Tenet
Tenet
Tenet
Tenet
Tenet
Režie:
Christopher NolanScénář:
Christopher NolanKamera:
Hoyte van HoytemaHudba:
Ludwig GöranssonHrají:
John David Washington, Robert Pattinson, Elizabeth Debicki, Kenneth Branagh, Aaron Taylor-Johnson, Michael Caine, Clémence Poésy, Dimple Kapadia (více)VOD (6)
Obsahy(1)
Hlavní zbraní hrdiny akčního sci-fi spektáklu filmového vizionáře Christophera Nolana je jediné slovo - TENET. V temném světě mezinárodní špionáže bojuje o záchranu celého světa. Vydává se na extrémně komplikovanou misi, ve které pro časoprostor neplatí pravidla, tak jak je známe. (Vertical Entertainment)
Recenze (1 450)
Nolanovi se asi povedlo přesně to, co chtěl. Udivit v dnešní době diváka a vyvolat v něm rozpolcené pocity. Pokud mu to stačilo k dobrému pocitu (a zároveň k výdělku) je to super. Film sám o sobě, trochu jinak pojatý, mohl být vynikajícím akčňákem. Hned úvodní scéna v opeře má grády, ale přepadení transportu je vynikající. Film drží celou dobu rychlost a hlavně napětí, které jsme už dlouho neviděli. Tomu napětí hodně, hodně pomáhá zvolená hudba. A potom škatulku akčního filmu zcela rozbíjí Nolanovo "sci-fi". Při zmíněné rychlosti se místy opravdu hůř lapají změny posunu času a děje a dobře ti tak, diváku, který jsi ukolébaný slunečnou ulicí. Ať už si každý vytvoří jakýkoliv názor a pocit, tenhle film má stejně jediný cíl, musíte ho vidět ... ()
Christopher Nolan je režisér, jako žádný jiný. Ve svých vysokorozpočtových filmech předvádí věci, na které by si jiní filmaři netroufli, či by jim studio jednoduše nedalo peníze. Nikdo nemá momentálně v Hollywoodu takovou tvůrčí svobodu, jako právě on a využívá ji náramně. Z rukávu sype jeden originální projekt za druhým a snímky Following, Memento, The Prestige, Inception, Interstellar či Dunkirk se výrazně zapsaly do kinematografie. Jeho nejnovější film Tenet je doposud největší a nejambicióznější projekt. Velkolepý špionážní akční sci-fi thriller s Johnem D. Washingtonem, Robertem Pattinsonem, Elizabeth Debicki a Kennethem Branagem nemá v kinematografii obdoby, což nutně neznamená, že to musí být bezchybný film. Hezky postupně. Tenet je Nolan na maximum. Vše, co režisér umí, je tu absolutně bravurní, a naopak neduhy jeho předchozích filmů jdou cítit ještě více. V Tenetu režisér opět, stejně jako u všech svých předchozích filmů vyjma Batmanů, pracuje s časem. Nacházíme se ve světě časových paradoxů, ve kterém dokáží určití lidé invertovat entropii objektů, lidí a možná i světů. Zjednodušeně, spousta událostí v Tenetu jde proti toku času. Vybudovaný svět je opravdu uvěřitelný, vědecky pravděpodobně podložený a neobyčejně zajímavý. Inverzní akční scény jsou působivé, hudba naprosto hypnotizující, kamera skvělá a speciální efekty dokonalé. Nikdy nemáte pocit, že se něco děje před zeleným plátnem, vše vypadá skutečně. Příběh je opravdu komplexní a rozhodně nejde vstřebat na jedno posezení. U Počátku jste například museli vnímat několik paralelně souběžných dějů, přesto vám byly prezentovány lineárně. Tenet je jinde. Film šlape na první pohled chronologicky, lineárně, ale činy hrdinů ovlivňují události, jež se už staly. Divák tudíž musí myslet paralelně. A aby toho nebylo málo, to, že je název filmu palindrom, není náhoda. Nolan stvořil bezprecedentně fascinující hříčku, kterou je radost rozebírat, analyzovat a snažit se pochopit. Nezbývá než smeknout, že se něco takového vůbec podařilo uchopit. Má to ovšem jedno velké ale. Jde strašně moc cítit, že Nolan vymyslel první samotný koncept a až následně chtěl vyprávěl příběh. Motivace postav jsou hrozně jednoduché, emoce se celý film nedostaví a zápletka s Elizabeth Debicki a Kennethem Branagem je vyloženě lacině napsaná. Nolan nikdy neuměl psát dobré ženské postavy a v Tenetu to platí dvojnásobně. Elizabeth má přinést do filmu emoce a je kolem ní postavena jedna zásadní zápletka, nic bohužel nefunguje tak, jak má. Nezbavil jsem se vykonstruovaného a umělého dojmu, což mi bránilo se do filmu ponořit i „srdcem.“ Záleží tak na vás, jak moc vám stačí hlasitý, chytrý, originální, nápaditý a jedinečný bombastický film, který je ovšem emocionálně vyprázdněný. Tenet je Nolanova nejefektivnější atrakce, ale nikoli nejlepší film. 8/10. ()
Brilantně natočené prázdno. Přesně takhle by se dal popsat nejnovější film od mistra režijního řemesla Christophera Nolana, který svými filmy ctí stříbrná plátna, kdy se vždy jedná o událost, jíž si v biografech není dobré nechat ujít. To platí i pro Tenet, kdy je radost sledovat aktuálně probíhající scény, doprovázené působivou hudbou Ludwiga Göranssona. Stejně tak můžeme být rádi, že se nejedná o nový díl z nějaké velké franšízi, ale o originální námět, jehož svět je rozhodně zajímavý a věci, které se v něm dějou, jakbysmet. Jenomže podobně jako u předchozího Dunkirku je tohle všechno neskutečně odosobněné, kdy postavy jsou jen panáci na šachovnici, jejichž osudy, stejně jako osud zdejšího světa, vám budou naprosto ukradené. Je sice hezké, že místní události vám vypálí díru do hlavy, kdy dost pravděpodobně nepochopíte místní principy ani na druhé zhlédnutí, přičemž je třeba držet neustále pozornost, avšak když vás moc nezajímají místní postavy, tak nemáte ani příliš chuť snažit se, těm událostem na plátně porozumět. Takže ano, pořád se jedná o velkou událost, která by se měla oslavovat už jen pro tu poctivou filmařinu, avšak by bylo dobré, kdyby si příště Christopher ke psaní scénaře zase pozval svého bráchu (případně někoho jiného šikovného), jenž by z toho filmu udělal méně odtažitý kousek. ()
Nevadí mi složitost, nevadí mi stopáž a nevadí mi hrátky s časem a entropií, ale nudila mě nezáživnost hlavních postav... Komu fandit a proč? Vždyť i dialog J. D. Washingtona s M. Cainem, který přímo vybízel k povznesenému pošťuchování, které Caine tak dobře umí, vyzněl ze strany J.D. Washingtona v podstatě do prázdna... Jestli je Tenet v první půli přirovnáván k bondovce, tak do Casina Royale má po všech stránkách hodně daleko. Skoro bych si i myslel, že jeden z důvodů je v tom, že až na Kennetha Branagha a malou roličku M. Caina, postrádá Tenet dobré herce. Ostatně Branagh je ve své roli z celého filmu snad vůbec nejzajímavější. Zklamání, znovu vidět netřeba. ()
Aha 🤦♂️🤦♂️😂😂😂 tak to jo👌👌👌 ()
Síce som to asi celkom nepochopil, ale už len za tú technickú stránku. A hrátky s časom majú vždy svoje kúzlo vo filmoch. ()
Neviděné. U filmu si nelze odpočinout, konstatní přísun informací je až zarážející a škoda jen konce, který mohl být více netradiční po vzoru celého filmu. Jinak perfektní kino zážitek kazila nesmírná hlasitost reprodukce v IMAXu, lidé si nandavali špunty nebo zakrývali uši dlaněmi při akčních scénách. Osobně jsem si byl 3krát stěžovat během projekce. Prý 2dB mohli ztlumit, pak by šli pod standard IMAX, což nemohou. Takhle si referenční kinozážitek nepředstavuji. Jo a Kenneth Branagh byl jistě jen náhodou velmi podobný Weinsteinovi. Pobavilo. Washingtona si Patizon s přehledem strčil do kapsy. A Debicki je mladší a hubenější verze E. Blunt. Paráda. Nolanův emočně nejvyprahlejší snímek. 2022/03 Napodruhé se percepce filmu nezlepšila, ba naopak, tedy z 5 na 3. ()
Film, který musím vidět znovu, abych pochopila některá zrcadlení. Navíc mě překvapil Robert Pattinson, který díky této roli zlomil jakési zaškatulkování ze ságy upírů. CinemaCity Ostrava 26/08/2020│2D originální znění ()
Malo to potenciál, ale ... Píšem tento koment pre všetkých, ktorí budú z kina mieriť rovno do lekárne pre gingo na mozog v XXXL balení, pretože sa v toľkých časových slučkách obesíte a nemáte šancu prežiť pri zdravom rozume a všetko si presne pamätať, takže dont panic! Patizón je super, vie fakt hrať, tá Poľka Debicki bol za mňa zlý výber, lebo vychrtlinu bez sex appílu ako pichačku pre pracháča, dokonca so super mozgom, si fakt neviem predstaviť, ale tak oukej, asi má svoje zvrhlé chute. V každom prípade som čakala viac od Nolana. Teším sa, že vo filme hral vrtuľník OM-AVS, ktorý je registrovaný a prevádzkovaný na Slovensku, materská spoločnosť je ruská. Hral veľmi dobre. ()
Wau. Bomba. Pecka. ()
Psát recenzi na film jako je Tenet, je celkem výzva. Nehodlám se zde zabývat dějovou linií zrcadlové zpětné reality. Christopher Nolan je tvůrce, kterému odpustíte opravdu cokoliv a sledujete, jak každým svým počinem posunuje hranice nemožného. Považuji tohoto britského mága za absolutního vizionáře, kterému rozhodně nemohu vyčíst chladný přístup natáčení, protože pokud tam takový je, rozhodně má své opodstatnění. Tenet je velkolepá záležitost a to ve všech směrech. Úvodní a fascinující scéna v opeře, kdy vás od prvních vteřin tvůrci vtáhmou do svého světa časových paradoxů a vyplivnou vás jako kus mokrého smradlavého hadru, vy jste jim za to však neskonale vděční. Velkým překvapením pro mě byl Robert Pattinson, který už dokázal že si svůj herecký kredit umí obhájit a na každý film s ním jsem ve velkém očekávání. Paradoxně po Blackkklansmanovi, kde mě Washington jr. opravdu překvapil, se přes jeho hlavní úlohu zdál bezvýrazový, ale to je pravděpodobně jediná lehká výtka k tomuto dokonalému dílu. Filmy Christophera Nolana vnímám jako dětská přání, která se vám do slova a do písmene splní. Vánoční dárek, který si vysnite, roztrháte vánoční zdobený papír a to co jste si tak moc přáli, to pod stromečkem bylo. Což volně přeloženo znamená, že si představujete maximálně dokonalé dílo a máte naprosto přesnou představu, jak by mělo vypadat. Nolan vám to nejen splní, ale překoná vaše představy o několik levelů, kam už vaše vnímání a představy nedosahují. ()
Po technické stránce dokonalé, skvěle obsazené a dokáže si udržet velmi rychlé tempo po celou dobu. Koncept obracení času je velmi zajímavý a vizuálně efektní, ale mně dělalo problém pochopit, co se zrovna děje a jaké to má důsledky. Navíc vyvstává otázka, jestli má hlavní hrdina vůbec nějaký vliv na události, nebo jestli jen kráčí ve vyšlapaných stopách, což z něj dělá pouze pasažéra. Co mi ale vadilo nejvíc je, že film postrádá jakoukoliv emocionální hloubku. Bohužel tohle technické veledílo mě lehce nudilo díky neexistujícímu příběhu. Možná se po dalším shlédnutí něco změní. ()
Ani s rostoucími rozpočty nepřestává Nolan vyznávat praktické efekty a co nejrealističtější podání akce v čistém autentickém prostředí, ale zároveň se s každým filmem (aniž by rezignoval na svoje trademarky) posouvá do stále epičtějšího měřítka, což za dané konstelace vyústilo v podmanivou a hlavně neprvoplánovou reklamu na jedinečnou evropskou patinu. To, jakou velkolepost dokáže skrz plátno předat, je obdivuhodné, jak v kontextu toho, co všechno dokáže Hoytema pojmout do jediného záběru, tak v kontextu Nolanova diamantově čistého vizuálu, který nechává krásu záběru mluvit samu za sebe. Samozřejmě lze vytýkat relativně vydatně. Například, že se Nolan ve snaze o dokonalou a krystalicky čistou realizaci své prvotní vize po cestě příliš nepozastavuje nad dílčími detaily jako například psychologická drobnokresba jeho hrdinů, ovšem k jeho režisérské rétorice to patří a sedne to k ní (a poprvé mu to žeru i s navijákem. Pokus o osobní rozměr v Počátku mě občas rozesmíval), a pokud divák přijímá Tenet jako ryze autorský projekt (díkybohu za stovky milionů na jeho zrod), nemůže po závěrečné scéně, kdy hrdina sebereflexivně sám sebe nazve oním protagonistou, prohlásit nic jiného než “Oh my god, to je tak cool”. Ba co víc, v duchu svého režisérského výraziva investuje Nolan velkou měrou do samotné katarze, která navzdory “plochým” charakterům funguje v obou zásadních rovinách a obohacuje hrdiny, zápletku i samotný koncept, čímž Nolan úspěšně dodává malé ps - “možná tu jsou mezery, ale proč je řešit”. A já nemůžu než souhlasit. Problém mám spíš se dvěma věcmi. Základní dějovou kostrou, která v podstatě jede po tom nejomšelejším špionážním schématu, na druhou stranu podaném neobyčejně elegantně a se strohým, leč svým neuchopitelným způsobem neuvěřitelně vábivým, stylem, jenž je Nolanovi tak vlastní. Druhou věcí je pak již zmíněný “přehnaný” focus na to, co Nolana baví a zajímá, tedy inverzi, v jehož důsledku hrdinové ve finále bojují s anonymními hlavami, které nejsou vůbec vidět a okupují rozpadlé paneláky, a záporáckými pochopy, kteří se z nějakého mně neznámého důvodu propůjčují celosvětové apokalypse a vůbec je to nevzrušuje. Přes tyto výtky je Tenet autorsky odvážným, precizním a stále jedinečným zážitkem, který se nebude opakovat opět nejméně tři roky, a za to symbolická pátá hvězda, která všechny reálné i domnělé přestupky promíjí ve prospěch rozvoje filmových možností a potenciálu filmového média pod Nolanovým patronátem... tohle už není Hollywood, to je něco nového. ()
I mistr tesař.... se někdy utne! No mám pocit že je to všechno nějaké nepřehledné a byť celý snímek má slibný rozjezd, tak pak to vezme takové obrátky, že vážně nevíte co a koho sledujete a v jakém časovém proudu... myslím si že tady nepomůže ani několika-násobné shlédnutí a že se nastavená pravidla tak nějak sama vyvrací. Prostě a jednoduše čekala jsem víc - mnohem víc! Zlatý Počátek! ()
Nesnaž se to pochopit. Vnímej to. Musel jsem také vrátit v čase (do druhého promítaní v kině), abych naplno ocenil další nolanovský filmový klenot. Až po druhém zhlédnutí, jak už to tak u něj bývá, někdy tedy až několikátém, člověk pochopí, co že to viděl. Unikátní dílo, které tu ještě nebylo. A kdo jiný než vizionář Christopher Nolan by mohl vytvořit právě takový to snímek. Není to však "jen" obrácený tok časoprostoru, který nám nový film nabízí. Je toho mnohem více, než by se mohlo na první pohled zdát, proto je důležitá druhá projekce. Třeba jen ta úvodní intenzivní pasáž v národní opeře, což vlastně pro Nolana není zas až ta neobvyklé, jen jsem to už asi dlouho neviděl v nějakém filmu. Ono vůbec akčních scén tu je požehnaně a jsou, jak jinak, než dotažené k dokonalosti. Úvodní intro, vstup do indického mrakodrapu, sekvence s letadlem a následný souboj uvnitř, zběsilá automobilová podívaná nebo závěrečná hromadná bojová pasáž. Že má Nolan výtečný výběr na herce víme už dávno, ale v Tenetu to znovu potvrzuje. John David Washington ukazuje velké charisma a je naprosto dokonalý ve svých projevech s notnou dávkou suchého humoru. Velmi zdatně mu sekunduje Robert Pattinson, který mu dělá výborného parťáka a který mě rovněž hodně překvapil. Už se docela těším, až se představí v roli Bruce Wayna. Elizabeth Debicki zase velice vhodně doplňuje tuto dvojku. A nakonec tu máme Kenneth Branagh, jenž je tím pravým zločincem, dokonce invertovaným, který se jen tak nevidí. Co také ve filmu dost vyniká je hudba, jenž je hodně netradiční, ale vlastně skvěle zapadá do celkového pojetí snímku. Brilantní dílo, které bude jistě každým novým zhlédnutím ještě stoupat. ()
Filmu Tenet se nedá upřít jeho originální zápletka a audiovizuální dokonalost. Nicméně divácky působí občas docela plytce a emočně prázdně. Nolan se možná nechal už trochu unést a film tak dějově zamotal, že při rozmotávání různých dějových linek se divákovi tak zatočí hlava, že se mu chce blinkat. A krom toho, samotný děj krom té zápletky přetáčení času nestojí za moc. Terorista, který chce zničit svět a organizace, která mu v tom chce zabránit, aneb KAŽDÝ akční film po stopadesáté. Ano, hrátky s časem byly občas opravdu výborná podívaná a hudební rázné motivy tomu fakt sedly. Dvojka Washington a Pattinson nebyla vůbec špatná (budoucí Batman přeci jen trochu lepší), ale celkově to na mě nijak extra nezapůsobilo. Možná jsem jen tupohlav a na tento typ filmu prostě nemám mozkovou kapacitu, ale pokud si chci nechat zamotat hlavu, půjdu na přednášku raketové fyziky, ne do kina. Tím netvrdím, že nemám rád složité filmy. To vůbec ne, ale složité filmy, které nezapomínají na diváky. Tenet takový bohužel není, je to dobrý film, ale není divácký. 60% ()
Ohromující ()
Originální akční sci-fi, které se snaží projektovat schémata agentských filmů do zamotané zápletky o inverzi času. Perfektní ozvučení, charismatický protagonista a tepavá akce prošpikovaná napětím. Jeden z nejlepších kino zážitků. ()
Strašně mě baví filmy, které pro mě neskončí závěrečnými titulky. Filmy, jejichž dějem a myšlenkami se prohrabuji několik dní po zhlédnutí. Filmy, jejichž obsah nemusí mít na první pohled jednoznačný, ale po několika denním odstupu to začne dávat smysl. Do téhle kategorie stoprocentně patří filmy od Christophera Nolana. Nicméně ještě se mi u jeho filmu nestalo, abych po několika denním přemýšlení nacházel spousty nelogičností některých věcí, uvědomil si že postavy jsou tentokrát úplně bez emocí a šel s hodnocením dolů. Don't try to understand it. Feel it. Po vyřčení téhle věty jsem se to snažil cítit i já. A během sledování to stoprocentně fungovalo. Byl jsem ohromen z toho, co Nolan dokázal. U Tenetu si nebudete mít možnost vydechnout, protože na to není prostor. Vizuálně ohromující akce vás nestihne nudit, časové smyčky jsou sice zmatečné, ale vysvětlené a dobře podané, abyste se v tom úplně neztratili. Konec filmu přijde strašně rychle, uteče to jako voda a po prvních vteřinách po konci budete sbírat čelist ze země. ALE! Jakmile jsem dostal možnost si oddechnout, uvědomil jsem si, že postavy byly úplně prázdný. Nolan by potřeboval nějakého dramaturga, aby ho korigoval u kecacích scén, jelikož všichni v tom filmu mluvili a tvářili se jako umělá inteligence, snažící se imitovat lidské emoce. Tak třeba, když se hlavní postava dozví o tom, že čas nemusí plynout jenom dopředu, jeho reakce je prosté 'whoa' (jestli to měl být odkaz na Nea, tak se to moc nepovedlo) bez jakýchkoliv emocí. Jako kdyby mu někdo oznámil, že venku prší, přičemž se protagonista podívá z okna, totálně nezaujatě odpoví 'hmm' a dál se věnuje věcem co dělal předtím. Tohle rozhodně není o neschopnosti Johna Davida Washingtona, který hrát prostě umí, tohle je o neschopnosti Nolana ukázat na plátně lidské emoce, což se bohužel film po filmu potvrzuje, nicméně u Tenetu je to dotaženo do abolutního maxima. Takhle totiž mluví a chová se nejen hlavní postava, ale i všechny vedlejší. Pattinson má sice charizma, ale jelikož slouží pouze k vysvětlení toho, co se ve filmu zrovna děje, nebo bude dít za pět minut, nemá moc šancí zazářit. Platí to o všech dalších postavách, které se ve filmu objeví. Trochu mi to připomíná Hidea Kojimu, znalci tohoto herního velikána mi jistě dají za pravdu. Ten si taky v posledních letech jede svoje, bez toho, aby mu někdo připomínal že na světě existuje i něco jiného, než jednobarevné postavy bez hloubky a že lidi mají i víc než dvě emoce. Stejně jako Kojima, i Nolan stvořil svá nejlepší díla, když mu se scénářem někdo pomáhal. Abych ale nekončil na špatné notě, Nolan je furt boží režisér, na jehož další tvorbu se pořád strašně těším a i přes výtky vypsané výše musím film doporučit, jelikož něco takového nikde jen tak neuvidíte. Jen počítejte s tím, že dalšího Temného Rytíře už asi nikdy neuvidíme. ()
Související novinky
Warner Bros. chce získat zpátky Nolana
Po turbulentním období, příchodu nového vedení a nově naleznuté stabilitě to vypadá, že studio Warner Bros. opět hodlá začít pečovat o vztahy s uznávanými filmaři. Ty byly narušeny během pandemie a… (více)
Christopher Nolan odhalil svůj příští film
Režisér Christopher Nolan byl jedním z prvních filmařů, kteří se loni rozhodli vyzkoušet sílu kin během pandemie, když de facto vlastnoručně protlačil svůj snímek Tenet k letní premiéře. Místo… (více)
Nová sci-fi Garetha Edwardse nabírá hlavní hvězdu
Britský režisér Gareth Edwards (Godzilla, Zakázaná zóna) se po svém posledním režijním počinu v podobě velkolepého Rogue One: Star Wars Story z roku 2016 chystá po letech vrátit k žánru sci-fi s… (více)
NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů
Nejoblíbenější uživatelé ČSFD se tradičně svěřují s osobními topkami 3 filmů (a seriálů), uvedenými v našich končinách (nebo kdekoliv jinde) v uplynulém roce, a od letoška jejich řady rozšiřují taky… (více)
Sakra dlouho jsem žádný komentář nenapsal (naposledy před několika lety a všechny stály za prd), ale tady ho nechat prostě musím a za jeho délku se omlouvám. Chystám se totiž prosadit si jeden názor, který by mohl Nolana v něčem trochu obhájit. Následující komentář bude napsán v poznámkách, přičemž poslední ztělesňuje to, co se chystám prosadit. Poznámka číslo 6 se pak netýká pouze Tenetu, ale Nolanovy tvorby obecně. Musím upozornit na to, že v komentáři se mohou objevovat spoilery, takže radši čtěte až po zhlédnutí filmu! :D 1) Film jsem viděl v Cinema city, takže nemůžu pochválit Imax, ale i tak to stálo za to. Obraz byl jednoznačně boží. Ať už šlo o akční sekvence, záběry na moře, nebo třeba jen detaily tváří (při určitý scéně a určitém dialogu mi přišlo, že cítím Branaghův dech). Všechny záběry mi přišli prostě dobré. ¨ 2) Při cestě domů přítelkyně prohlásila, že si nevybavuje, jestli tam vůbec něco hrálo. To je celkem dobrej point, protože trochu nevědomky poukazuje na fakt, že zvuk, soundtrack a akce jsou precizně sladěny. Když začne gradovat děj, graduje i zvuk a spolu s nimi hudba. Zvuková stopa je prostě kulervoucí. 3) O vizuálních efektech netřeba mluvit. 4) Čistě osobní poznatek: nějak mi přišlo, že už to všechno znám aniž bych to viděl. To je ale zřejmě způsobeno tím, že mám Nolana nakoukaného. Nic to ale nemění na faktu, že jeho tvorbu miluju. Různý kličky a hrátky s časem mi sice trochu odpálili mozek, ale čekal jsem je. Lépe řečeno: když už jsem čekal, že mě to odpálí, nakonec to odpálení tolik silné nebylo. Tím ovšem neříkám, že je Tenet nějak slabý. 5) O Tenetu se mluví jako o velkém filmu, který je velký po všech stránkách. Zní mi to, jako by tím bylo myšleno hlavně to, že je vysokorozpočtový, dlouhý, neustále napíná a klasicky nolanovsky si pohrává s možnostmi filmového média. Možná se v tom pletu a každý vidí jeho velikost jinak (např. i v tom, že se na něj spoléhá jako na zachránce aktuální situace). Osobně v něm vidím ještě jednu velikost a ta je spojena s následující poznámkou, která konečně shrne to, za co se chystám trochu bojovat. Máme zde poměrně dobře, i když stručně, charakterizovanou ženu, která je pro lásku k synovi schopna všeho (tuto část považuji za správně feministickou). Poté je zde její manžel, jehož motivaci, kromě rakoviny, tvoří stav planety, který z dnešního pohledu velmi pravděpodobně nastane (tuto část považuji za správně ekologickou). V obou předchozích větách vidím tu velikost filmu. 6) Po návštěvě kina jsem si přečetl a poslechl pár recenzí. Skoro všude jsem narazil na následující: postavy jsou poměrně ploché. A často taky narážím na tvrzení, že Nolan je skvělý architekt. Obě tvrzení se pak pojí v jedno: Nolan se soustředí hlavně na architekturu, nesoustředí se tolik na vykreslení postav a tím pádem jsou ploché. Podle mého mínění to není úplně pravda a dále ukážu, proč si zatím stojím. Zde konkrétně neznáme hrdinovu minulost a nevíme o něm nic (to na mě působí dojmem, že se v něm máme vidět všichni, nebo se na něj můžeme maximálně napojit), o jeho parťákovi Neilovi se něco osobnějšího dozvíme až koncem (SPOILER: tak trochu Doctor + River vztah, nemyslíte Whoviani?) a jiné postavy nám snad jen doplňují informace. Ale podívejme se trochu blíže na postavy Elizabeth Debicki a Kennetha Branagha. Ty jsou zřejmě psychologicky nejvykreslenější a tvoří tak důležitou součást páteře filmu. Máme zde hodně disfunkční vztah: žena je udržovaná spíš násilím než láskou. Její vzepření se manželovi je pak důležité jak pro děj, tak pro myšlenku, která je docela podstatným Nolanovým rysem. Tenet není jediný Nolanův film, který se soustředí na rodinu, nebo na vztah dvou zamilovaných. Nolan často zdůrazňuje právě tyto vztahy a na ně se soustředí maximálně, což poté může působit, jako by nebyl nikdo prokreslený, ale to bývá pravda jen u vedlejších postav (Tenet tvoří trochu výjimku). Vedlejší postavy zkrátka nejsou prokresleny, protože se maximálně soustředíme na ty hlavní. V Mementu se hlavní hrdina snaží pomstít smrt své ženy. V Inception jde vlastně o následky katastrofálně zakončeného vztahu, který ztroskotal po vnuknutí myšlenky. V Interstellaru zase sledujeme otce, který opouští svoji rodinu pro víru v to, že udělá něco dobrého, ale nakonec toho odchodu lituje a, podobně jako Cobb v Inception, se snaží vrátit ke svým dětem. V Dokonalém triku zase máme rivaly, kteří útočí na to, co je pro druhé nejcennější (i na rodinu). V Temnorytířské trilogii také tvoří důležité body právě citové vazby jedněch postav na druhé. Nolanovy filmy se maximálně soustředí na podstatu rodiny a lidskými hodnotami s ní spojenými, což odporuje tomu tvrzení, že postavy jsou ploché a nevykreslené. Této tezi o rodině a hlubokých citech by snad mohli odporovat filmy Dunkerk, Insomnie a Sledování. Dunkerk se však nemůže soustředit na jednotlivce, protože zachycuje to jak je na bojišti důležitá souhra náhod a velké štěstí k přežití. Sledování a Insomnie už sledují více jednoho jedince. Zejména Insomnie se pak soustředí na to, jak se Al Pacino ponoří do obrovského labyrintu své mysli a naprosto se v ní ztratí - k tomu je potřeba dobře vykreslit postavu. () (méně) (více)