Volání divočiny

Romanticky natočený film, díky němuž jsme se ve své době dozvěděli, jakou také měla Opava slavnou rodačku. Když šel poprvé v České televizi, byl tento film nesmírně populární a všude se o něm mluvilo. Rád jsem si ho po desítkách let znovu připomenul a sledoval jsem ho s chutí i teď, i když leccos je v něm asi hodně zidealizované. Nicméně klobouk dolů, že se něco takového vůbec podařilo nejen s lidskými, ale hlavně lvími herci tak přesvědčivě uprostřed africké přírody vůbec natočit. (01.02.2023)

Tehdy bych mu dal pět hvězdiček. Ale dnes? 1)  Lvici Elsu si pamatuji někdy z šedesátých nebo sedmdesátých let. Bylo to fantastické. Černobílá Československá televize nás odnesla do tajemných exotických krajů, prý nějaká Keňa, v životě jsem o ní neslyšel, kde každý záběr kamery představoval neskutečné dobrodružství. Mít doma lvíčata - jaká to báječná představa pro pubertálního kluka, byť ti lvi byli pro nás jen, jak bychom dnes řekli, virtuální._____ 2)  Ve skutečnosti se asi čtyřdenní Elsy a jejích dvou sourozenců ujal George Adamson poté, co zastřelil její matku. Stalo se to v únoru 1956. Lvice žila pět let. Opavská rodačka Joy Adamsonová pak celý příběh sepsala ve třech knížkách v létech 1960 - 1962. A brzy poté následovalo i filmové zpracování._____ 3)  Knihy jsem nečetl. Film jsem viděl jenom tento z roku 1965. Opětovné zhlédnutí mě zklamalo. Kouzlo je pryč. Možná je to tím, že pro mě exotické krajiny již příliš exotické nejsou, možná proto, že jsem filmů s podobným námětem už viděl více. Ale nejspíš je to proto, že ten film sám o sobě není nic světoborného. Ale jeho význam pro popularizaci a osvětu ochrany přírody je obrovský. To ovšem není, co mě jako diváka primárně zajímá. Inu, tak to dopadne, když člověk konfrontuje sny svého dětství či mládí s realitou dneška. (18.02.2023)

Pre tých, ktorí už aspoň raz v živote počuli o levici Else je táto, skoro až romantická dráma povinnosťou. Hoci som viackrát videl a mám aj radšej temnejšie pokračovanie v podobe Strážcu levov, táto dobrodružná klasika s ojedinelým príbehom, pútavou Afrikou a dojemným ústredným motívom, ani po rokoch nestratila nič na svojom pôvabe. (03.01.2021)

Neobyčejně citlivé a empatické vyprávění o neobyčejně oddaném a láskyplném přátelství mezi tou největší africkou kočkovitou šelmou a člověkem. Historka jako z říše pohádek ale vychází ze skutečného "Příběhu lvice Elsy", sepsaného v knížce Joy Adamsonové. Kromě jiného se jedná o vůbec první film, který jsem jako dítě viděla v kině. Jeho jediným a prakticky neodstranitelným nedostatkem zůstává nemožnost zobrazit tu pravou, nefalšovanou a naprosto bezprostřední radost, kterou zvířátka obvykle projevují při návratů svých lidských pánů - pokud k nim mají kladný vztah. Sebelíp vycvičené a sebevíc přátelské zvířátko nedokáže hrát své city ... 4,5* ... A kvůli osobnímu vztahu ke lvici Else - a taky kvůli oslavě svobody a volnosti tentokrát přihazuju na misku vah plný počet hvězd. (19.09.2011)

Dvojice hloupých pokrytců s neskutečně velkým srdcem, kteří střílí všechny lvy, kromě té jedné jediné milované Elsy, si vás získá i přes to, že byste jim za ty jejich nápady rádi omlátili o hlavu svazek všech spisů od Davida Attenborougha. A jako vrchol všeho jim to všechno vyjde. Boooooorn free, tjá dá dá dá dí dá... (03.01.2013)