Udělení milosti se zamítá

Na televízne pomery veľmi, naozaj veľmi kvalitne spracovaný film, čo prekvapuje najmä preto, že ide o tuzemský snímok. Príbeh je naozaj drsný, dráma s nádychom temnej a civilnej kriminálky, v ktorej som po technickej stránke (kamera, strih, nasnímanie, filtre) len málokedy našiel chybičku a niekedy som mal skutočne pocit, že sledujem (a nepreháňam) nejaký americký nezávislý snímok. S príbehom sa teda tvorcovia nemaznali, dej nechali a hodili nám ho ako psom, surový a tvrdý, bez akéhokoľvek zmäkčenia, či prikrášľovacích úprav a to sa mi veľmi páčilo. Navyše aj herecky zvládnuté takmer na prvotriednej úrovni, nesedeli mi len niektoré vedľajšie roličky. 80%. (03.03.2009)

Na TV film a súčasnú úroveň filmovej produkcie vynikajúci počin. Režísér Svoboda je naozaj pán režisér. Policajné scény s prenasledovaním na strechách ma technickým spracovaním naozaj prekvapili. Zopár chýb (úplne nadbytočná "erotická" scéna - to asi vo všetkých filmoch už musí byť -, alebo napríklad diaľničná nálepka na žiguľáku dakedy v šesťdesiatych rokoch kedy nič také nejestvovalo) mi výsledný dojem nepokazilo. Na filme vyzdvihujem hlavne spád. (27.08.2010)

Po filmu Zánik samoty Berhov nejlepší, resp. nejsilnější Svobodův film. Trochu tomu nerozumím - komunista a natočil takhle silnej film o politickém útlaku KSČ proti lidem kteří se vlastně ničím neprovinili. Film je v půjčovnách jako bonus k Sametovým vrahům, doporučuji půjčit, na Sametové vrahy zapomenout a pustit si jen tento dokonalý a mrazivý příběh. (08.12.2006)

Jediná věc, kvůli které nedám plné hodnocení je patrná zmatečnost snímku. Film překypuje fakty a události v neskutečně rychlém sledu a navíc ještě s občasnými skoky v čase a tak jsem se občas ztrácel v ději. Ale třeba je to jen můj problém. Jinak tenhle ve své kruté realitě mistrně natočený film o klukovi, který neměl na výběr a na šikmé ploše se takřka narodil, vás zavrtá do sedadla a pěkně s váma zamává. Skvělý Dolanský i Matěj Hádek. (13.01.2009)

I přes viditelně omezený rozpočet na tv produkci (navíc ostravskou) nestandartně dynamické a vypravěčsky rozmáchlé dílo. Náznakové reálie padesátých let fungují, postavy jsou velmi dobře vykreslené, příběh má gradaci a velmi uspokojivé vyvrcholení. Ještě nedávno dramaticky silné příběhy z moderních českých dějin zdobily nedělní vysílání veřejnoprávní televize (kromě tohoto počinu např. díla J. Polišenského, či nedostižné drama PF 77), když se dnes občas něco podobného dostane do vysílání, kvalitativně i co se týče zážitku jde o značný sestup dolů. Třeba nové vedení ČT opět pochopí, že velké příběhy nejsou jen pro filmové plátno a televizní intimita či sevřenost mohou být nesporným plusem - nakonec cyklus České století je tohoto prozření nadějným náznakem. Nezbývá než doufat, že i Jiří Svoboda ještě bude mít možnost natočit televizní drama působivostí vyznění podobné tomuto velmi svěžímu počinu. (29.03.2013)