Batman

Temný rytíř je batmanovským Nelítostným soubojem a The Batman je zase jasný pozdrav Sedmi, Zodiakovi, 8mm, Černému dešti a vůbec všem podobným (neo)noirovým záležitostem, které ale Matt Reeves nevykrádá, protože jeho film je prostě další z nich. Porovnávání s předchozími netopýřími filmy jsou nefér, ale vyhnout se jim taky úplně nelze, protože The Batman je zkrátka pořád Batmanem. Dokonce ani není pravda, že teprve teď je detektivem, neboť už právě v Temném rytíři se dost navyšetřoval. Jednoznačným trumfem tohoto filmu je ale jeho atmosféra, jaká tu vážně ještě nebyla - tmavá, hnusná, deštivá, špinavá, ve stínech číhající a agresivní atmosféra, stoprocentní Gotham, který snad ve všech postavách probouzí to nejhorší. Pattinsonův Batman je dokonalý a moc se mi líbilo, jak ten podivný mstitel v kostýmu působí ve třeba ve scénách s policí až nepatřičně. Stejně dobrý je ovšem Pattinson jako Bruce Wayne, ačkoliv toho jsme si moc neužili, velmi se mi i líbila Zoë Kravitz nebo John Turturro, kterého jsem poznal až díky jménu v závěrečných titulcích. Paul Dano jako Riddler se může směle postavit vedle Ledgerova Jokera, no a Colin Farrell si Penguina také očividně užil. Film naprosto úžasně vypadá a zní, Giacchinova hudba je po Elfmanovu Batman se vrací druhý nejlepší netopýří soundtrack, který Zimmerovy skladby předčí tím, že se dá poslouchat i samostatně a něco z něj máte. Velkou spoustu scén (vlastně ideálně celý film) bych chtěl vidět okamžitě znovu, nicméně dvě z nich opravdu vynikají - ta na pohřbu a ta se startujícím batmobilem. V kině při nich vládlo dokonale hrobové a napnuté ticho, a tak to má být. (03.03.2022)

Ano, další báječný biják, který čerpá ze starších zdrojů, já si našel třeba Zodiaca. Mnohem důležitější je, že se tvůrcům po letech podařilo vytvořit opět epický i romantický, krvavý i jemný, napínavý a společensky zajímavý komiksový film a kupodivu je to zase Batman, který je, marná sláva, prostě realistický superhrdina. Proč to nepřiznat, bál jsem se téměř všeho - Pattinsonova hereckého výkonu (a ne, nebylo to jen Stmíváním), délky snímku a toho, že Batman má během pár let TŘETÍHO představitele, ale všechny strachy byly rozptýleny. A to, co hudebně dokázal Michael Giacchino, je prostě famózní. Není to čistá stovka, našel bych i nějaký ten zápor, jako je občasný patos a doslovnost, ale proč se zabývat desetinkami, když jsem se tak dobře bavil!! (07.03.2022)

Skvělý způsob, jak jít novou cestou a nezklamat diváky, zhýčkané Nolanem. Matt Reeves je borec, že ve třech hodinách na tak jednoduchém dějovém schématu rozehrál natolik vtahující, každou scénou opojnou podívanou. Úmyslná pomalost mnoha scén s jejich vytříbenou inscenací důkladněji stylizuje postavy a staví temnou atmosféru bezvýchodnosti špinavého, zkorumpovaného prostředí. Giacchino je k nepoznání a obzvláště v napínavých scénách překračuje stín vlastní kreativity, herci jsou výborně vybraní i režijně vedení (Farrell opět nejvýraznější) a nechybí ani skvělé entré pro nový Batmobil. Co filmu ubírá na potenciálu je nízká věková přístupnost - jeho natolik temná duše v kombinaci s dějovým konceptem pátrání po psychopatickém vrahovi, silně inspirovaným Fincherovou Sedmičkou, potřebovala i krapet grafického násilí. Zde Batman v největší zuřivosti z celého filmu mlátí pěstmi do tváře záporáka a ten nemá ani krev na nosu. A podobných nesmyslů, někdy i ryze logických, které jsou v hrubém kontrastu s naopak fantasticky vypiplanými filmařskými detaily, film obsahuje více. (13.03.2022)

Město Blade Runnerů, Vran a vytrvalých dešťů a v něm Bruce Holmes, Alfred Watson, inspektor Jim Lestrade a Riddler Moriarty. A nebo jinak. Město stejného podnebí a v něm zkušený Jim Somerset, napružený Bruce Mills, jeho starostlivá žena Alfred a John Riddler Doe. Jeho hříchem je Závist, trestá Pýchu a Lakotu, nechává se zavřít, aby dokončil svůj plán a aby toho Finchera nebylo málo, dělá to jako Zodiac. A nebo snad variace na motiv Strachu, když Nolanův rytíř začínal? Reeves svému „Nocturnal Animal“ dodal od všeho něco a jediné, co mu lze vytknout, je na sílu tlačené párování kočičky a netopejra a absence nějaké opravdu kulervoucí scény (záběr vzhůru nohama z Penguinova nabouraného auta mi nestačí). Tvůrci komiksových adaptací už evidentně ví, že čím autentičtější rozměr dostanou postavy (i ty směrem k fantasknu), tím intenzivnější je svět, kterého jsou součástí.. Apropo, u Colina Farrella si nejsem jist, jestli za tím vzhledem stojí kvalitní práce maskérů, a nebo se po letech stagnace konečně začíná měnit v Lanthimosova humra.. (26.05.2022)

Komorní, skličující, gotické noir emo, které místy vypadá jako noční můra světloplachého sociopata, na jednu stranu osamělého, na druhou stranu vrženého do klaustrofobického prostoru, kde se právo a zločin objímají tak těsně, že je nejde rozlišit. Na skoro fincherovský thriller je navěšené chytře upravené origin story a příběh o člověku sežraném pomstou. Je to pomalé, místy hnané na maximální efekt, opřené o famózního Riddlera… tři hodiny mi nepřijdou jako problém, Reeves to totiž valí precizně, těžkotonážně a narozdíl od Snydera to není maškarní na spodek mrtvých manekýnů, ale pořád lidské drama - i když třeba proti Nolanovi zjednodušené. Patyzón do role sedí skvěle, hlavní deviza je ale Paul Dano jako král incelů. Reeves doručil podobně svéhlavý autorský projekt jako nedávno Villeneuve. Pro mě stokrát lepší než komicky depresivní šaráda Joker a o několik levelů nad DC zmetky poslední dekády. Konečně ta temnota dejchá, jizvy se nehojí a krysy hryžou do masa. (28.02.2022)