Gentlemani

Gentlemani jsou návratem k Ritchieho počátkům, tedy rozjíveným gangsterkám prošpikovaným spoustou podrazů a špinavých zákulisních her, natočených se zjevným nadhledem a s vědomím, že svého diváka chce režisér na prvním i druhém místě bavit. Jak Guy stárne, stárnou a proměňují se i jeho hrdinové. Už to nejsou drzí malí hráči posedlí ambicemi, co by se rádi přiživili u zavedených machrů galerky, ale mocné postavy podsvětí, které se pohybují mezi společenskou smetánkou a přemýšlí o vycouvání z nelegálního byznysu, aby jejich nákladně budovaná reputace neutrpěla jakoukoli újmu. Jenže velký šéf přitahuje pozornost těch, co by rádi zaujali jeho místo v potravinovém řetězci, a tak se poslední kšeft jeho kariéry nečekaně zkomplikuje. Místo spokojeného gangsterského důchodu je nucen odrážet útoky ze všech stran. Ritchie dokáže obvykle přicházet se zábavnými neotřelými figurami, a ani tentokrát mě nezklamal. Vedle dílem okázalého, dílem ležérního šéfa gangu je to především všivácky zkažený prodejný bulvární novinář v přímo lahůdkovém podání Hugha Granta. Ten se kdysi proslavil sterotypními hezounky v romantických komediích, aby se k stáru přeorientoval na noblesní padouchy, obvykle zahrané s jemným ironickým nadhledem a vyznačující se extrémně rozvinutou ješitností. Abych to shrnul, bavil jsem se, a to velmi. Doufám, že Guy Ritchie ještě neřekl poslední slovo. Celkový dojem: 90 %. (27.12.2021)

| 99% | Ritchieho styl jsem si zamiloval už v jeho prvotinách Sbal prachy a vypadni a Podfu(c)ku, pak přišlo zklamání v podobě Revolveru a bohužel se Guy nedokázal v mých očích vykoupit ani RocknRollou. Poté co přesedlal ze svého oblíbeného krimi žánru, začínal jsem mít nepříjemný pocit, že už se od něj asi nikdy nedočkám tak ujetých a propletených příběhů jako dříve. Jsem velmi rád, že jsem se pletl. Gentlemani si berou to nejlepší z dřívějších hitů a navíc přidávají opravdu hvězdné herecké obsazení. Hned od prvních minut mě královsky bavil Hugh Grant, který si svou vyloženě ne-Grantovskou postavu totálně užívá a jeho popichování Charlieho Hunnama, patřilo k tomu nejlepšímu co zde lze najít. Tím se dostávám k Farrellovi, který i když měl méně času na plátně, kradl si pro sebe každou scénu a já se ho nemohl nabažit. Celkově jde poznat, že se Ritchie trochu zklidnil a film působí o dost dospěleji, ale když chce, pořád to umí pořádně rozjet - ať už svými typickými rychlými střihy, nečekanými zvraty nebo perfektně vypointovanými dialogy. Všechno je na svém místě a já s radostí přidávám tenhle film k tomu absolutně nejlepšímu od tohohle britského mistra. Abych mohl dát čistých 100%, chybí už jen nějaké to menší cameo Vinnieho Jonese. "Will you play a game with me, Ray?" (07.02.2020)

Ritchieho gangsterky můžeme vnímat jako žánrové projekční plátno, kam si autor promítá sám sebe, respektive svůj aktuální bod své životní dráhy, kariéry a pozice ve filmovém průmyslu. Na úplném začátku v prvotině "Sbal prachy a vypadni" tak máme partu sebevědomě oprsklých mlaďochů, kteří mají talent a ambice, ale hlavně více štěstí než rozumu, když se po hlavě pouštějí do světa všemocných starých struktur. S druhým filmem už mnohem menší roli hraje náhoda, zato se režisér spolu s hrdiny dostává do mnohem větší hry se zámořskými hráči jiné váhové kategorie, ze které si navíc nemůže dovolit vyváznout jen s odřenýma ušima. Dnes už opomíjený existenciálně pesimistický "Revolver" ukazuje bývalého machra ve svém oboru, který ale byl nějakou dobu mimo, paktoval se s příliš mocnými lidmi a nyní sám o sobě pochybuje, takže zkouší rozjet velkou hru, která ho dostane zpátky na vrchol, ale současně přehodnocuje svůj vlastní život. "RocknRolla" vyjadřoval pocit nově nabité jistoty a současně loučení s ostrovními kořeny, přičemž se příznačně věnoval i pozici Anglie / Ritchieho mezi Evropu a Amerikou. "Gentlemani" proto nejsou toliko návratem, jako snahou dokázat ostatním i sám sobě, že "král na to pořád má". Urazil dlouhou cestu a z nevycválaného vychytralého drzouna je distingovaný lumber švihák v letech a majitel stylové hospody i vlastního hipsta pivovaru, kterému neváhá udělat reklamu. Sice stále chová sympatie ke streetwise chuligánům s těmi jejich online projekty, ale je jim už na hony vzdálený. Trochu pomýšlí na důchod, když se teď paktuje se smetánkou a pohodlně si nahrabal na lukrativních projektech, jenže tahle zdánlivě poslední bilanční prácička mu nakonec vžene novou virilitu do žil. Dravost, odvahu a drzost vystřídala sofistikovanost (byť spíše v tom snobském povrchním smyslu, než jako opravdová důmyslnost či propracovanost) a okázalá vytříbenost. Gangsterky vždy stály na motivu střídání generací, potažmo na konfliktu mladé a staré školy, proto příznačně Ritchieho věku a sebeobrazu se tato historka z podsvětí ubírá atypickým směrem, jaký by jemu samotnému v začátcích nepřišel vůbec na mysl. Otázka je, co by na tohle glorifikované vypolstrované páprdovství řekli dnešní mlaďoši, kteří si v rámci žánrových světů gangsterů brousí zuby na své příležitosti - v posledních letech vládne především frankofonní produkce jako vynikající "Bídníci" či hyper-stylový "Gangsta". To ale nikterak nesnižuje zábavnost a svižnost "Gentlemanů", kteří by i v jiném, silnějším roce patřili mezi nejvděčnější tituly z široké distribuce (tedy alespoň z pohledu diváka boomerského věku). (30.12.2020)

Přinášet historky z gangsterského podsvětí tenhle chlapík umí, i když Guy Ritchie často odskakuje k velkým produkcím (Sherlock Holmes, Král Artuš, Aladin). Promyšlená hra mezi britskými skupinami zločinců začíná návštěvou Hugh Granta u Charlieho Hunnama, který je pravou rukou marihuanového krále Matthewa McConaugheyho, předhodí mu nabídku, která ovšem hned několikrát změní „význam“. A především samotný boss McConaughey hodlá svůj celoživotně budovaný obchod prodat, což rozhýbá řadu situací. Celé je to složitě propracované a zamotané, pak se navíc (dle očekávání) ukáže, že mnohé je úplně jinak. Postavy mluví ve zběsilém tempu, ztvárňují je navíc výteční herci, přičemž nejvíc mě potěšili Hugh Grant a Colin Farrell. Evidentně si navíc natáčení ohromně užili. Občas jsem se ztrácel, občas si připomněl, že Ritchie nikdy nepatřil mezi mé oblíbence, ale celkově musím uznat, že ty čtyři hvězdy jsou poctivé. (11.04.2020)

Měl jsem z toho dojem, že Guy Ritchie si jednoho dne vzpomněl na svoje starý filmy, něco ještě vykrad z Pulp Fiction a trochu horkou jehlou z toho spíchnul toto dílo. Asi se z toho nikdy nestane žádná kultovní záležitost, asi žádná hláška z filmu nezlidoví, asi to prostě navždy zůstane ve stínu třeba Podfu(c)ku a když se řekne film Gentlemani, tak si asi hned tak nikdo nevzpomene, že to je něco od Guye Ritchieho. Ale ten film je prostě zábavnej a plnej černýho až brutálního humoru a to já mám rád. Určitě se na to někdy časem podívám znovu. (07.01.2022)