Režie:
Wes AndersonScénář:
Wes AndersonKamera:
Robert D. YeomanHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Benicio Del Toro, Adrien Brody, Tilda Swinton, Léa Seydoux, Frances McDormand, Timothée Chalamet, Jeffrey Wright, Bill Murray, Lyna Khoudri, Owen Wilson (více)VOD (4)
Obsahy(3)
Milostný dopis novinářům odehrávající se v detašované redakci amerických novin ve fiktivním francouzském městě 20. století, který oživuje sérii reportáží publikovaných v časopise „Francouzská depeše“. (Falcon)
Recenze (218)
Dobrej film ()
Zacina to pripominat sablonu Nolana, ktery si vic ujizdi na tricich a pribeh uz trpi. Nicmene prvni povidka byla fajn, ty dalsi jsou uz meh. Rozhodne je tam par vtipku, ktere me bavily. ()
Žiaľ, musím povedať, že Wes Anderson ma tentokrát sklamal. V snahe o akési artové poviedky v štýle Pulp Fiction sa zamotal do vlastného scenára, ktorý vo svojej podstate nebol až taký zlý, a priniesol divákovi akýsi zvláštny mix dejovo nesúvisiacich línií, ktoré neboli sami o sebe ani veľmi zaujímavé. Dve hviezdy dám za pretlak skvelých hereckých es, ale ja osobne som sa dosť nudil a nezaujalo ma to. Mám ale pocit, že nejakého toho Oskara tento snímok nakoniec získa. 45 % ()
Přepáleně ,,artové,, postupem času až k nestravitelnosti. V kině, ve kterém jsme na filmu byli, sedělo celkem pět lidí, což tak zhruba odpovídá míře záživnosti. ()
Pěkné po vizuální stránce. Po té scénáristické je to dlouhá nuda. Příběh ustoupil výtvarnému stylu. ()
Vizualne prazdno ako vsetko od Wesa ()
Enormní dávka nostalgické (a vlastně přiznaně kýčovité) dobré nálady. Během času projekce jsem nesundal "rohlík" z pusy a usmíval se od úvodního záběru do posledního jména v titulcích, k čemuž pomohl i chytlavý Desplatův soundtrack. Film má v podstatě povídkovou strukturu s úvodním seznamovacím sezením v redakci, tři oddělené příběhy a závěr. Právě ona povídková struktura je pro mě, když nad filmem dvě hodiny po shlédnutí přemýšlím, jedinou vadou na kráse. Stylisticky je snímek samozřejmě jednolitou, vizuálně expresivní, nápaditou podívanou. Z pohledu povídek jde však o trochu kostrbatý slepenec, ve kterém, pokud v rámci narace nefungují všechny tři povídky perfektně, najednou cítíte, že film trochu klopýtá. A to i přes to, že každá povídka vlastně zastupuje samostatný žánr, od romantického příběhu z vězeňského prostředí, přes studenské melodrama až po noirovou detektivku a každému tak může k chuti přijít jiná část filmu. Je to příjemné pohlazení, které jde trochu přiznaně po srsti. ()
Nikto netočí filmy tak, ako to robí Wes Anderson a Francúzska depeša Liberty, Kansas Evening Sun je ďalšou ukážkou jeho obrazovej geniality. Rozprávačsky je to ale tentokrát o poznanie slabšie – prehustené a nesúrodé – za čo podľa mňa môže rozdelenie na viacero samostatných príbehov, ktorým chýba výraznejšie prepojenie. Akonáhle som totiž vstrebal prvú príhodu, už sme boli v polovici druhej s úplne inou zápletkou ako aj postavami, a mal som čo robiť, aby som sa nestratil v kvetnatých opisoch aj tých najnepodstatnejších detailov. Stále však ide o unikátny zážitok schopný vyčarovať na tvári úprimný úsmev, ktorý jednoducho treba vidieť. Nikto totiž netočí filmy tak, ako Wes Anderson. ()
Určíte nejlepší Andersonův film, každá scéna je jako obraz a herecké výkony jsou úžasné! ()
Wes Anderson mi opět připomněl, proč je mým nejoblíbenějším režisérem, a to zcela zaslouženě. Prostě si rozumíme. Bylo to místy příliš rychlé, vyumělkované a komplikované? Rozhodně ano. Ale já jsem byla naprosto unešená. Potěšily mě nové herecké tváře, které odvedly úžasné výkony. Potěšili mě i andersonovští herci, kteří zase ukázali trochu jinou hloubku postav. Z mého úhlu pohledu byl film opět posunem, něčím novým, v dobrém slova smyslu. Wes si dovolil být zcela sám sebou, dovolil si značně překračovat hranice. Film Vás donutí hluboce zapřemýšlet a dovolí Vám prožít velkou škálu emocí, a to je přesně to, co si od filmového zážitku přeji. A můj Bože, jak já bych si přála být Lucinda Krementz. ()
S Wesem jsem si nikdy příliš nerozuměl, tohle jsou ovšem megahovna na dvanáctou ! ()
Námět a zápletka: 4/10 ... Vizuální stránka: 3/10 ... Soundtrack: 4/10 ... Didaktický potenciál: 1/10 ... Celkový dojem: 3/10. ()
Tři téměř černobílé, ne moc zajímavé příběhy v jednom velkém zvláštním filmu, kde pouze sledujeme obsah posledního vydání časopisu v hrané podobě. Kdyby se tohle zkrátilo do půl hodinky a narvalo do nějakého velkého filmu jako nějaká rádoby “vsuvka”, asi bych se i zasmál. Samo o sobě ale spíš ne. 5/10. ()
6/10 ()
Všichni filmoví nadšenci ví, že Wes Anderson má svůj velmi osobitý styl točení filmů. A je rozpoznatelný široko daleko, má svoje oblíbené záběry, herce, zkrátka jsou jeho snímky identifikovatelné na první dobrou. Ale u jeho posledního kousku už mu to pomalu, ale jistě, přestávám žrát. Kdyby se mě někdo zeptal, o čem to bylo, za týden bych nebyl schopen smysluplně odpovědět, dost možná i dřív. Zkrátka všeho moc škodí a jeden koncept se nedá se stejným úspěchem opakovat donekonečna, ještě k tomu se slabým příběhem. ()
Vizuálně hodně zajímavý film. Bohužel obsahově mě zaujala pouze první povídka, které bych dal 5 hvězdiček a zbytek vypustil. I když opravdu se na to hezky koukalo... ()
Štýl Wesa Andersona nemusí sedieť každému, ale treba jednoznačne uznať, že výtvarná a vizuálna stránka jeho filmov je famózna a nie je to inak aj pri tejto pocte francúzskej žurnalistike. Plejada známych hercov je taktiež samozrejmosťou. Za mňa naj prvý príbeh z väzenia. 70% ()
Konečně jsme se dočkali povídkového snímku od Wes Andersona, sice není bez problémů, ale fanouškům režisérova stylu by měl bohatě stačit. Je tu vše, co můžete od Wese očekávat: ikonický divadelní vizuál s výraznými barvami, kvalitní herecká paleta, suchý humor s potlačenými emocemi a samozřejmě nesmí chybět i vypravěč. S tímto vším se zdá povídkový formát skvělá volba a z velké části tomu tak opravdu je, ale furt se nemůžu zbavit lehkého pocitu neuspokojení. Možná to je díky malému prostoru samotných povídek, ve kterých se přitom nachází tuny informací nebo možná pomalému tempu, které nefunguje tak dobře jako Andersonovo bláznivé a akční scény. Celkově se stále jedná o solidní snímek, který může být obtížnější na sledování. A podle mého názoru to je i jeden ze slabších režisérovo počinů. ()
Pravdepodobne najWesAndersonovsky film od Wesa Andersona... Prve dva mini filmy super, druhy ma uz jemne nudil, aj ked zaujala animovana cast... Pre mna osobne sa to ani zdaleka nechyta na Grandhotel, ale po stylistickej stranke a po stranke atmosfery vydareny film... Hudba samozrejme top a taktiez herci... Co sa tyka plagatov, absolutna nadhera... Urcite si zaobstaram.. ()
Andersonův tiktok. Šílené tempo a množství informací na první zhlédnutí opravdu nepoberete. Na jednu stranu žasnu nad výpravností a Wesovým stylem (jako vždycky), na druhou stranu si trochu zoufám, že forma zde naprosto válcuje obsah. Ale možná jsem jen příběh nepobrala kvůli trojjazyčným informacím (originál v AJ, ŠP titulky, FR vsuvky a spolusedící). Co mě zaujalo je fakt, že ve filmu se neobjevují žádné strhy, vše se jede na dolly (které místy hezky drkotá, ale to je již má naprostá profesní deformace), max pomalý švenk. Nicméně místy se pracuje s ruční kamerou! To je v případě Wese celkem úlet! :D Uvidím, jak se mi film rozleží v hlavě, třeba si jej časem dám znovu a už budu moudřejší. Každopádně i já, jakožto milovník sledování rozhovorů při rychlosti 1,5 - 2x, bych raději volila pomalejší tempo, u kterého je víc prostoru pro prohlédnutí si jednotlivých scén. A také musím dodat, že místy mě ten "plochý" vyumělkovaný obraz už trochu nudil. Divadelní svícení a celková "divadelní" strojenost je místy fajn, ale pokud tímhle stylem jedete skoro 2h, rychle se okouká a hl. celý svět působí tak uměle, že se k němu jako divák nedokáži napojit. Také jsem moc nepochopila důvod neustálého přepínání mezi barvou a černobílou. ()