Dekalog
Dekalog, dwa
Režie:
Krzysztof KieślowskiKamera:
Edward KłosińskiHudba:
Zbigniew PreisnerHrají:
Krystyna Janda, Aleksander Bardini, Olgierd Łukaszewicz, Artur Barciś, Piotr Siejka, Maciej Szary, Krzysztof Kumor, Jerzy FedorowiczObsahy(1)
Proti druhému přikázání Nevezmeš jméno boží nadarmo se postaví židovský lékař (Aleksander Bardini), když ujišťuje manželku (Krystyna Jandová) o beznadějnosti stavu jejího muže (Olgierd Lukaszewicz). Jako člověk, který za války přišel o rodinu, se nemůže smířit s pomyšlením, že by žena šla na potrat. Dorota, povoláním houslistka, otěhotněla s milencem, a proto si stanovila podmínku: dítě si ponechá jen v případě manželovy smrti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (39)
Z mého pohledu výrazně slabší počin, než tomu bylo v případě prvního dílu. Svázanost se druhým přikázáním je podstatně volnější, než tomu bylo v případě prvního snímku. Děj se mi zpočátku pozdával výrazně nudnější. Dobrých 30 minut nahání hlavní hrdinka lékaře a kromě toho, že si režisér vychutnává každičký záběr ženy, která je na pokraji nervového zhroucení, tak to opravdu k vidění zrovna moc není. Uvítal jsem režisérův odosobnělý a nezaujatý pohled na věc. Když to vezmeme kolem a kolem, tak se do nelehké situace dostala žena svojí zásluhou. Je potom na každém z nás, či si s ní zasoucítíme, nebo ji nemilosrdně odsoudíme. Já osobně zůstal někde na půli cesty. Vše podstatné se děje spíše ve druhé půlce, která je dramaticky lepší. Všemi vychvalovaný záběr na včelku svádějící ve sklenici boj o život je opravdu prvotřídní. Krajně nesympatický a všemi nenáviděný doktůrek si odnesl z minulosti pochopení pro cenu lidského života, a tak postaví lidský život nad Boha a odpřísáhne lež - tolik ke druhému z dekalogu. ()
Druhé přikázání se může pyšnit tím, že se jeho vlastní interpretace dá reflektovat v souvislosti s tou "oficiální", kterou nabízí renomovaná profesorka etiky v osmém díle. Kvůli ní je pak ještě o kus těžší porozumět, nebo spíš soucítit s motivací některých zdejších postav, ale o to víc bezradně pak působí ponaučení, kde individuální odůvodnění mravních názorů naráží na realitu a konfrontuje se s cizími názory. Ve výsledku je to tak hořkostí i dobrými úmysly rámovaná povídka, která se díky zdařilému a nejednoznačnému zkombinování reality a poučení řadí mezi ty nejlepší celého cyklu. ()
Prilis vela duchovna, malo svetskych radosti. Vdaka ze sa zrodilo nieco ako osvietenstvo /konat bezbozne dobro, to ma sialene bavi/. Jo, keby nebolo osvietenstva, tak nabozenstvo /prevladali krestanske smery hlavne v Europe/ by vladlo doteraz a doteraz by sa nerozvijala moja milovana egyptologia, asyriologia a chetitologia. K filmu : prilis vela duchovna : 35 % ()
Formálně dokonalé: odlidštěné prostředí nemocnice, židovský herec Bardini jako nepříjemný lékař - jedovatý dědek, Krystyna Jandová jako žena - umělkyně, která podváděla svého manžela. Přesto, že Kieslowski byl považován za katolíka - působí příběh i pointa spíše depresivně. Podle mého názoru by se dal tento díl v souvislosti se zamýšleným potratem (interrupcí) označit též jako díl V. (Nezabiješ!). Oproti prvnímu dílu tento na pět hvězdiček nedosahuje. ()
Tak komu pověsíme na krk mrtvého králíka! Kieślowski zde zhušťuje děje do symbolů, z nich konstruuje schémata, která - jako v životě - nikdy nemají úplnou platnost. Nakonec se vše vyvine přirozeně nepřirozeně a zákonitě bez zákona. Příznakové schéma: 1. Doktor se bojí o svůj kaktus, lže, ale nepatří mu mrtvý králík; 2. Andrzej Geller vidí vodu na stropě a zdech (symbol zkázy), ale potom včelu, jak se pomocí lžičky dostává ze sklenice s nápojem. 3. Dorota brutálně ničí fikus a s rozkoší odsouvá sklenici ze stolu až padne na zem a roztříští se. Z toho je ovšem možno poskládat nekonečně mnoho příběhů - buďme tedy vděčni za tento jediný. ()
Reklama