Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Recenze (315)
jedním slovem klasika...ale taková ta klasika, kterou člověk musí vidět ()
William Holden, Ernest Borgine, Ben Johnson, Warren Oates a Jaime Sánchez - ano, těm chlapum jsem věřil, že dokážou bejt nebezpečný. Perfektní westerm, žádný naleštěný kovbojové, ale skutečně "Divoká banda"! Nebylo radno si s nima zahrávat a zjistili to nakonec všichni. Rober Ryan si taky uhrál svoje a Emilio Fernández byl slušně zápornej. Závěrečná bitka - tak to je něco. Sam Peckinpah doopravdy dokázal stvořit geniální dílo. Lucien Ballard byl dobrej kameraman a tady zůročil všechny zkušenosti. Myslím že k tomuto filmu není moc co dodávat. Zkrátka 5 hvězd jak vyšitejch. ()
Dokonale zahraný i zrežírovaný western z Mexika v době revoluce Pancha Villi. Film má dle mého jeden jediný neduh a to, že si hraje na psychologický film, kde rozebírá hlavní hrdiny, jejich skutky či konání, vztahy mezi sebou a k okolnímu světu vlastně po celý průběh filmu a zbytečně protahuje film na cca více než 2 hodinový děj, který místy začíná v myšlenkových rozmluvách nudit. V případě 7 statečných nebo Tenkrát na Západě to bylo ku prospěchu filmu, ale v tomto případě spíše ke škodě. ()
Opět jeden z výborných westernů. ()
Obzvlášť ukecanej western. Tváří se moc vážně a skutečně, moc mi nesednul. ()
Na rok vzniku velmi kvalitni western, ktery vynika predevsim neotrelym scenarem, skvelou kamerou, prostredim a rozmachlou produkci nebojici se davovych scen. A na svou dobu jiste i dost brutalni sceny... pro mne tohle bylo velmi mile prekvapeni... *palec nahoru* A nezapomenutelna skoro az cernohumorna scena na zacatku filmu, ktera urcite predbehla dobu, s jednim zapomenutym prostoduchym banditou, hlidajicim rukojmi v bance, ktery jak se pozdeji ukaze, byl vnukem nejstarsiho z clenu bandy. ()
7/10 ()
Je to velké divadlo. Přikovaná pozornost, chvíli jen blíž k ději a chvíli v něm. Žádná postava nebyla mou oblíbenou - jsem stále jen překvapovaný. Je to opravdu film profesionálů. ()
Výborný western odohrávajúci sa na mexicko-americkom pohraničí. Banda zlodejov vedená Pikeom prepadáva železnice. Ti sa samozrejme snažia bandu chytiť a preto na nich s pomocou Pikeovho bývalého kumpána Thorntona prichystajú pascu, ktorá sa zmení na masaker. Aby kompenzovali neúspešnú lúpež, prepadnú vojenský vlak so zbraňami pre mexického generála Mapacheho. Pomôžu zbraňami aj ľuďom svojho parťáka Mexičana Angela. To sa však nepáči generálovi a Angelo na to doplatí. Tu sa prejaví pozitívna stránka hlavných hrdinov, ktorí sa postavia za správnu vec a pomstia priateľa, kým Thortonova partia, ktorá je vlastne na strane zákona, je plná hlupákov a násilníkov. Záverečný masaker je hrdinská bitka za správnu vec a dáva filmu rozmer takmer Siedmich statočných. ()
Jednoznačně jeden z nejlepších westernů. Skvělá režie, scénář a hlavně herecké legendy Holden, Borgnine, Ryan a Oates. Jeden velký filmový zážitek. ()
Kdyby se nikdy nenarodil Sergio Leone, tak je tohle pro mě ten nejlepší western na světě..... ()
V pražských kinech se promítal od 4. 7.1991 (Praha) ()
Po druhém shlédnutí musím jednu hvězdu ubrat, neboť mi přišel film zbytečně moc uřvaný a prochlastaný. Kdyby film zkrátili o takových 20 minut určitě by mu to (alespoň v mích očích) prospělo. ()
Velmi slabý film, ostatně jako většina amerických westernů. Dost jsem se nudil... ()
Scena s kulometem mne rozesmala...ctyri proti pevnosti jeste vic...asi jsem barbar ()
Nejstylovější a nejdrsnější western všech dob. Cool zpomalovačky.Naprostá jatka.Legenda.Inspirace pro mnohé následovníky(Woo,Tarantino)..100% ()
Špičková filmařina, bohužel obsah jen průměrný a hudba nic moc. Ovšem úvodní a závěrečná přestřelka jsou fakt dobré. 80%. ()
Tenhle film je v některých místech překvapivě akční, postavy jsou hodně zajímavé a (někdy) sympatické. Při počátečním přepadení banky máte skoro strach, aby vás taky někdo netrefil – úžasné napětí na obou nepřátelských stranách (Long Riders (1980) si tuhle scénu „vypůjčili“ a udělali z ní naopak skvělý závěr). Super jsou taky dobové okolnosti (občanská válka v Mexiku), staré přátelství nebo používání (na western) neobvyklých zbraní, jako je např. Colt 1911. Jenže jako celek je to jen předlouhá a hodněkrát pokažená záležitost s přehnaným, až trapným koncem (masové zabíječka). O kolikrát lepší byl jen nakousnutý brutální konec Butche Cassidyho a Sundance Kidda (1969)! Přesto je ale věta „We want Angel“ super drsňácká! ()
Vskutku násilnícky a drsný film, ktorý nám ukazuje (najmä vďaka osobitnému prístupu režiséra) aj inú stránku westernu a v ktorom horko-ťažko zrátate počet mŕtvych. Už úvodná brutálna prestrelka naznačí akým smerom sa to bude asi uberať a v tomto tempe to pokračuje i v tej sakra dlhej stopáži, ktorá vyvrcholí ešte brutálnejšou prestrelkou! Ťažký western, ktorý dáva všetky emócie bokom a ruinuje dovtedy zafixované veci. Skvelý strih a výborní herci, len tých postáv tam je akosi priveľa. ()
Najkrvavejší obelisk na poctu filmového westernu "WHY NOT?" ()