Mississippi Burning
Horiace Mississippi
Režie:
Alan ParkerScénář:
Chris GerolmoKamera:
Peter BiziouHudba:
Trevor JonesHrají:
Gene Hackman, Willem Dafoe, Frances McDormand, Brad Dourif, R. Lee Ermey, Gailard Sartain, Stephen Tobolowsky, Michael Rooker, Pruitt Taylor Vince (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem. V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý... (Česká televize)
(více)Recenze (320)
Je vidět, že se tady zub času dost podepsal - Willem je fakt ještě ušák. Silné téma rasisimu a boje americké společnosti změnit myěšlení maloměšťanů v boji s KKK, ale bohužel Parker nedal dostatek prostoru psychlogii postav a spoustu věcí divák tak nějak musí odtušit, včetně pohnutek jak vrahů, pomocníků nebo obou agentů - 60 % ()
Parker sa na upotenom Juhu našiel. ()
Úžasné představení Gene Hackmana a Willema Dafoe. Perfektní drama podle skutečné události. ()
Asi nejsilnější film o rasismu a kk klanu. Jediné ale co mne moc nějak nebavilo, byla stránka vyšetřování. Nebylo to úplně podle mého gusta a trochu jsem se i nudil. Ale i tak film se snaží ostatními událostmi udržet diváka vzhůru a některé jsou hodně drsný. Zase ten Rooker, on hraje opravdu skvěle dycky a samé šmejdy většinou. Ústřední dvojice je celkem fajn, ale od Dafoe jsem čekal více, Hackman mne překvapil. Určitě má Parker co nabídnout, ale jeho styl pro mne moc není, ale určitě své řemeslo umí, o tom žádná. Pro zajímavost doporučuju nebo pro ty, které tahle tématika zajímá. ()
Snímka režiséra Alana Parkera z roku 1988 o rasovo motivovaných vraždách a ich následnom vyšetrovaní agentmi FBI vychádza zo skutočných udalostí, ku ktorým došlo v šesťdesiatych rokoch dvadsiateho storočia v americkom štáte Mississippi. Film režiséra Parkera je tak nielen pripomienkou týchto tragických udalostí, ale predovšetkým pripomienkou toho, ako dlho na americkom juhu prežíval rasizmus vo svojej najtvrdšej podobe. Z príbehového hľadiska ide o dielo, ktoré sa vyznačuje predovšetkým svojou dramaticko-kriminálnou stránkou a jasným nalinkovaním bez výraznejších dejových odbočiek. Tvorcovia od začiatku kladú dôraz na vytvorenie dusnej atmosféry okolo vyšetrovania v prostredí rasistického malomesta, pričom zachytávajú dianie so životom v ňom a prípadom späté. Do popredia vďaka tomu v príbehu vystupujú postavy a stávajú sa tak najvýraznejším prvkom Parkerovho počinu, pričom práve prostredníctvom nich je zobrazený pohľad na rasizmus, respektíve dobové dianie. Na jednej strane vyčnievajú rasistické a Ku-klux-klanom "liznuté" južanské biele existencie, zatiaľ čo na strane druhej stoja vyšetrovatelia FBI a černošské obyvateľstvo. Mississippi Burning je zároveň na jednu stranu znepokojivým filmom, ktorému silu dodáva predovšetkým skutočnosť, že je inšpirovaný skutočnými udalosťami, na druhú stranu však do veľkej miery pôsobí ako stereotypná kriminálka, ktorá z príbehového hľadiska ničím výraznejšie nezaujme. Dve hodiny minutáže obzvlášť ku koncu už pôsobia dlho a nepomáhajú zlepšiť celkovo priemerný dojem, ktorý divák z filmu v konečnom dôsledku má. ()
Hackamana mám rád a takhle role byla přímo pro něj. Opravdu silný příběh o řádění Ku-Klux-Klanu na jihu USA podbarvený hudbou černošských gospelů. Autentický děj bez zbytečného přikrášlování a zlehčování. Co se týče filmů toho to žánru, je u mě Hořící Mississippi na špici. ()
Snímek svým dějem celkem jasně zobrazuje problémy rasové nesnášenlivosti v USA. Prostřednictvím dvou rozdílných charakterů lidí, kteří ačkoliv stojí na jedné straně, přeci události vidí v jiné rovině. Přes naléhavost odkazu a dobré zobrazení, film ve mě zanechal průměrný pocit. Některé aspekty dění mě donutili zamyslet se, ale spousty jiných nikoliv. Na jedničku zde hrál jak Hackman tak Defoe. ()
Ukázka toho jak hnusný může být rasismus a jak hnusní jsou lidé co ho páchají. Silný zážitek. ()
Velice dobré zpracování v té době ještě poměrně ožehavého tématu. Ne tak dobré, jako obdobné téma zpracovávající V žáru noci, ale i tak vřele doporučuji. 85%. ()
Pokud by šlo dát šest hvězdiček, tak tomuto filmu bych to rozhodně dal bez mrknutí oka! ()
80% ()
Gene Hackman je prostě detektiv číslo jedna! Ať se na něho dívám ve Francouzské spojce nebo zde, vždy bych se na něj mohl spolehnout. Dobře mu sekunduje i 33 letý poslední pokušený kristus Willem Dafoe a herecké představení dotváří milá a ke konci dost potlučená Frances McDormand. Detektivka ze zapadákova, kterých je v obramerice hodně a ještě víc a předsudky ohledně barvy pleti v nich stále panují. Ale vždyť všichni mají stejnou, červenou krev a jsou jen lidé zlí a hodní. Co vy na to NEGRamotní z KKK? ()
Excelentní přenesení do doby, kdy rytíři KKK si stáli tvrdě za svým. ()
KKK tu terorizuje čierne obyvateľstvo. Neustále tu niečo horí, tlčú sa osoby atd... Zopár scén je fakt drsných (zhorený dobytok). Týpci si robili čo chceli a mysleli si, že im to prejde bez následkov."Dobrý" a "zlý" policajt, síce vedia kto za tým je, ale potrebujú dôkazy. S postavami sa veľmi nezoznámime , ale tu skôr išlo o ukázanie rasovej neznášanlivosti zo strany belochov, čierny sú tu iba za obete, ale neako velmi film na city netlčí. Priestor tu ma hlavne Hackman a je štandardne výborný. Nenudil som sa, ale veľmi silný film to nie je.80% ()
"Neudělejte chybu zástupče, nebo vám uříznu vaši zkurvenou hlavu a hovno mě zajímá, co pak bude ve zprávě." To je nezapomenutelná hláška, Hackman opět vynikající. Pět hvězdiček jak vyšitých ()
Tieto staré Hackmenovky sú nenapodobiteľné a asi ma nikdy neprestanú baviť. Horiace Mississippi patrí medzi TOP 5 filmov s Genom Hackmanom. Odporúčam vidieť. ()
Pěkně za syrova představená ta horší tvář Ameriky 60tých let ... " S nenávistí se člověk nerodí,tu se naučí " . ()
Well, hell yeah! Nečakala som, že ma to takto dostane. Černošskú tematiku na Americkom Juhu treba rozoberať a ak, tak takto. Willem Dafoe a Gene Hackman sú borci! Soundtrack vynikajúci! 4,6* ()
Skvělej film. Kdyby byly hlavní postavy ještě trochu víc vykreslený, bylo by to za plnej počet. Jo a Frances McDormand byla za mlada fakt kočka. ()
Související novinky
Zemřel režisér Alan Parker
Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (více)
Jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděl. Nechybí v něm nic – sympatická ústřední dvojice detektivů FBI, napínavý kriminální příběh, prostředí nepřátelského buranského a vidláckého amerického jihu, naprostá neúcta vůči negrům, a také spousta hořících křížů, kostelů a domů. V roce 1964 se vydávají tři aktivisté v oblasti občanských práv do okresu Jessup ve státě Mississippi, aby organizovali volební registr pro černochy. Při jejich cestě autem je zastaví místní vidláci a nemají s nimi zrovna čestné úmysly, jelikož dva z nich jsou Židé a třetí černoch. A tak FBI vyšle na místo dva agenty – mladého a výše postaveného Alana Warda ze Severu a starého, níže postaveného, zato však zkušeného bývalého šerifa ve státě Mississippi Ruperta Andersona. Místní obyvatelé nejsou příliš spokojeni s přítomností dvou agentů ve městě, chovají se nepřátelsky a místní šerif Ray Stuckley a jeho zástupci jsou ve spojení s Ku Klux Klanem. Při hledání mrtvol aktivistů jsou povolány další desítky až stovky agentů, ale v bažinách nic nenajdou. Díky synovy místního černošského pastora se agentům povede předvolat svědka, který viděl, jak jeden ze členů Klanu zapálil dům, a tři bílí muži jsou souzeni za žhářství. Místní soudce je však na jejich straně a dá jim jen symbolický trest, zatímco agentům FBI se vysmívá a říká o nich, že jsou to agitátoři, kteří vyprovokovali bílé Anglosasy k násilí. Muži jsou propuštěni a okamžitě zapálí kostel, oběsí pastora a pokusí se zabít jeho syna. FBI evakuuje celou rodinu na Sever a je jim jasné, že se nedočkají žádné pomoci od místních úřadů. Anderson si vytvoří blízký vztah s manželkou zástupce šerifa, vidláka, který vypadá jako ten píčus Netík jménem Clinton Pell. Od té se dozví, že tři aktivisti byli zavražděni jejím mužem a členy Klanu, kteří je pak pohřbili v hliněné přehradě. Těla jsou objevena, národ se dozvídá pravdu, ale Pelleho žena je za svou zradu brutálně zbita. Ward a Andersen se díky svým rozdílným metodám porvou, a nakonec se dohodnou, že se bude vyšetřovat podle Andersena, který se s nikým nepáře. Anderson má plán, jak obvinit členy klanu z porušování občanských práv, což je federální zločin. FBI zařídí únos dalšího místního šmejda, starosty Tilmana, kterého vyslýchá černoch v odlehlé chatrči, a vyhrožuje mu kastrací. A tak mu Tilman řekne úplně všechno. Informace jsou však u soudu nepoužitelné, zato však pomohou vyšetřovatelům v jejich práci. Díky chytrým vyšetřovacím metodám dostanou všechny členy Klanu na schůzku, kde se mezi sebou začnou hádat. Federálové se pak zaměří na prosťáčka Lestera Cowense, který se zdá jako nejzranitelnější. Anderson si to zase vyřídí v místním holičstvím s tím násilnickým vidlákem Pellem. Agenti FBI také zinscenují oběšení Cowense, které ho přiměje k usvědčení jeho kompliců. Nakonec jsou všichni ti hajzlové z klanu obviněni z porušování lidských práv, jenom šerif Stuckley je zproštěn viny. Paní Pell se rozhodne vrátit do svého zničeného domu a budovat v něm domov. No a na konci agenti navštíví kongregaci na černošském hřbitově, kde je znesvěcený hrob černošského aktivisty. Prostě parádní film, ve kterém vidíme zejména při klanovém shromáždění, kde řeční jejich předseda Clayton Townley, jací byli ti jižanští burani krasavci. Z řad těchto vidláckých primitivů se nyní rekrutuje voličská základna zazobaného burana jménem Donald Trump. () (méně) (více)