Krajina ve stínu

Kronika lidí z malé pohraniční vesnice Vitorazka. Není to žádný okázale působící film. Kamera je pomalá, moc se toho neděje. Lidé se různě překlápí na jednu, nebo druhou stranu. Režisér Bohdan Sláma nikomu názor nevnucuje, není zde čisté zlo a dobro. Říká : "Zajímá nás, jak malý člověk obstojí uprostřed dějin, které se přes něj valí. Musíme si klást otázku, jak bychom se v podobných situacích zachovali my sami". (31.01.2021)

Krajina ve stínu vcelku zabodovala na Českých lvech a vcelku i zaslouženě. Je to kvalitní řemeslná pŕace, které se u nás stále tolik nedostává. Bohužel. Snímek zobrazuje přiběh jedné vesnice od předválečného období až po komunistické řádění v roce 1952. Film střídá počáteční nadšení z přicházejícího nacistického režimu, následného vstupování němců do armády, načež přichází vystřízlivění, české bonzáctví a následně konec války a klasické české oplácení všeho Němcům a následný nástup nového režimu. Film ukazuje téměř vše, byť tedy značně utržkovitě. Nějaká půlhodinka navíc by mi rozhodně nevadila. Alespoň pro lepší vykreslení postav, kterých je zde jak ve Vojně a míru a nedostanou se pořádně k prostoru. A některá období dostávají po hříchu málo prostoru. Přesto je to krásně natočená a zahraná (byť tedy nechápu to haló kolem Magdalény Borové) freska jedné česko-německé vesnice z ožehavé části českých dějin, která se nebojí explicitně kritizovat “čecháčkovství”. Ale přesto se nejedná o kritiku jednostrannou. Snímek rozhodně dokonalý není, ale je to film, který má co říct a i se mu to vcelku daří. A ta černobílá tomu neskutečně sedne. 7/10. (08.03.2021)

Když už Slámu napadlo, že dějové skoky budou v rámci let, tak by bylo dobré, aby jednotlivé scény neobsahovaly pouze mlácení prázdné slámy, nebo rovnou festivalové mlčení. Není šance poznat jedinou postavu a jejich záměry jsou také záhadou. Dolovat emoce jen černobílou kamerou je ubohost. Možná jde o ožehavé téma našich dějin, ale jeho jalové zpracování si respekt nezaslouží. (21.01.2021)

Nejlepší film Bohdana Slámy, jenž se ale řadě lidí líbit nebude. Těm, kteří jsou prodchnuti naivními ideály o Češích-hrdinech, těm, kteří si neradi připouštějí zradu, zbabělost a kolaboraci za všech režimů a pod kýmkoli a těm, kterým tento film vytáhne kostlivce ze skříně. Já nepatřím ani do jedné skupiny a jsem nadšený, že Bohdan Sláma takový film natočil. Nelze jej totiž upínat ke konkrétní geografické oblasti, části regionu, jedné vesnici a jedné historické události. Je třeba na něj nahlížet z pohledu celé České republiky, resp. Československa a řady historických událostí pohnutého dvacátého století. Oceňuji zejména srovnání dvou časových bloků, které měly však diametrálně odlišné důsledky. Herecky se z mého pohledu vyjímali a zaskvěli Csongor Kassai, Magdaléna Borová, Barbora Poláková a Jiří Černý. K tomu vynikající kamera a černobílá všemu dodala patřičnou syrovost a autenticitu. Neviděl jsem ještě Šarlatána, ale za mě to bude asi český film roku 2020. (09.01.2021)

Tvůrci se vydali na velmi křehkou půdu. Zobrazit tak událostmi naplněné období je spíš na seriál než na film. Proto je asi období po Mnichovu celkem stručné a nedotažené. Místy zaspal kameraman, místy někteří herci spíš jen odříkávají, největší mínus celého filmu je ale v rádobyumělecké černobílosti. (11.12.2020)