytečné rozvleklosti a chvilkové nudy, kdy divák už jen čeká na ty opravdu skvělé scény a tu geniální atmosféru a prostředí doby dávno minulé. (05.06.2004)

Asi jen absolutní blázen by od Road To Perdition mohl očekávat druhou Americkou krásu...Oba jsou to naprosto rozdílné snímky, které spojuje jen několik málo věcí - geníální kameramanské řemeslo (Conrad L. Hall) a režie, nádherná hudba (opět Thomas Newman) a vynikající herecké výkony (Hanks snad neumí ani zahrát špatně).Navíc má snímke velmi silný závěr, který spíše než rozplakal naprosto rozklepal a tak jsem z kina odcházel s pocitem dosud nepoznaným :) (09.11.2002)

Co může dokázat skvělá souhra režiséra a kameramana? Déšť v noci snad ještě nikdy nebyl tak atmosferický... Ale čeho si cením ještě víc jsou momenty typu Sullivanova pomsta u auta, odchod z vyúčtování s Connorem, kdy byl výsledek jen jakoby náhodou zobrazen v zrdcadle, nebo závěr točený přes okno - dokonalé, vážně. Až mě mrzí, že filmu s tak fascinujícími momenty, perfektní vizuální stránkou a výbornými herci nemůžu dát plné hodnocení. Nemůžu, protože forma jaksi předčila obsah, vztahy mezi postavami mohly být zajímavější, když už ne rozvinutější (a teď nemyslím, že by se měla zvětšit stopáž) a emocionální dopad taktéž nedosáhl svého potenciálu, zvlášť když se ona klíčová událost ve středu filmu přešla bez jediné slzičky, či vzpomínky... Lepších 8/10 (09.09.2008)

Pochmurná vizuální gangsterka. Sam Mendes okouzlil i napodruhé, a tak trochu na delší dobu (s jeho dalšími filmovými zastaveními jsem měl vždy menší či větší problémy). Jsou to takové švýcarské hodinky – všechno šlape, jen tomu lehce chybí výraznější emoce. Jsou tam, ale dávkování bych si představoval trochu jinak. Mendes zažil úspěch hned na začátku, kdy očichl filmovou branži, a samozřejmě si tím zkomplikoval profesní život. Napodruhé se rozhodl pro bezpečnější vody (přeci jenom úžasně kritizující Americká krása byla depresivnější káva). Dvanáctiletý hoch si určitě představoval lepší způsob, jak zjistit, čím zaopatřuje jeho rezervovaný otec čtyřčlennou rodinu. Stalo se, vyšlo pár kulek, a z elitního zabijáka, který pracuje pro vlivného šéfa irské mafie, je záhy lovná zvěř. A nejen vdovec k tomu. Zbytek asi netřeba vysvětlovat. Až rodinná tragédie dokáže otce se synem sblížit, k závěrečným titulkům je ale cesta ještě dlouhá. Co potěší? A/ Předně obrazová stylizace. Trojnásobný držitel Oscara (poslední právě za Road to Perdition) Conrad L. Hall kouzlí, vymýšlí, je kreativní, osobitý, kombinuje temné momenty s vlídnou atmosférou, Road to Perdition je hlavně jeho film. B/ Výtečná hudba Thomase Newmana. I díky němu není výsledek až tak odtažitou podívanou, na kterou aspiruje. C/ Herecká sestava. Tom Hanks je sice nevytížený běda, ale zbytek osazenstva je skvělý (asi nejvíc potěší Jude Law a jeho neúnavně spolehlivý zabiják). Samotnou kapitolou je Paul Newman, hvězda bez manýrů, který získal roli hodnou gentlemana jeho věku. Navrch se po letech setkal se zmiňovaným fenomenálním kameramanem (důstojná tečka za jeho kariérou), který stál i za hercovými staršími kousky Frajer Luke nebo Butch Cassidy a Sundance Kid. Osvojil si irský přízvuk, před natáčením požadoval pěkně postaru zkoušky, své postavě dodal pocit viny a lítosti. Well done. Co nepotěší? Úlitby masovému vkusu (třeba takový Hanks je zlým mužem jen do té doby, než se z něho stane spravedlivý mstitel), Mendes v druhé půli vyměkne a jakoby chtěl svůj kus zpřístupnit rodinnému publiku. Ač jeho rozhodnutí kráčet ve vyšlapaných cestách respektuji, to temné kouzlo jde nicméně stranou. A celé je to takové kantorské. Ti také za katedrami šetří emocemi. Ve finále ale děkuju: i napočtvrté to náramně fungovalo. (02.11.2015)

I třeba kvůli takovým rolím podlých slabochů se někteří obávali D.Craiga v roli agenta 007 a jsem rád, že je následně dokázal přesvědčit o opaku.. Pozitiv je spousta: dokonale odporný Law jakožto zabiják - cvakálista Harlen Maguire, neozvučená scéna "Střílení v dešti" v hlavní roli s Thompsonem M1921 ("I´m glad it´s you..") a především poslední práce kameramana Conrada L. Halla, jehož každý druhý záběr je umělecké dílo, přičemž pohled přes okenní tabuli plážového domku v závěru je přímo kinematografickou extází - takovou, že přejdete i skutečnost, že se střelbou nerozbije.. Ovšem Mendes, ten by svým akademickým chladem mohl bojovat proti globálnímu oteplování a ta přehnaná artovost je pro cestu k zatracení ve finále přítěží. A nebo pomocí..? (23.07.2010)