Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Ladislav Smoljak, Petr Reidinger, Jan Kašpar, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Petr Brukner, Václav KotekObsahy(1)
ŠVESTKA - je to hra o stáří a její umělecká úroveň je bohužel poznamenaná i stářím jejího autora. Ale je to hra cenná právě tím, že v ní dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.. Dialogy nejsou tak hutné, jak jsme byli u Cimrmana zvyklí, jsou jakoby roztěkané, často opouštějí dějové řečiště a tvoří slepé laguny, odkud není návratu. Také vtipy už zdaleka nemají tu razanci jako za mlada. Ale hra je to cenná právě tím, že v ní i dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (245)
Švestka, ačkoliv je o stáří, nevypráví o nijak dobře vyzrálé slivovici, ba naopak, ani ty švestky se ještě nedostaly ke sklizni. Hra je strašně zmatená, natahovaná, nejistá, jako by starej Cimrman byl už senilní, ono to vlastně dává smysl, vždyť nás v povinném semináři varovali, že? A přestože je pravda že Svěrák často svým natahováním dokázal otravovat, bylo to zábavné a závěr, kdy Nastoupil vystoupil byl naprosto geniální. Inu, mohu vám nabídnout svoji pravici? ()
Neustálé opakování určitých vět a situací ve hře, byť se tak děje pod záminkou sklerózy, není vůbec vtipné, naopak to nudí a nudí, podobně jako ve Vyšetřování ztráty třídní knihy. Stejně tak trable s podáváním ruky působí hodně vykonstruhovaně a tedy otravně, přeci není takový problém říct, pusť mi ten úd. A vymyslet pak jiný závěr. ()
Velice příjemné překvapení z Cimrmanovy dílny. Až montypajtnovské ztvárnění některých charakterů a to, to si přiznejme, monty pythonovci dělat charaktery umí. Tak celkově, v britské kinematografii lze nalézt hodně kvalitních kousků, které obstojí. No vidíte, a pak ti Britové ani nemuseli kolonizovat tu Ameriku, vždyť Hollywood jim jenom leze do zelí. Vždyť už jenom tu hromadu těch komerčních hollywoodských spektáklů co jsme viděli, to je až hrůza pohledět, ještěže se v té záplavě filmů z Ameriky dneska můžeme dočkat i kvalitních filmů na jiných nosičích - kupříkladu si vezměte taková DVDčka, v tom já osobně vidím budoucnost - a je dobře, řekněme si to na rovinu, že spousta starých a kvalitních kusů je i dnes k sehnání na těchto nosičích, pokud můžu mluvit za sebe, tak bych rozhodně doporučil něco typicky českého, vždyť jsme vlastenci, no ne? Tak kupříkladu Cimrman, to je panečku aspoň podívaná, jestli chcete znát můj názor, tak bych vám doporučil třeba hru Švestka, ta je opravdu velice vydařená. ()
Smoljakův seminář v této hře je snad ten vůbec nejlepší, jinak hra samotná se rozjíždí dost pomalu, ale pak postupně graduje až k velkému finále. (po čase musím dopsat, že jsem to viděl v divadle se zdeňkem svěrákem, který je v hlavní roli milionkrát lepší, přidal spoustu vtipů navíc a v jeho podání to byla nejlpeší cimrmanova hra) ()
Švestka graduje. To jak v seminář, tak v samotné hře. Cimrmany mám strašně rád a tahle hra (speciálně verze se Svěrákem) je opravdu povedená. Jen to prostě všechno trvá. Člověk Cimrmana znalý už spoustu vtipů očekává a tak třeba všemi vzpomínaný Smoljakův monolog o stáří mi přijde z celé hry nejslabší. Naopak, to, co Smoljakovci předvádí na konci semináře je opravdu nezapomenutelný zážitek, který bych bez ostychu zařadil do zlatého fondu Cimrmanů. Jedná se o dokonalou choreografii u písničky "Na železnici dějou se věci." Stejně tak je to i se hrou. Tentokrát se tu a tam objeví i koření v podobě sprostých slov a musím říct, že to sedne. Využití japonských masek je další z nezapomenutelných momentů. Opět jen škoda, že než se hra dostane do zničující fáze (do fáze, kdy postava Václava Kotka sází jeden nekompromisní vtip za druhým) trošku to škobrtá, trošku klopýtá a kolikrát si řeknete:"To už v některé hře bylo." Jasně, je to záměr a navíc je to hra o stáří, ale trošku to narušuje spád hry. Což je asi taky záměr. Všechny pochybnosti ale maže protřídní finále, takže Cimrman opět nezklamal. Palec nahoru i pro švestku. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (9)
- Dentistické básně byli původně v semináři hry „Cimrman v říši hudby“. Avšak kvůli délce hry byly vyřazeny a v roce 1997 navráceny do semináře hry „Švestka“. (mnaucz)
- Andulka Šafářová je pojmenována podle lidové písně „Andulko Šafářová“. Již předtím se tato píseň objevila v představení „Cimrman v říši hudby“, a to přímo v opeře. (mnaucz)
- Typickým neduhem stáří postavy vechtra Přemysla Hájka je zapomnětlivost pustit podávanou ruku člověku, s nímž se vítá. Ve hře tak nastávají několikaminutové úseky, v nichž Hájek drží pravici některé z dalších postav. Jak se tento nápad na vtip zrodil? „Mně se hodil zážitek ze Slovenska, kam jsme jednou jeli za strašnýho počasí do jedné obce na zájezd. Místní vedoucí kulturního zařízení byl opilý. Byl ale nesmírně šťasten, že jsme dorazili, jelikož už to vypadalo na zrušené představení. Já jsem mu podal ruku a on mě nepustil a vodil mě po tom kulturním domě. Vždycky mě někomu představil, ale nedovolil mi, abych tomu druhému podal ruku. Byl tak rád, že jsme dorazili. Vykroutil jsem se z toho tak, že jsem řekl, že se musím jít převlíct, a tak mě nakonec musel pustit,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
Reklama