Hořící Mississippi

Hodně znepokojující a násilný film, při kterém člověka jímá hrůza u pomyšlení, jaká zvěrstva se v USA děla (dějí?). Hořící Mississippi, je drsná a realistická výpověď jedné (?) doby, pseudo dokument o sektě K-K-K a kriminálka jako víno. Je zajímavé sledovat dva rozlišné typy policistů, kteří se musejí myšlenkově naladit na podobnou vlnu aby vyřešili případ. Ambiciózní a vždy podle předpisů jednající kariérista Ward (Dafoe) a trošku volnomyšlenkářský Anderson (Hackman), kterého zprvu více zajímá, jak svést manželku jednoho z podezřelých - tvoří velice zajímavé policejní duo. Film byl nominován na sedm Oscarů a získal sošku za nejlepší kameru. Syrová podívaná, která kousne a nepustí. (12.12.2012)

Pro mě zatraceně dobře napsaný, zahraný (pozor na menší role, které výrazně probleskují z polostínu ústředního dua) a natočený thriller o lidské zvrácenosti, který svým tématem nemůže zestárnout. Tam kde má našinec Kladivo na čarodejnice, mají Yankeeové tyhle zkazky o hrdých jižanech, kteří jsou tak zakonzervovaní a zaslepení xenofobií, že nedokáží pochopit, ba ani naslouchat jiným názorům. Jakkoliv důležité je zde téma rasismu a lynčování, ústřední myšlenka se točí kolem způsobu jak proti němu bojovat. Zůstat nad věcí a řešit vše podle zákona, nebo bojovat proti přetvářce a zvůli zbraněmi, které ona sama používá? Postarší agent Anderson Gena Hackmana je pro mě nejsilnější devízou filmu - už proto, že je ve svém pozdějším filmu Cela smrti obsazen v roli na opačné straně barikády. Musím se přiznat, že jsem se nakonec přiklonil k právě jeho, poněkud problematickému řešení problému. Výsledný, výjimečně silný zážitek dotváří bombastická, ponurá hudba, lemovaná spirituály a klasickými bluespvými motivy. Pozn. pod čarou: filmu jsou často vyčítány historické nepřesnosti a nepodloženosti (ústřední zápletka s hledáním tří propagátorů občanských práv je autentická), ale to v mých očích excelentnímu dramatickému vyznění na přitažlivosti příliš neubírá. 90% (06.11.2007)

Parker je jeden z mála režisérů, který má jasný názor a hlavně se ho nebojí ve svých filmech sdělit. Ne vždy se s jeho názorem ztotožním (to, když glorifikuje pašeráky drog), ale pokaždé mi nechá něco k zamyšlení. Tahle filmová paráda má neuvěřitelné grády. Možná někdy potkám film s tématem rasismus, který bude lepší, ale příliš tomu nevěřím. V tomto snímku není nic, co by nefungovalo. Postesknu si, že akademici mají zřejmě nějaké problémy se sluchem, neboť Jonesovu úžasnou hudbu ani nenominovali na Oscara. Škoda. Přiznám se, že mi Parker s Hackmanem připravili těžkou chvilku. Když Anderson sedí v kině a ironizuje jeho velikost, žvýká sendvič a navrhuje, že by mohli být další agenti na balkoně, velice připomíná šerifa Raineyho na známé fotografii časopisu Life ze skutečného procesu. A já stále dumám, co mi tím odkazem tihle dva okupanti mého filmového srdce chtěli říct. Třeba na to jednou přijdu, zatím si budu vychutnávat scénu příchodu Andersona do nemocnice, filmovými prostředky, bez zbytečných řečí, jen mezi dveřmi je vyjádřeno vše. (22.04.2019)

Dalsi paradni Parkeruv film. Prislo mi, ze i kdyz je film detektivka, tak ze Parkerovi slo hlavne o ukazani atmosfery na malomeste a to se mu povedlo na vybornou. Ta detektivni zapletka totiz zadnej zazrak neni, cely to je o tom, jestli nekdo promluvi a co se stalo s hledanejma klukama navic vidime uz na zacatku. Ale Parker se s nicim moc nemaze, vsechno ukazuje pekne drsne, takze neni nouze o mlaceni cernochu a podobne a ma to fakt hodne slusnou atmosferu, navic podporenou dobrou dobovou hudbou. No a pak tu mame herce. Vlasne vsichni v tomhle filmu hrajou dobre, ale i kdyz je v hlavni roli dvojice policajtu, rek bych, ze celej film tahnul Gene Hackman, kterej je fakt naprosto dokonalej. Dafoe taky spatnej neni, je to zajimavej protiklad k Hackmanovi, ale nedostava moc prostoru, aby se poradne rozehral. Netvrdim, ze je film uplne bez chybicek, ale tech 5* to da jednoznacne. (18.08.2008)

Snímek v podstatě těží jen a pouze ze zajímavého období ve kterém se film odehrává. Problémy rasové segregace, šikany a utlačování menšin. Parker se samozřejmě především soustřeďuje na hybnou sílu celého tohoto sporu a to jest Ku Klux klan a jeho představitelé. Některé scény jsou působivé, jiné zbytečně natahované. Jestli čekáte Hackmana jako typického drsoně, budete zklamaní. Několik scén zde má, ale jinak je to spíše vysmátý starý mládenec s velkým množstvím úlisných poznámek. Atmosféra maloměsta a faktu, že se něco děje je solidní a ani brutalitě se naštěstí tak úplně dveře nezavřeli, takže je rozhodně na co koukat. Bez příkras a pomocných berliček. Nicméně podruhé už není příliš o co stát. Scénář je jednoduchý a až nepříjemně přímočarý. (06.10.2007)