Vichnaya Pamyat (E05)

Jestliže jsem předchozím dílům (a zaslouženě) dával 5 hvězd, tady bych potřeboval i šestou. Tohle se nedá než nazvat koncertem, navíc koncertem emocí, ale ně těch patetických, vyumělkovaných. Nemám slov, a nejsem si jist, jestli to i dobře lze popsat slovy, a jestli ano, nejsem si jist, jestli jich je potřeba hodně, nebo naopak málo. (06.06.2019)

Ufff, to byla síla. O Černobyl jsem se zajímal už předtím, ale až taková série dokáže člověku zprostředkovat úplný lidský rozměr celé věci od těch, co se obětovali, přes ty co likvidovali následky, až po aroganci těch, co to způsobili, což samo o sobě mluví o kvalitě takové minisérie. Na konec mě napadá snad jen jedna hláška z jiného díla: "Proletáři všech zemí, vyližte si prdel!" (04.06.2019)

Čas od času je zdejší 5hvězdičková hodnotící škála těžce nedostatečná. Tahle epizoda bylo něco naprosto jedinečného a geniálního. Jeden z nejlepších dílu ze všech seriálů, které jsem za svůj filmově a seriálově bohatý život měl možnost vidět. Zřejmě je zbytečné, abych tu vyjmenovával všechny superlativy, které mi přijdou na mysl. Tvůrci tohoto seriálu jsou opravdu geniální. Ještě nikdy jsem neviděl, že by někdo dokázal udělat z vědecké přednášky pro širokou diváckou veřejnost něco tak neuvěřitelně chytlavého a napínavého. Při závěrečné řeči o lžích s obrovským myšlenkovým přesahem, který sahá daleko za seriál a téma samotné, jsem prakticky ani nedýchal. Hodinu trvající husí kůže. Opravdu mimořádný počin, který se vidí jednou za čas. Zřejmě si dám v budoucnu malé opáčko. (09.06.2019)

10/10, miniseriál desetiletí. Já jen pevně doufám, že si z toho lidi vezmou to co mají - odpor k autoritářskému stylu vládnutí, kdy se všichni bojí "těch nahoře" a případně represivních složek, až to vede ke kolapsu zdravýho rozumu a pudu sebezáchovy celý společnosti jako takový. A ne, že si z toho vezmou hysterický strach z jádra a začnou řvát něco o zavírání Temelína či Dukovan. (05.06.2019)

„Po nebezpečné půdě jsem už chodil. I teď jsme na nebezpečné půdě. Kvůli našim tajemstvím a lžím. Ty nás v podstatě definují. Když pravda uráží, pak lžeme a lžeme, dokud nezapomeneme, že nějaká pravda je. Ale ona pořád je. Každou lží si děláme u pravdy dluh. A dřív nebo později se musí splatit. To zavinilo výbuch reaktoru. Lži!” Tak shrnuje svůj osobní pohled vědec Valerij Legasov u soudu, který zabírá velkou část páté, krapet jiné epizody. Dokresluje situace, dodává poslední díly skládačky, ukazuje na kolaps zdravého rozumu. Televizní režisér Johan Renck na jedničku, oporou mu byli skvostní herci, realistické lokace i působivá hudba s nepříjemnými tóny. (11.06.2019)