Křeček v noční košili

Naprosto fantastický československý sci-fi seriál pro děti a mládež, který si však své publikum najde i mezi staršími diváky. Hlavní zápletka s odcizením patentu není kdovíjak originální, přesto udržuje po celou dobu sledování diváka v tenzi. To vše podtrhuje famózní herecký výkon Júlia Satinského v roli hlavní záporné postavy - chamtivého inženýra Křečka. Dále bych mohl jmenovat Miroslava Vladyku coby enigmatického vynálezce Radima Berku, jenž je pradědečkem hlavní postavy Káji a silně mi připomíná Nikola Teslu. Efekty jsou na tuto dobu celkem ucházející, ale šlo by to i lépe. Možná i o to víc vtipně působil křeček šlapající na bicyklu. Původně jsem zamýšlel srážku jedné hvězdy především kvůli babičce, která chce vehementně věnovat všechny pradědečkovy noční košile muzeu - a tím hatí plány hlavním postavám. S takovou babičkou byste rozhodně nechtěli sdílet dvojdomek. Tuto neskutečně otravnou linku jsem se však rozhodl ignorovat, a tak dávám plný počet ***** (09.07.2021)

Teprve 22 let po jeho vzniku se mi podařilo zhlédnout tento skvělý Vorlíčkův seriál. Mimořádně oceňuji nenásilnou propagaci vědy, výzkumu, učení a nadaných žáků. Také se mi líbilo, že byly do děje zapracovány čtyři generace. Kromě perfektně zahraných hlavních rolí dal film příležitost mnoha dobrým hercům tzv. malých rolí. Dovolil bych si vzpomenout třeba vynikající Janu Synkovou nebo neméně skvělého Jiřího Líra, či Luďka Kopřivu. Pokud bych chtěl tomuto dílu něco vytknout, tak snad jedině to, že děj byl někdy zbytečně rozvláčný. (Sobota 19.12.2009) (19.12.2009)

Byly to spíš křeče v noční košili, ale co, ono tehdy nebylo z čeho vybírat. Pro děti to měla být jakási pozvánka do světa dospělých, která měla ukázat, že lidi jsou svině a kdo nekrade, okrádá rodinu a že bez ostrých loktů se může kdejaký neználek zahrabat. Milé děti, vezměte si příklad ze starého pana Křečka, takhle se dělá kariéra. Zapomeňte na naivitu mladého Brodského. Když opominu tento kontex, jednalo se o legrační a dobrodružné fantasy, kde si tvůrci udělali perfektní kličku ohledně cestování časem, prostě si oblékli pradědečkovu noční košili. (06.11.2011)

Teda v anglickém překladu to vypadá šíleně. V každém případě můj velmi obíbený seriál. Ani jsem nevěděl, že to bylo natočeno až v roce 1987, spíše jsem to tipoval na začátek 80. let. Určitě jde ale o velmi povedenou záležitost s oiriginálním příběhem. A hlavně, kdo by si nepamatoval ovládání Júlia Satinského prostřednictvím kladiva bušícího do nějakých jeho mozkových závitů. To už prostě nikdo nezopakuje. (31.05.2012)

Krásný seriál a na tu dobu (tedy alespoň v naší kotlině) vymakaný. Poslední dobou přemýšlím o sci-fi a jeho tradici v Česku. Ať už návštěvníci nebo křeček v noční košili jsou ukázkou, že vůle dělat moderní a propracované seriály/filmy tu byla, a nemůžu se udržet pocitu, že nebýt železné opony, možná by starwars vznikaly v Praze. No nic, tolik k nostalgii a bájným představám. Moje oblíbené jsou prvorepublikové pasáže z reálného gymnázia, kde Profesor Berka učí a je vidět jeho nadšení pro cokoliv, na co sáhne. Boj dobrého Radima a Káji s chamtivým inženýrem Křečkem je hezky pohádkový a seriál se mi dneska líbí stejně, jako když jsem ho viděl poprvé, když mi bylo osm. (14.02.2024)