Jízda vysočinou

Prvotina rezisera Sama Peckinpaha sa az tak nepodarila. Pribeh je tuna dost nudny, len o 3. ludoch, ktori idu z bodu A do bodu B a pritom sa dohromadey nic nedeje. Film nezachranila ani nadherna sceneria Divokeho Zapadu, dialogy boli dlhe, rozvlacne a nudne. Keby tej zaverecnej prestrelky nebolo, tak dam ledva 2 hviezdy. Vobec by som podla tejto prvotiny nebol povedal, ze Peckinpah raz natoci kultovu Wild Bunch alebo Straw Dogs. A este jedna vec : Tento film porazil na akomsi belgickom festivale Felliniho 8 a 1/2, co mi tiez rozum 2x neberie. Takze 60 % (26.07.2014)

Dva vysloužilí lvi západu se znovu setkávájí, aby se dali na svoji poslední štreku do hor. Vykoupit zlato od zlatokopů v horách Sierra Nevada. Ale jak to tak bývá každý z nich má jinou představu o tom, co se zlatem udělat. Film je doprovázen povedenou hudbou (zvláště hlavní motiv je zkomponován velmi pěkně) od George Bassmana, která posiluje vjemy krásné krajiny (Inyo National Forest), kde se Peckinpah rozhodl natočit svůj druhý celovečerní film. Mohu mu bezprostředně po shlédnutí vytknout jen to, že má trochu pomalejší ukecaný rozjezd. Dávám lepší 3,5 (22.03.2006)

Tak smekni ten klobouk, starouši.¬         Navoněnej příběh mající se skutečností pramálo společného. A v porovnání s "Pokladem na Sierra Madre" Johna Hustona to je odpad.¬                 Sam Peckinpah a skutečnost byly a jsou antonyma. V některých jeho pozdějších snímcích se to snese (Zabijácká elita); ale v tomhle westernu vychází lacinost vyumělkovanosti až příliš na povrch. Dodám, že po umělecké stránce má tento tvůrce co říci — je na divákovi, kam se jeho srdce přikloní, zda k mystifikaci a nebo ke tvůrčí odvaze. Jako byl Peckinpah nejednoduchou osobností, tak nejednoznačně je třeba postaviti se k jeho tvorbě. Prohlédnu-li si nejen obě strany mince, ale i to, co je na jejím obvodu (což zastupuje porovnání s okolím), nemohu nepřiznati tomuto dílu charm, tvůrčí velikost a osobitost. (21.02.2020)

Bol som zvedavý, či ma dnešné opätovné sledovanie Jazdy nepresvedčí o pridaní ďalšej hviezdičky, osobitne, keď sa tak stalo pred pár dňami pri Peckkinpahovom Úteku. Bohužiaľ tentokrát nie. Bola to dejová i pocitová mozaika, v ktorej sa mihotali perly, ako skvelá kamera, realistické zábery z baníckeho tábora i ušmudlané kamienky amerického pátosu a chlapáckych postojov. Ono to vlastne všetko k westernu patrí, ale malo by to byť namiešané tak, aby ani po pol storočí nemal divák chvíľami dojem naivity a trápnosti. Peckinpahova režisérska zručnosť sa vo filme mihla iba zriedkakedy. (11.09.2020)

Úprimne povedané, takýto oldschool( ktorý vlastne vznikol v čase oldschoolu), som už pekne dlho nevidel. Pre toto mám asi rád staré filmy a tie westernové a easternové obzvlášť. Peckinpah dokázal vždy vytvoriť silné mužské charaktery. Bratský kódex u zloduchov a dobrákov a hlavne to bol skvelý filmár. Ride of High Country je naozaj tradičnou žánrovkou, bez zbytočného násilia, alebo neskorších strihových zaujímavostí. Od prvej minúty do poslednej ale vťahuje do deja. Máme tu dvoch starochov, jedno mladé ucho a pekné dievča, aké nájdete len v starých amerických filmoch. Je síce pravda, že mi prišla tá dramatická hudba v dramatických scénach trochu smiešna, ale tak ako som napísal, je to oldschool. No a do toho si prirátajte ešte peknú americkú prírodu a dostanete veľmi podarený kúsok približujúci sa poetikou k True Grit - tej od Hathawaya aj tej od Coenovcov. (04.05.2015)