Režie:
Vladimír MichálekKamera:
Martin DubaHrají:
Martin Dejdar, Jiří Lábus, Jaroslava Rytychová, Kateřina Kozáková-Bílková, Jiří Schmitzer, Oldřich Kaiser, Pavel Landovský, Libuše Tomanová (více)Obsahy(2)
Film režiséra Vladimíra Michálka je postmodernistickou vizí nedokončeného románu Franze Kafky "Nezvěstný". Do Ameriky počátku 20. století, země velkých vzletů i velkých pádů, přijíždí mladý Čech (M. Dejdar). Jeho strýc (J. Lábus) je nejbohatší muž Ameriky. Synovce přijme jako vlastního syna za podmínky absolutní podřízenosti. V tvrdých poměrech, tolik vzdálených idylické Evropě, mladý muž neobstojí. Je strýcem tvrdě a nečekaně zavržen. Amerika mu nastaví svoji druhou tvář – stává se z něj vyděděnec bez budoucnosti. Filmová vize mu však jistou naději poskytne. (Česká televize)
(více)Recenze (193)
Na český snímek je to bomba. ()
Má to tu správnou kafkovskou atmosféru, což mimo jiné znamená, že se jedná o kousek pouze těžko stravitelný. Hlavní hrdina sebou nechává vláčet a nejzajímavější jsou potom vedlejší postavy, které jím manipulují. Proč ne, Kafkovi samotnému by se to asi líbilo. Tedy až na ten závěr - nepůsobí tam ten happy end jako pěst na oko? ()
Originální film, ale vzhledem k tomu, že v roce 1994 byl natočen ještě originálnější Akumulátor, musím dát jenom tři hvězdičky. ()
Napoprvé mě to totálně odzbrojilo...napodruhé tóže. Výtvarná stránka: šest hvězdiček z pěti. Dejdar (Šikovný chlapec:) a Lábus hrají fantasticky. Vlastně celý film je fantastický. Kéž by se mi poštěstilo Ameriku vidět na velkým plátně. ()
Lahůdková výprava vařící z minima, silná atmosféra a mrazivý Lábus, na druhou stranu nevyrovnaný rytmus, přílišná odtažitost a pekelný výkon Libuše Tomanové. Poměrně nevyrovnaný ambiciozní debut V. Michálka, pro který však v dobovém kontextu kinematografie patří rozhodně palec nahoru. ()
Prvních 45min. je čistokrevný Kafka.Takto jsem to nějak viděl, když jsem Nezvěstného(Amerika) četl porvé v době premiéry. ()
Natočit Kafkovo dílo muselo být skutečný oříšek. Franze Kafku jako spisovatele moc nemusím. Měla jsem s ním problémy už na škole. Psal takovým těžko popsatelným stylem s hustou atmosférou. Vždycky jsem se mu vyhýbala jako čert křiži, ale nemohla jsem odolat nápadu podívat se na filmovou podobu jeho díla. Ten nápad jsem měla ale raději přebít něčím jiným. Ruční mytí auta by bylo asi mnohem vhodnější. Nemůžu popřít, že jde o zajímavě zfilmovaný příběh. ()
Já si prostě nemyslím, že by se měl někdo chopit Kafky. Ať ho lidé rozebírají, ať ho zkouší pochopit, ale zkoušet podle něj točit film nebo třeba psát a kreslit komiksy, prostě nebude fungovat. Jasně, nemusí to být špatné, ale nebude to ani skvělé. Bohužel v tomhle případě je nejsilnějším dojmem hudba a finální píseň. ()
Prvotina Vladimíra Michálka, ve které exceluje především Jiří Lábus v roli strýčka hlavního hrdiny Karla, v podání Martina Dejdara, který příjíždí do Ameriky ke strýčkovi na doporučení svého otce. Vynikající stylizace, perfektní kulisy, krásné makety lodí a Ameriky dělají z tohoto snímku zajímavý originál. Ne každému se proto Amerika bude líbit. Slovo originalita je zde zcela na místě. Kromě Lábuse ve filmu ještě zaperlil Jirka Schmitzer jako nenapravitelný norek a Oldřich Kaiser jako zabiják a jeho "bodni se!!", z jeho úst vyznívá hodně přesvědčivě a mrazivě. Holt Michálek ví, co točí a je rozhodně náš jeden z nejlepších, ne-li nejlepší současný režisér. ()
Krásně potemnělá vizuální stránka, na české poměry hodně atypická věc. Vladimír Michálek prostě talent má (až na ten Abděl Exit:), to mi nikdo nevymluví. ()
Kafkoidní, ale odporně napsané a zahrané. Herci se div negebí, když solí ty svoje hloupý repliky o shánění pozemků, těžení vody a životních směrech. Nehledě nato, že Jirka Schmitzer musel být konstantě pod parou. Vše je navíc hrozně nahrubo a vyznívá nepříjemně prvoplánově. Utkví mi leda fantaskní výprava a Petr Vacek v nejlepší roli ve filmu. ()
Tak jsem konečně tuhle adaptaci viděl znovu a musím říct, že se mi hodně líbila. Sice už ne jako poprvé, ale čtyři nechám. Líbilo se mi vše od kulis až po skvělé výkony hlavních představitelů. Myslím, že i zde někdy kritizovaný Dejdar přesně vystihl polohu hrdiny kafkovského románu. Lábus se Schmitzerem jsou vynikající a Lábusův Lev je zasloužený. Hudba, kulisy, všecko je fakt skvělé a atmosféra je skvěle depresivní. Možná kafkovštější než sám Kafka. Nezvěstného jsem četl dvakrát a tolik depresivní mi nepřišel. Výborná písnička od Lucie to všechno jen završuje. Málo vysílaný film by si zasloužil víc pozornosti, Michálkův debut je hodně dobrý. I když místy drhne a ženy tu nejsou dvakrát přesvědčivé, dávám 70%. ()
Pustit se do Kafky, to je skoro sebevražda. Nezvládli to jiní a nezvládl to ani Vladimír Michálek. Nevyhořel tedy úplně, drželo mu to pohromadě, ale přeci jen... Filmaři, ruce pryč od Kafky, prosím. Nemá to smysl. ()
Nápad obsadit komediální herce z Ypsilonky do vážných rolí režiséru Michálkovi vyšel. Film měl zasloužený kladný ohlas u publika. Vznikl zajímavý projekt.. ()
Nandej mi do hlavy tvý brouky a bůh nám seber beznaděj. V duši zbylo světlo z jedný holky, tak mi teď za to vynadej. V úžasném hudebním doprovodu si Dejdar plní svůj americký sen a mizí v dáli amerického texasu. Netradičně, avšak velmi originálně zpracované dílo Franze Kafky. V neobvyklých rolích Dejdar s Lábusem, ale i démonicky temný Kaiser, jenž se může se svým "BODNI SE" rovnat i takovým klasikám, jako je Poevův Krkavec - NEVERMORE-. Zpracování futuristické ameriky v podobě namalovaných kulis mi nikterak nevadilo. Naopak právě toto odlišuje Ameriku od již ztracených porevolučních titulech. 70% 4* ()
České kulturní 90´s je zajímavé studovat, protože i když převažují ne úplně povedená díla, často je na nich něco vypovídajícího o atmosféře doby provokující ambice. Amerika je typický případ, za záminkou zpracování zajímavé méně známé látky nám tvůrci servírují zajímavou výtvarnou stránku a hudbu, vzdáleně připomínající něco z díla Karla Zemana, a obsadit většinu rolí divadlem Ypsilon byl fajn nápad. Jestli se dobře pamatuju, tohle byl první pokus, kde ve filmu Lábus s Kaiserem hrají vážné role a nepřekvapivě jsou dobří. O to víc bolí herectví Dejdara, který na plátně jako hlavní postava tráví většinu času, ale stírá ho herecky snad kdokoliv jiný ve filmu. Navíc je jeho hlas dneska už tak zprofanovaný dabingem Barta Simpsona, že je jako herec mrtvej. Největší neštěstí filmu je ale nic moc příběh, který po začátku s Lábusem úplně ztratí cokoliv podstatného a nakonec takhle přijdou o přízeň diváka jako pan topič ke králíkovi. ()
Temně temná Amerika, země neomezených možností, jeden Čech vedle druhého, kulisy mrakodrapů malované ručně na karton a především "nandej mi do hlavy tvý brouky..." ()
Vůbec bych se nezlobil, kdyby se česká filmová tvorba více prezentovala v podobném duchu, jako zde předvedl Vladimír Michálek... Vizuálně podmanivé, Dejdar si zde může připsat životní výkon a tísnivě nepříjemná scéna s nožem se mi vryla do paměti na hodně dlouhou dobu... ()
Z tohoto čiší temnota a existencialismus. Pokud někdo napsal, že se mu dělalo špatně, tak si myslím, že se ho dotkla ta pravá "kafkovská" nálada, o kterou režisér jistě usiloval. Podle mého názoru perfektní vystižení atmosféry. Musím také vyzdvihnout skvělé herecké výkony našich vesměs bavičů v neobvyklých rolích. ()
Související novinky
SOUNDTRACK Poděbrady - 27. srpna
David Koller, Dasha, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Ondřej Ruml, Michal Dvořák a další hvězdy v sobotu 27. srpna vystoupí na velkolepém multimediálním koncertu filmové hudby pod poděbradským zámkem… (více)
Je pro mě docela těžké nějak rozebrat a pochopit už tak těžko uchopitelný film, když (až na Proměnu) neznám žádné Kafkovo dílo, nečetl jsem nedokončenou předlohu Nezvěstný a do rešerší na zhlédnutí Ameriky, jsem o ni neslyšel. Na druhou stranu některé motivy připomenou Kafkův složitý vztah k dominantního otci, jehož příkazy Kafka vždy následoval, z otce měl strach, nikdy se mu nedokázal postavit a tak se ubíjel v byokratické práci uředníka, kterou nenáviděl. Tyto motivy jsou zde jasně vidět na vztahu Karla a jeho strýce , pro kterého neexistuje nic jiného než tvrdá práce a investování, díky čemuž se dostal tak vysoko , kde je. Na druhou stranu vyžaduje celodenní poslušnost a odmítá svobodné nakládání s časem. A když si Karel něco dovolí, má hned strach z toho, co na to řekne strýček, který ho má neustále pod kontrolou. Musím říct, že tento vztah mezi synovcem a nově nalezeným strýcem byl zajímavě napjatý a Jiřímu Lábusovi přinesl pozoruhodnou příležitost v temné záhadné stylizaci, která mu právem přinesla Českého lva. A jak Lábusův strýc (byť z pochopitelných důvodů - držel ze svých zásad a nebyl schopen z nich odstoupit, takže se od sebe s Karlem odcizili a strýc neměl zájem o žádný další kontakt), zmizí, něco tomu filmu začne chybět. Ale ok, Karel na své cestě Amerikou začne narážet na samé potrhlé, až odpudivé postavy přesně v duchu existencialismu. Udržuje si to tedy nějákou atmosféru, to zase jo . Karel se chce vrátit, přestává chápat, proč vůbec do Ameriky odcestoval a co se vůle kolem děje. A tato jízda je završena děsivým gansterem Kaiserem, který bagatelizuje Karlův zločin a nabídne mu ochranu, aby ho poté postupně...no, kdo viděl, tak ví. A oni to celé na posledních pět minut zakončí romantickým happy endem s trubkou a pouští a pustí vypalovačku od Lucie? Jako z komentářů jsem pochopil dobový kontext, že pro objevení Lucie byl možná tento film i dost zásadní a spousta lidí ho má se spojeno hlavně s oblíbenou závěrečnou písničkou z mladí. Ale dneska je Amerika už tak zprofanovaná odrhovačka, že mi to zakončení přišlo ještě víc z kategorie WTF a koukal jsem na to, jak z jara. Ono obecně filmařsky je ten film na levelu devadesátkové nadšení. S čímž souvisí tenká hranice všeho dobrého a špatného, co s tím může souviset. Co jmenovat z toho špatného? Všechny zúčastněné dámy ve filmu nepředvádí nic jiného než maximálně svá těla a v životě jsem o nich neslyšel. Asi mám málo nastudované devadesátkové modelky. Každopádně se není čemu divit, že poškádlily diváky v Americe, načež se po nich slehla zem a dalších hereckých nabídek se již nedočkaly. Ale některé věci už by dneska tak ,,špinavě´´ snad ani nemohly působit. Už první záběry na Prahu a okno rodného domu Karla Rossmana mi přišly něčím nervydrásající. Co se dále týče formy (která docela válcuje obsah), film je často obohacen o dokreslené věci a la Karel Zeman. Některé záběry jsou stylizovany až do Noir filmu nejen oblečením postav nebo tím, že postavy jsou občas zahaleny do tmy, ze které se vynořují jako světla. A musím říct, že některé lokace mi i dost líbily. Třeba sídlo Karlova strýce s obřími sloupy, velkým schodištem, mohutnými zdi a všudypřítomnými studenými barvami. Některý věci už ale byly dost úlet (třeba ten bar s blikajícími světly a techno hudbou.) () (méně) (více)