Cesta do zatracení

Sam Mendes ... TEN Sam Mendes, který režíroval úžasnou Americkou krásu, která je opravdu lepší než tento film přesto nelze hodnotit špatně. Road to perdition je totiž úplně jiný film, který těží z dvou tří hlavních postav procházející Amerikou 30cátých let minulého stoleté. Po druhém a třetím shlédnutí musím však jednu hvězdičku z maxima ubrat. Nemohu se zbavit pocitu ze zbytečné rozvleklosti a chvilkové nudy, kdy divák už jen čeká na ty opravdu skvělé scény a tu geniální atmosféru a prostředí doby dávno minulé. (05.06.2004)

Tahle atmosférická gangsterka má díky Mendesovi docela netradiční vizuál (pro žánr, ne pro Sama) a je barevnější než je zvykem. Tak nějak až nezvykle "krásná", ale přesto temná. Herecky vynikající a ta odporná kreatura Jude Law předvádí moji parádičku s mincí opravdu pěkně. V RTP je několik výjmečných scén, ale z Thompsonu v dešti se vám zastaví srdce. (07.01.2012)

Tak nevím. Nechápu postoj některých uživatelů. Jednou Mendes natočí film, který je velice dobrý a pokud nenatočí stejně dobrý film i na druhý pokus, už to nezvládl? Nevím, přijde mi to divné. Rozhodně tohle není nijak slabý či nezvládnutý film. Jediné, co mi tam nesedlo, či vadilo, byl Craig. Na toho herce mám zřejmě alergii. (09.03.2008)

Okamžitá klasika, kterou se Mendes nesmazatelně zapsal do historie jako režisér s nezaměnitelným rukopisem a nevídaným citem pro pohrávání si s klišé. Nejde však jen o vizuální preciznost, mnohem zajímavější je, jak si Mendes pohrává s postavami, jak prohlubuje vztah mezi otcem a synem Sullivanovými (ta kamera!) a i přes hromadu předvídatelných zvratů postupuje k dojemnému a dech zastavujícímu finále. Thompson v dešti? Skvělý (stejně jako sklad, vendetta a spousta dalších scén)... ale Hanksův pohled na motykou se ohánějícího potomka mi dal to nejdůležitější - EMOCE. (15.08.2009)

// Jak to ten Mendes jenom dělá ? Každý konec jeho filmu je tak napínavý, že mě doslova zvedá ze židle/křesla/gauče ! Člověk prostě ví co příjde, ví že to přijít musí, ale nechce aby to přišlo a tak čeká a čeká až to příjde. A poněvadž tohle není filosofický krouže už se v tom dál nebudu nimrat, prostě to přišlo a já jsem nakonec rád i nerad, jsou to ale emoce a to je hlavní. No a ta scéna v dešti, daaamn. Takže ano, s Road to Perdition mě Mendes taky dostal. 8/10 (23.08.2011)