Jako jed

"Přišel jsem se na tebe kouknout. Jedu náhodou kolem Košic." To se tak stane, když manželka dlouhodobě vytrvale ignoruje manželovo večerní stání a ten, v souladu s primitivní mužskou logikou, využije služeb svolného klínu súdružky Tomčányové. Žádná velká zábava to tedy není, nicméně pokusy ing. Hnyka konverzovat ve slovenštině jsou naprosto vynikající a té touze užít si na středně stará kolena ještě trochu té divočejší stránky života, tak té já rozumím. (05.12.2016)

Svěrákovčina ako sa patrí, hoci od iného autora, z netradičného prostredia socialistického podniku s vývojom betónových panelov. Z koordinačného oddelenia prichádza svieži závan v podobe čardášovej princeznej Julky. Na tie časy celkom svižný film o nevere a nechutnej animálnosti vo vzťahu a pekný pohľad na slovensko-české vzťahy a rozdiely. Naviac na pripomenutie niekoľko starých sexistických vtipov na vrátnici, ktoré mohli byť v tej dobe označené ako odvážne. A ako bonus scény z Košíc a hlásenie o rýchliku s pokračovaním do Medzilaboriec. Svěrák má neveru ako obľúbenú tému, tentoraz s trochu drsnejšími následkami. –––– Kam se ty naše buchty hrabou. Ona ti má v sobě takovej zvláštnej šmrnc, jiskru v těle, ta by probudila i mrtvýho. –––– Já mám zítra ráno stání. – No když já ho mám, stání dneska. –––– Je to inteligentní, noblesný, distingvovaný člověk. Slíbil mi, že to bude ŕešit maximálně diskrétně. (06.08.2014)

Komedie to fakt není, ačkoli se to tak v pár scénách tváří, každopádně já věděl moc dobře do čeho jdu a nic humorného jsem nečekal. A skutečně to končí ještě depresivněji, než Co je vám, doktore. Jenže i tak mě Jako jed oslovilo a zasáhlo o něco míň. Nejspíš za to může ten rozvleklý prostředek filmu a občasná chaotičnost střihu, protože jinak snad opět nemám co vyčítat. Tak aspoň že už mě tolik nepřekvapuje, že něco takového natočil Olmer, jelikož on tehdy něco fakt uměl. O to víc se divím, že to dotáhl tam, kam to dotáhl, každopádně zpátky k Jako jed. Nejvíc se mi na tom snad líbil ten scénář včetně skvělých dialogů a skvělého Svěrákova herectví, který pár na první poslech zmatených vět dokázal neskutečně dokonale a uvěřitelně podat. Vůbec všichni tu hrají skvěle, je to skvěle natočené, stopáž je dostatečná a jak už jsem psal, kromě těch výš zmíněných mínusů tomu fakt nemám co vyčítat. Silné 4* si to zaslouží určitě. (30.05.2021)

Nebývá zvykem, aby režisér během dvou let natočil dva skoro totožné filmy. Jako jed je trošku přímočařejší ve vyobrazení nevěry a dusna na socialistickém pracovišti než o rok starší Olmerům kousek. Svěrák znovu válí a není těžké se naladit na stejnou vlnu. Krajčovičová bohužel trošku ztratila svoje osudové kouzlo, protože na hlavě má výtvor, který nikdy neměl spatřit světlo světa. (19.05.2022)

Okouzlující moc Svěrákova herectví, hlavně mluvenýho projevu, na mě funguje dokonale. Tenhle kousek, společně s předchozím Olmerovým filmem Co je vám, doktore? je absolutní pecka. Dokonalí herci a příběh ze života, líbí se mi i kamera, perfektně sedne hudba, prostě paráda. Je až nepochopitelný, co začal vytvářet pan režisér od druhý poloviny devadesátejch let za hrůzy. (31.07.2011)