Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Anna - šestnáctiletá dívka z malého města - utíká z domova a potkává mladého floutka Speedyho, který ji zavede mezi městskou partičku. Tady se Anna postupně seznámí s jeho bratrem Filipem, nemluvnou kamarádkou Irmou a záhadným mladíkem Kytkou. Anně se otevře nový svět, plný zábavy a večírků, který jí okouzlí svojí barevnou rozmanitostí. Postupně se sblíží s introvertním Filipem, který má také největší podíl na její proměně. Annina zdánlivá naivita a upřímnost jejích citů nakonec zamíchají kartami v celém příběhu. (Magic Box)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (271)

Beastmaster4 

všechny recenze uživatele

Chvílemi utahané jak hlavní píseň od Colorfactory, ale stejně jako ona perfektní. Vilhelmová jako vždy pecková. Ale např. večírek se psem - jakousi obětí víru zábavy kolem mi už tak nutný nepřišel. A o tom Šeptej je, o dobrých a zbytečných pasážích. Film dvou tváří, který má své kvality a své neduhy. Můj pohled je kamsi doprostřed a tak hodnotím za 3. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

"Nepřibližuj se, fízle! Ještě jeden krok a skočim!" "Už stojím." "No ale já stejně skočim, tak běž do prdele!" Při prvním seznámení s úsporně intimním herectvím Jana Čechtického, prospěvujícího si v autě veselou písničku zatímco zběsile točí volantem na rovné silnici, jsem si říkal, že s tímhle filmem ještě bude prdel. Následné dialogové etudy mezi přehrávajícími neherci, které působí jakoby z rozhovorů někdo náhodně vystříhal některé věty, mě mátly zdali jde o (sebe)vědomou aktualizaci papouškovsko formanovské vědomé trapnosti, dědictví sklepácké karikaturnosti nebo je to prostě jen špatně napsaný a špatně zahraný studentský scénář. Nikdo nikdy nemluvil nebo se nechoval tak jako postavy zde nebo ve Vorlově Kouři, ale přesto mají oba snímky v sobě zvláštní punc syrové autenticity, kterou rozeznává spíš podvědomí než vědomí. Vědomě se nedá pomoct tomu se občas bavit nad tou vyhroceností a sebedůležitostí všech a všeho, podvědomě to ale probouzí nějaké zaseté vzpomínky na to, jak jsme si v teen letech přesně představovali, že ten pražský život vypadá. V klubu mezi oranžovými stěnami, kde všichni hulej jak na cracku, pijou džus a isostar, opuštěný holky blouděj ulicema, spí se u kámošů na bytě, všichni tak trochu umělci, věřej v ufo, na pizzu choděj do Kmotry a při noční procházce kolem Kotvy si všimnete digitálního nápisu, že ve 4. patře otevírají novou videopůjčovnu.  Z osobního pohledu má ten film zvláštní naivní nevinnost. Úplně jsem zapomněl jaký jsme byli. ()

Reklama

Castrator 

všechny recenze uživatele

Ke způsobu života partičky ve filmu jsem nikdy nepřičuchnul a postavy mi chvílema lezou na nervy, přesto Šeptej považuji za jeden z těch lepších až hodně dobrých českých porevolučních filmů (asi taky proto, že ho neprzní Macháčkova držka). Takhle to tehdy v Radosti a podobných podivných klubech, o kterých jsem četl nebo slyšel, asi opravdu chodilo. Po Šeptej to šlo s Ondříčkem filmově z kopce. Soundtrack hodnotím jako vynikající, a to preferuji spíš ostřejší muziku. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Po shlédnutí tohoto filmu měřím všem ve svém okolí teplotu, chci se přesvědčit, jestli je doopravdy těch mých 36,5 tak nenormální. Budiž Muchowovi připsáno k dobru, že si nehraje na herce, poněkud méně sympatické ale je, že tak nějak nehraje vůbec nic. Jeho bratr "Džoukr" se svým neustálým hehe patří k nejhorším filmovým postavám vůbec, coby nakreslený ještě ušel, ale v reálu vzbuzuje cokoli, jen ne kladné pocity. Škoda, že si nakonec tu kapuci přes hlavu nedal a neprohlásil, že je velký cornholio, film by to bezesporu oživilo. Taťána dostává hvězdičku navíc za vybraný vkus, nažluto obarvené vlasy se k růžové teplákové soupravě hodily naprosto báječně. Abych pořád nekritizoval, Ondříček ve snímku prokázal nesporný talent. Velmi mě zaujala zejména scéna ve vlaku, jak se tam každý láduje, ta je tak nechutná, až je nádherná. ()

bubun 

všechny recenze uživatele

Nápad by nebyl sám o sobě tak špatný, ale příběh pokulhává a zpracování je děsné. Přehlídka bizarních pozérů a dialogy jež se tváří jako přirozené, ale jsou pravým opakem (namátkou cituji: "miluju ten tvůj zdravotnickej humor" či "nebude doma zajíčku, my to máme takový volný", ale to jsou pouhé dva příklady. K tomu zmíním ještě občasnou špatnou a přehnanou intonaci, např.Vilhelmová: "Můžu si zatelefonováááát?"). Všichni se chovají jako totální blázni. Toporný Myšička v roli prostituta hraje nepřesvědčivě nepřesvědčivou postavu. Vlastně zde všichni herci přehrávají, ač to možná měl být úmysl, ale takovou mírou a takovým afektovaným způsobem, že jsem měla problém to ustát. Rádoby citlivé pasáže doplněné přeslazenou hudbou působí až směšně. Jsem ráda, že jsem tento film viděla až teď, a ne ve svých pubertálních letech jako někteří z mých známých, jež toto "dílo" nějakým způsobem ještě mělo možnost ovlivnit. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (19)

  • Námět k filmu vznikl v roce 1994, a to když David Ondříček poslouchal text skupiny Bratrstvo, kde se v refrénu objevovalo slovo "šeptej". Scénář potom sepsal s Tomášem Mašínem. Bylo to na jeho chatě, tedy ve stejné chatě, ve které psal i scénář k filmu Jedna ruka netleská (2003). (mchnk)
  • Film se natáčel pouhých 40 dní. Po třech dnech natáčení se David Ondříček rozhodl vyměnit kameramana. Kamarádství muselo jít stranou a za nezkušeného Ondřeje Kubíčka nastoupil Saša Šurkala. (mchnk)
  • Kromě několika dalších režisérů (J. HřebejkZ. Suchý) se ve filmu objeví v roli vojína Marek Najbrt – v titulcích jsou oba vojáci uvedeni pod pseudonymy Adolf Hit a Alan Ideál. (gug)

Reklama

Reklama