Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jeden krade, druhý vraždí, třetí miluje, čtvrtý umírá... Movitý statkář David Braxton je otráven svou rolí samozvaného soudce a na zloděje dobytka se rozhodne najmout irsko-amerického lovce lidí Roberta E. Lee Claytona (Marlon Brando). Ten se ukáže jako výstřední a excentrický samotář, jehož osobité chování a vzezření je vyvažováno vysokou profesionalitou mordýřského kumštu. Braxton ale netuší, že obživa nových sousedů z přilehlého statku netkví v ničem jiném než v odcizování koní. Sebranku vede Tom Logan (Jack Nicholson), který má v rouše beránčím vlčí úmysly; v okolí se usadil jen proto, aby pašoval kradené oře a pomstil smrt svého přítele, jehož konec zosnoval právě Braxton. Napětí mezi trojicí vzrůstá, čím více krádeží přibývá. Když se Tom rozhodne uloupit srdce Braxtonově dceři Jane (Kathleen Lloydová), dramatické události na sebe nenechají dlouho čekat… Po Koltu pro leváka a Malém velkém muži natočil Arthur Penn (Vlak, Bonnie a Clyde, Alicin restaurant) další – na dobové poměry – samorostlý western, jímž naboural mytický půdorys souboje dobra a zla. Stoický kodex zproblematizoval tím, že v Missourských roklích lze těžko nalézt ryze kladného hrdinu „waynovského“ typu. Obvykle kašírované kulisy pak Penn s vedoucím výpravy Albertem Brennerem (Strašák, Němý film, Kozoroh Jedna, 2010: Druhá vesmírná odysea) nahradil výtvarným pojetím, které kladlo větší důraz na realismus, aniž by přitom chyběla bohatá scénografie. Svár mezi klasickým dědictvím westernového žánru a jeho novým směřováním částečně přejaly také protichůdné hlavní postavy: strojený (ale dialogově improvizující) Marlon Brando a naturální (ale dialogově strojený) Jack Nicholson. Nakonec dodejme, že po Čelistech se o hudbu v nejlepší formě postaral skladatel John Williams. (Česká televize)

(více)

Recenze (81)

gogo76 

všechny recenze uživatele

Od A. Penna som čakal podstatne viac. Hviezdy Nicholson a Brando film ťahajú, čo im sily stačia, ale príbeh je dosť nezáživne podaný. V istom momente, konkrétne v scéne s podrezaným hrdlom som chvíľu uvažoval nad štvrtou hviezdou, ale film ako celok je skôr iba priemerný. Vzhľadom na obsadenie je to veľká škoda. 60%. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Prvá polovica navodzovala dojem klasického westernu, kde sa zatiaľ iba rozohrávajú vzťahy a na meno Arthur Penn si nespomeniete. Lenže druhá hodinka už vďaka tejto síce pomalšej, ale poctivej príprave ponúkla presne to, čo by ste od Penna a revizionistického westernu 70. rokov očakávali. Navyše kde inde máte v jednom filme Jacka Nicholsona a Marlona Branda, osobne mi ale najviac utkvel v pamäti Harry Dean Stanton. No a ak sa náhodou niekedy v noci náhle zobudíte na nejakú nočnú moru, skontrolujte si pre istotu hrdlo. Ak nad sebou uvidíte Nicholsonovu tvár, tak viete, že ho už máte podrezané a radšej príliš nerozprávajte. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Nevypočitatelný Brando, který měl každý natáčecí den potřebu hrát jinou postavu (a který na projekt zřejmě kývnul jenom kvůli penězům a své slabosti pro indiánskou tématiku) je jako těžký kámen na hrobě Pennovy slibně se rozjíždějící kariéry. Film trpí stejnou nesoustředěností jako jeho hlavní hvězda. Nedokáže navodit nějakou konzistentní atmosféru nebo alespoň vytvořit nosnější dramatickou situaci. Nikdy se na druhou stranu nevylije z žánrového koryta dost, aby se změnil v bizarní acid westernový trip, prostě se jen tak vleče a sem tam zaujme Brandovou nepatřičnou neseriózností nebo hezky komponovaným záběrem. Na skutečnou revitalizaci žánru na jeho rodné půdě si westernoví fanoušci museli počkat ještě 16 let, do uvedení Nesmiřitelných. 65% ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Existuje spousta způsobů, jak udělat z westernu antiwestern (nebo jej přinejmenším změnit v lyricky pennovský hippie-western). Zaručeně ale neprohloupí ten, kdo na to půjde tak, že prohodí kladnou postavu za zápornou a obráceně, což se přihodilo přesně zde. Kdybychom byli v nějakým obstarožním filmu s Johnem Waynem, Wayne by tu hrál nejspíš Braxtona, chránícího svůj majetek před padouchy, nebo přímo Claytona, a padouši by akorát žrali hlínu (jinak řečeno padali jako švestky). Padouši sice žerou hlínu i tady, ale jsou nám nějak bližší, protože western od anti-westernu se neliší ani tak dějem a osnovou vyprávění, jako spíš tím, s kým sympatizujeme. V tomhle filmu je to ovšem trochu komplikovanější, protože i když je nám možná zloděj koní Nicholson a jeho partička grázlíku milejší, Brandovo enormní charisma všechny postavy z filmu fakticky vymazalo. Jím ztvárněný Clayton je doslova vtělený ďábel aneb the bigger the ass the bigger the asshole. Má v sobě dost z Jokera (převlékání, mazanost, výřečnost) i Holdena z Cormacova Krvavého poledníku (mistr mnoha řemesel, který nehraje podle žádných předem daných pravidel) a určitě aspiruje na jednu z nejpodivuhodnějších a nejzlověstnějších postav, která se kdy divokým západem promenádovala. Brando si dělal, co chtěl, během natáčení údajně chytal sarančata a pojídal žáby. Zjevně s ním nebylo k obstátí, ale výměnou za to předvedl výkon, jaký nemá moc obdoby. Sotva mohl Nicholson někomu takovému stačit, herecky i napsanou rolí, vždyť na začátku filmu sám pronese, že není žádný Jesse James. Při tom zpočátku se tenhle western i rozvržení všech postav jeví celkem schematicky, o to překvapivěji se ale pak vyvíjí. Souvisí to s tím, že události a postavy, které se ve filmu objeví nejdříve, mají tendenci dominovat nad těmi, které vnímáme následně. Této chybě se říká efekt primárnosti. Jde o to, že naše mysl obvykle připisuje dřívějším informacím větší význam než těm, jichž se jí dostane později; pozdější informace zpracovává s ohledem na informace dřívější. Při pořadí „mrakodrap, katedrála, chrám, modlitba“ očekáváme na základě prvního slova kategorii „budova“. Proto usoudíme, že poslední slovo (modlitba) k této skupině nepatří. Je-li ale pořadí „katedrála, chrám, modlitba, mrakodrap“, vyvolává v nás očekávání kategorie religiozity, a tak ze skupiny vyloučíme slovo „mrakodrap“. Fakt, že pořadí informací v příběhu určuje další průběh jejich zpracování, se nesmírně chytrým a klamavým způsobem zužitkovává i zde v postavě Nicholsona, kde po „zloděj koní, vůdce bandy a pistolník„ nenásleduje „ničema a lhář“, ale „zamilovaný mládenec, pěstitel zeleniny a dobračisko“. A stejně tak u Marlona Branda není po „strážce pořádku a spravedlnosti“ další v pořadí „ochránce a kavalír“, jak bychom očekávali, nýbrž „lump a vrah, který recituje zamilované básně svému koni a k zabíjení používá nesmírně podlých způsobů jako hvězdic v podobě krucifixu nebo Molotovův koktejl.“ ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Netypicky skromný príspevok, sledujúc primárne dve excentrické štúdie protikladných osobností: zlodej majetku-lovec ľudí. Ale už tým, že svojský hľadač "spravodlivosti" Brando je svojim spôsobom nezastaviteľný magor a Nicholson so svojou bandou - lump dobytka, zato vtipný a sebestačný, naviac s novou oddanou priateľkou, TENTO STRET je v momente konfliktu otvorený v prospech padúcha (hoc možno menej zákerného ako samotný "šerif"). Mimo tejto kolízie ide o dobre napísanú a nasnímanú, nanič sa nehrajúcu trojhviezdičkovú zábavu, za ktorou nemožno hľadať niečo EXTRA. ()

Galerie (56)

Zajímavosti (6)

  • Jack Nicholson se těšil na to, že bude natáčet se svým vzorem, Marlonem Brandem, ale z natačení byl spíše zklamaný, protože Brando nebyl schopný zapamatovat si scénář a většinu replik četl z papírků. (Eldrick)
  • Nicholson chtěl také Branda zasvětit do svého námětu - filmu o indiánech, jelikož věděl, že tohle téma Branda vždycky zajímalo, ale díky téhle trpké zkušenosti s ním na nápad raději rezignoval. (Eldrick)
  • Lee Clayton (Marlon Brando) používá ve filmu "creedmorku". Firma, podle které je zbraň pojmenována, vyrábí zbraně dodnes. (tomas.sulc.7)

Reklama

Reklama