Vianočné želanie
Christmas Wish
Režie:
Peter BebjakScénář:
Tomáš DušičkaKamera:
Martin RauHudba:
Juraj DobrakovHrají:
Richard Autner, Simona Kollárová, Tomáš Maštalír, Lukáš Vaculík, Ján Gallovič, Tomáš Mischura, Csongor Kassai, Judita Hansman, Peter Oszlík, Ondřej Malý (více)Obsahy(1)
Král je těžce nemocný a když se jeho jediná dcera, princezna Michaela, dozví o zázračné koruně krále Svaroga, která by mohla jejího otce uzdravit, vydá se najít Svarogovo začarované království. Cestou se zastaví v jedné vesnici, protože potřebuje okovat koně a nabrousit meč. Kovářem je tu Martin, dobrosrdečný a pracovitý mládenec, který se princezně na první pohled líbí. Když pochopí, že je slepý, o to větší obdiv k němu pocítí. Po pár dnech se ve vsi objeví kůň bez jezdce a Martinovi dojde, že princezně se něco zlého přihodilo. Vezme koně a vypraví se hledat princeznu Michaelu. Cestou se k němu přidá šikovný skřítek, který mu za sladkou buchtu poskytne dobré rady a veselou společnost. Přestože Martin nevidí, dokáže si poradit se všemi překážkami, které mu mají zabránit dojít až do Svarogova království, se zákeřnou ježibabou i se svým největším protivníkem, mocným čarodějem Vlkanem, původcem všeho zla. Martinův handicap se v rozhodující chvíli paradoxně stane výhodou... (Česká televize)
(více)Recenze (260)
Princezn Michaela je poněkud přezrálá, ale to by až tak nevadilo, Vaculík dobrý, kovář přijatelný, byť bez špetky charisma. Jako celek ne tak pitomé jako Žito, ale i tak slabší kus. Za mne tři trochu usmolené a ukoptěné hvězďule, tedy 55%. Zajímavost: Nemýlím li se, tak v pohádce se mihnul obraz rakouské císařovny Sissi ()
Zpočátku nevýrazná pohádka, která nejvíce rozčílí diváka svými tmavým vyobrazením. Kde jsou ty doby, kdy Zeman či Vorlíček točili veselé pohádky, které doslova zářily všelijakými veselými barvami. Tady je majestátní hrad Bouzov zahalen tmou, interiéry jsou takové, jaké byly ve středověku, tedy jakékoliv světlo je jen díky svíčkám, které jsou stejně polapeny tmavými zdmi hradu. Sice to vypadá reálně, ale do pohádky se to moc nehodí. Změna nastává až v Adršpachu, kdy Martin se vydá hledat princeznu, která jistě padla do spárů Svaroga. Mimo jiné jediného českého herce v pohádce, Vaculíka. Ti ostatní herci, tedy Slováci, jsou pro nás doslova neokoukaní. Martin coby slepec se povedl. S tou sekyrkou vypadal jak Jánošík. A hlavně zaujme princezna Kollárová. Konečně líbezná a půvabná princezna a ne to co nám poslední dobou je nabízeno v českých pohádkách. Z říše pohádek zaujme i ten mrňavej trpaslík, který veršuje. Ovšem nejvíce se mi líbila čarodějnice z perníkové chaloupky. Připomínala mi otce Furu s obrovským nosem. Kromě říše pohádek je tu i značná symbolika fantazy světa. Konkrétně rádce Vlkan, ze kterého se nakonec vyklube zlý černokněžník a již zmíněný Svarog. Závěrečný boj mezi nimi je hoden nejlepším soubojům z fantazy snímků. Stejnak tak kamenné sochy ve Svarogově království zanechají patřičný dojem na divákovi. Takže jestli se někomu pohádka nelíbila ze začátku tak jako mě, tak v závěru je to již krásná podívaná. Tohle se Slovákům fakt povedlo! [2872. hodnocení, 222. komentář, 65%] ()
Pohádka mi v premiéře unikla, ale nelituji toho. Přenesla mě do končícího federálného období, kdy i tomu menším MUSÍ být dopřáno sluchu, zde filmového prostoru. Nezajímavá princezna natož, aby byla líbezná, kafíčko v porcelánovém šálku (že by Kolumbus dodal nějaký ten bob a obchodníci z dálného východu dorazili až do Slovenského Ráje?), dva kouzelníci (jing a jang) pouštějící na sebe Expecto Patronum (kde už jsem to viděl?)... Nedávno jsem brousil nože pomocí japonského kamene CERAX 6000 a tak mě broušení princeznina vzácného meče rotačním, šmajdajícím brusem od kterého létají jiskry, dost ťalo. Být princeznou, tento odborný zásah bych ocenila utětím kovářovi ruky, pravda za předpokladu, že by to takto nabroušený meč zvládl… Tvůrcové si z diváka prostě dělají srandu, anebo jsou zcela mimo. Vrcholu invence dosáhl pan scénárista použitím nevidomého kováře, který neohroženě zvládá řemeslo, ba dokonce se vydá do neznámého prostředí odstraňovat zlo jen za pomocí rozumu a valašky – takto slovenského folklórního předmětu. Tato pohádka se asi na vývoz nehodí, leda že by byla vysvětlená jistá „špecifiká“. Byl-li nevidomý použit jen z důvodu, aby nezkameněl při pohledu na zakletého krále, panu scénáristovi dlužno připomenout, že tento problém vyřešili již „staří Římané“ a to naleštěným štítem. Nemusel si dál lámat hlávku kterak hrdina zvládne problémy plynoucí z absence zraku. Ještě, že mu, namísto bílé hole, dal do ruky univerzální nástroj - onu valašku. Snad proto mohl být vždy zcela free, ať se děje co děje i když kvůli délce valašky ho zakrátko musela brát záda, ale chápu, to se do filmu, natož pro hlavního hrdinu nehodí. S obavou jsem prožíval scénu, kdy kovář napřáhne valašku, aby setnul Sumce (Lukimu nemohu zapomenout roli ve zpackaném vodáckém seriálu) takto zakletého krále a řekne: „Já se na to nemohu dívat!“ a vzdá to… V romantické části překvapila Tichá noc na fujaru (druhý folklórní předmět v tomto edukačním filmu). Nepředpokládám, že by tento skvost TV každoročně dávala o Vánocích, i když kdoví jaké tlaky tam jsou, když už pohádka v této podobě vznikla. ()
Skvělá příležitost pro kostyméry a navržené oděvy byly opravdu hezké, i když u komparzu, který zde byl opravdu jen tzv. křovím, by se jednalo o marnotratnost, tak snad jen oprášili staré kostýmy ze skladů filmových studií. Herecká stránka důstojně zviditelněna, kovář působil naprosto jako slepý, nehodnotím ani tak vyvarování se pohledů, ale nevinnost a hřejivost (vnitřních) úsměvů nevidomých. Mělo to děj, od začátku a do konce bylo jasné, o co jde, a ubíhalo to přímočaře. Problém byl v přílišném důrazu na efekt, lacinosti některých dějových zvratů, černo-bílost postav a nemožnost rozvinout se způsobila, že zůstali plochými až do konce, jako nakreslené na papír, na pozadí vesnické idyly a vzdáleného prokletí. I když vizuál to mělo povedený, čekám od pohádek víc. ()
Povedená tradiční střídmá pohádka, Slováci se vytáhli a oproti českému průměru tu máme fungující slovní hříčky, správnou pohádkovou atmosféru a fungující postavy. Trošku mi chyběl nějaký moment překvapení či odchylky od tradičních archetypů (typu zlého rádce v černém). ()
Po dlhej dobe slovenská rozprávka, ktorá ma veľmi potešila (paradoxne som ju videla až s českým dabingom, ktorý bol veľmi dobrý... hlavne Lukáš Vaculík ;))) Páčilo sa mi, že rozprávka bola plná čarov a čarovných postáv, presne také mám najradšej. Škriatok básnik bol podarený, hlavní hrdinovia odvážni a sympatickí. Škoda, že princezná viac nezasiahla do deja a že nebol príbeh ešte o niečo bohatší. Inak naozaj spokojnosť. ()
Letošní vánoční pohádky se teda nevyvedli. Tahle byla ještě horší než ta štědrovečerní, protože tahle mě ani nebavila, ale do konce jsem se dodíval. Vůbec to nemělo spád, vtip tam nebyl, hlavní představil Richard Autner, to sám neutáhl, neboť byl scéně skoro furt, jen postavy vedle něj se střídaly. Princezna extra třída taky nebyla a z herců znám jen Lukáše Vaculíka, takže (nejspíš slovenský) casting mě nezaujal. Tohle znova rozhodně vidět nemusím. ()
Prosťoučký a nenáročný příběh kontra sympatické postavy. A fungovalo to. Žádné překombinované mudrlanství, že pane Zelenka? ()
Jednoduché, ale příjemné a hezké. ()
Hned při úvodní scénce jsem se málem umlátil smíchy:)Rádce byl překvapivě zlý černokněžník, na to přece vůbec nevypadal:))Ne, už to chce jiné náměty, tohle vše, co bylo v této pohádce už jsme viděli.Čarodějnice je chlap, má černého kocoura, všude po brlohu visí muchomůrky a je úplně blbá.Kletba má samozřejmě takové trhliny, že její autor riskuje, že ho někdo sejme, což se stalo.A přitom stačilo Gandalfa, nebo jak se Vaculík jmenoval, zabít.Dvě hvězdy dávám za pěkné lokace a za to, že jsem se u toho chvílemi válel smíchy.To hodnocení je přehnané, hodně ho ovlivnil tragický Žito od ubožáka Zelenky ()
Slovenské pohádky mne poslední dobou přitahují více než ty tuzemské a tato, přes ne vždy dobře zvládnuté scény, či lehká zakolísání, si vedla skvěle, zvlášť když zpracovává stokrát viděný kýč a jen jej domalovává do moderně natočených záběrů. ()
Chcípáček Žito mě skoro vzal naději, že může vzniknout hezká vánoční pohádka. Opravdově působil slepý kovář s laskavou maminkou, statečná princezna s nemocným otcem, pobavil trochu směšný záporák s černým kouřem i zakletý král Vaculík a nechyběl bradavičnatý skřítek pomocník, ani opravdu ošklivá čarodějnice. Prostě, co víc si od pohádky přát? Možná víc chemie mezi kovářem a princeznou;) ()
Krásná krajina v zimě i v létě a to je asi všechno. Chápu, že je těžké natočit pohádku, která má slušný příběh, ale kvalita předlistopadových pohádek je mnohem vyšší. Nezachrání to ani triky a souboje, které trochu připomínají boje z Pána prstenů. Vaculík vypadá jak otec Fura, ježibaba jak hlavní hrdina z Pachu krve. Zasněžená krajina je úžasná, ale někdy je ta kosa asi na škodu. Závěrečná scéna, kdy se baví všichni spolu vypadá, jak před hospodou v době platnosti protikuřáckého zákona. ()
Peter už nemá od Čiary za kamerou Žiarana, což bylo ke škodě znát. Jeho dřívější filmy jsem měl bohužel radši. Na to že na film vybrali tolik peněz tam znát také až tak moc není... Nechť, je to celkem mírně nadprůměrná pohádka ve srovnání s marastem, co točí filmaři z luhů českých. S odřenými "ušami" za tři. ()
Tahle letošní vánoční pohádka byla rozhodně výpravnější, ale nad průměr se nedostala. ()
Triky mi na začiatku privodili mierny šok (stále nie sme ani zďaleka na úrovni roku 2000), ale keď sa skončilo s čarami a nastúpila rozprávková výprava za záchranou princeznej a kráľovstva, všetko bolo už v poriadku. S Hollywoodskymi bijákmi sa to ani omylom porovnáť síce nedá, v škatuľke "štedrovečerná rozprávka" sa ale jedná o jednoznačne lepší kus. Má fajn hrdinu, vtipné vedľajšie postavy a jednoduchý, no čitateľný dej. Škoda, že kvôli kratučkej stopáži nie je čas na lepšie prekreslenie postáv ani na košatejší príbeh. 6-/10 ()
Bird Box po česku okořeněnej Vaculíkem, kterej vypadá jako Gandalf a Pai Mei v jednom. Bylo to ale lepší, než druhá Vánoční pohádka o Žitovi, takže za dvě hvězdy. ()
Vkusný a nepodbízivý pohádkový příběh o lásce a odvaze, který mě velmi potěšil a - vůbec se za to nestydím - dojal. Má to správné pohádkové – navíc vánoční – kouzlo, krásný podmanivý vizuál a mimořádně sympatickou a bezprostředně působící ústřední dvojici (Richard Autner a Simona Kollárová; CZ dabing nebyl špatný, ale přišli jsme o to, jak znějí jejich hlasy v originále, což je škoda, hlavně u Autnera). Moc dobrý propracovaný scénář, jehož cenu si lépe uvědomuji při opakovaném shlédnutí. Některé scény – např. když se Martin poprvé dotkne princezny, nebo když je mu odstraněn handicap – jsou prostě úžasné. Na konci chvíle dojetí, jak to má ve správné pohádce být, a navíc - dost nečekaně - katarze a námět k přemýšlení např. o tom, že Martin - paradoxně "díky" svému postižení - viděl víc než všichni ostatní. Nádhera. "Tak sa mi tu maj - a na svet sa usmievaj!" ----- Smekám aj tlieskam, pán Bebjak! ()
Pěkná "pohádková" pohádka. Neokoukaný hlavní hrdina, odvážný smypaťák s handicapem, hezká princezna, fešný hlavní parchant a Lukáš Vaculík za Svaroga se mi prostě líbil. dala bych 3.5 hvězdičky, ale to nejde, takže za ten hezký pohádkový pocit zaokrouhluji nahoru. Obzvláště tedy ve srovnání s tou obilnou hrůzou, která běžela na Štědrý den. ()
Škoda jen toho finále u krále Svaroga, to bylo trochu kýčovité a nedotažené, jako kdyby tvůrci najednou vše zahodili a rozběhli nějakou jinou pohádku. Jinak chválím střídmé, prosté a v zásadě reálné kulisy, které nebyly přeplácané, ale dobře zvolené a jednoduše hezké. Konečně zase někdo přišel na to, že méně je někdy více. A když už se pustil do triků a masek dopadly povětšinou dobře. To určitě platí o ježibabě a skřítkovi. Snad jen ten Svarog vypadal jako vyžehlený bezdomovec... Škoda také, že skřítek nebo ježibaba neměli více úkolů. A na závěr pochválím stopáž, sice jsem se po prvních dvaceti minutách lelkování, začal trochu bát, ale nakonec nebyla pohádka vzhledem k jednoduchému ději zbytečně dlouhá a nenudila. Stejně tak hlavní hrdina byl docela sympaťák, přestože nevidomého vlastně ani moc nezahrál. 3,5* Pokud tuhle pohádku člověk srovná s letošním rozmáchlým Žitem, který se tvářil velkolepě, ale dějově nijak zvláštní nebyl, měl značně diskutabilního hlavního hrdinu a občasně obstarožní kulisy, je na této pohádce vidět jasný rozdíl, posun technického zpracování do 21. století a jistý návod, jak na věc. ()