Mluv s ní

Almodóvar svým dramatem dává naději i těm největším zoufalcům s libovolným narušením a jedinou scénou dokáže vyjádřit divákovi podstatu charakteru bez jediného slova. Svým přístupem se snaží přiblížit se pochopení žen a činí tak pomocí dvou lidských a zcela uvěřitelných mužských postav. Navíc několikrát překvapí i nečekanými dějovými zvraty, obzvláště ten hlavní zhruba půl hodiny před koncem zcela změní celé vyznění snímku a divák už jen zoufale očekává nepředvídatelné rozuzlení. 90% (29.12.2006)

Almodóvar pro mě není tím tvůrcem, kterého bych nutně vyhledával, ale ona je u každého filmu v podstatě jistota, že to bude stát za to. Má skvělé nápady, které prezentuje v lidských příbězích, které jsou netradiční, ale to jen umocňuje jejich neskutečnou sílu, kterou na diváka mají. "Mluv s ní" je přesně ten příklad. (16.12.2014)

Den před tímto filmem jsem viděl snímek Muž bez minulosti jiné evropské režisérské veličiny, Akiho Kaurismäkiho. Kdybych mohl srovnávací výsledek obou snímků převést do boxerské roviny, tak bych prohlásil, že Almodóvar vyhrál vysoko na body. Každý film je sice trochu na jiné téma, ale výsledné zpracování a herecké výkony, jakožto i další atributy, podle nichž se dá rozeznat dobré dílo od špatného tady hovoří jasnou řečí pro španělského klasika. Jeho drama je podané výrazně srozumitelnější formou a diváka dovede k "cíli" bez nějakých pokusů o "intelektuální znásilnění", což se o Kaurismäkiho filmech tak jednoznačně říci nedá. Almodóvarovy snímky obecně sice diváka donutí k zamyšlení, ale bude to opravdu jen zamyšlení a nikoliv "zavaření mozkových závitů" od ustavičného dumání nad tím, "co tím chtěl básník říci". Zkrátka, na jeho díla se lze dívat i bez vystudování psychologie, filozofie a všech blízce či vzdáleně příbuzných oborů, což se o dílech jiných evropských režisérů vždy říci nedá. (31.05.2005)

Naprosto bravúrny film, a to najmä svojim ponúkaným scenárom, ktorý je veľmi zaujímavý, a preto je maximálne i nepredvídateľný, a tak „kvarteto” postáv má väčšinou samé prekvapenia, čím nás (divákov) stále zamestnávať („ohúriť”), a to sa im inak darí znamenite. Almodóvar napísal pôvodné scenário, ktoré musí byť jednoducho písané priamo zo života, lebo to extrémne cítiť, až ku mne, sediaceho na pohovke, ako s nemým (a na Nemý film vo filme, tak na ten nikdy nezabudnem) úžasom vstrebávam políčko po políčku filmového pásu, popretkávaného účinnými dialógmi, aké som už dlho nemal možnosť počuť na vlastné uši, a pritom - Hovor s ňou na to ani zo začiatku vôbec nevyzerá, čo sa z nej nakoniec vykľuje, v dobrom slova zmysle. Centrom celého diania je Argentínčan Marco Zuluaga a Španiel Benigno Martín, apropo, spočiatku sedia vedľa seba počas divadeľného predstavenia, kedy podľa prvých dojmov nemajú absolútne nič spoločné, čiže nepoznajú sa, a to je aj vôbec úvodná sekvencia tohto kinematografického, špecifického, filmového diela, ktoré mi strašne predlho unikalo. Ženy, atraktívne, tu taktiež máme, ale sú v nehybnej polohe, takpovediac v KÓME, a tak Alicia i Lydia González majú predsa niečo, čo ich spája, aj keď si to neuvedomujú. Snímok skáče v čase, dopredu i dozadu, ale i napriek tomu je veľmi prehľadný, t.j. vo flashbackoch sa dozvedám prospešné poznatky o Alicii... _ Geraldine Chaplin disponovala minimálnym hereckým priestorom, ale nebolo to zbytočné, akoby sa cez ňu zvláštnym spôsobom spájali naše postavy. Jeden z najsilnejších filmov za rok 2002 ! (20.09.2019)

Nepobrala jsem to, nedokázala jsem naplno prožít ani jednu z tragédií. Podání, pojetí, vnucování španělské kultury (divadlo, aréna), prožitku skrze ubrečené chlapy; zakroucený scénář, divné figury i herci, jsou mi vzdálené jako býčí zápasy. Navíc Benigno byl vážně kardinální retard, co se jen tak nevidí a psychopat k tomu. Je to jeden z filmů, kde se intimita servíruje na talíři a bohužel v nestravitelné konzistenci a přemrštěné porci. A to dokonce tak, že ač byla Alicie krásná dívka, byla mi odporná ve své strnulé topornosti a bezmocné nehybnosti. Nicméně práci ošetřovatelů obecně obdivuji a hluboce se jim klaním. (13.03.2012)