poster

Zastavení na Missouri

  • Česko

    Missourské rokle

  • USA

    The Missouri Breaks

Western

USA, 1976, 126 min

  • Shadwell
    ****

    Existuje spousta způsobů, jak udělat z westernu antiwestern (nebo jej přinejmenším změnit v lyricky pennovský hippie-western). Zaručeně ale neprohloupí ten, kdo na to půjde tak, že prohodí kladnou postavu za zápornou a obráceně, což se přihodilo přesně zde. Kdybychom byli v nějakým obstarožním filmu s Johnem Waynem, Wayne by tu hrál nejspíš Braxtona, chránícího svůj majetek před padouchy, nebo přímo Claytona, a padouši by akorát žrali hlínu (jinak řečeno padali jako švestky). Padouši sice žerou hlínu i tady, ale jsou nám nějak bližší, protože western od anti-westernu se neliší ani tak dějem a osnovou vyprávění, jako spíš tím, s kým sympatizujeme. V tomhle filmu je to ovšem trochu komplikovanější, protože i když je nám možná zloděj koní Nicholson a jeho partička grázlíku milejší, Brandovo enormní charisma všechny postavy z filmu fakticky vymazalo. Jím ztvárněný Clayton je doslova vtělený ďábel aneb the bigger the ass the bigger the asshole. Má v sobě dost z Jokera (převlékání, mazanost, výřečnost) i Holdena z Cormacova Krvavého poledníku (mistr mnoha řemesel, který nehraje podle žádných předem daných pravidel) a určitě aspiruje na jednu z nejpodivuhodnějších a nejzlověstnějších postav, která se kdy divokým západem promenádovala. Brando si dělal, co chtěl, během natáčení údajně chytal sarančata a pojídal žáby. Zjevně s ním nebylo k obstátí, ale výměnou za to předvedl výkon, jaký nemá moc obdoby. Sotva mohl Nicholson někomu takovému stačit, herecky i napsanou rolí, vždyť na začátku filmu sám pronese, že není žádný Jesse James. Při tom zpočátku se tenhle western i rozvržení všech postav jeví celkem schematicky, o to překvapivěji se ale pak vyvíjí. Souvisí to s tím, že události a postavy, které se ve filmu objeví nejdříve, mají tendenci dominovat nad těmi, které vnímáme následně. Této chybě se říká efekt primárnosti. Jde o to, že naše mysl obvykle připisuje dřívějším informacím větší význam než těm, jichž se jí dostane později; pozdější informace zpracovává s ohledem na informace dřívější. Při pořadí „mrakodrap, katedrála, chrám, modlitba“ očekáváme na základě prvního slova kategorii „budova“. Proto usoudíme, že poslední slovo (modlitba) k této skupině nepatří. Je-li ale pořadí „katedrála, chrám, modlitba, mrakodrap“, vyvolává v nás očekávání kategorie religiozity, a tak ze skupiny vyloučíme slovo „mrakodrap“. Fakt, že pořadí informací v příběhu určuje další průběh jejich zpracování, se nesmírně chytrým a klamavým způsobem zužitkovává i zde v postavě Nicholsona, kde po „zloděj koní, vůdce bandy a pistolník„ nenásleduje „ničema a lhář“, ale „zamilovaný mládenec, pěstitel zeleniny a dobračisko“. A stejně tak u Marlona Branda není po „strážce pořádku a spravedlnosti“ další v pořadí „ochránce a kavalír“, jak bychom očekávali, nýbrž „lump a vrah, který recituje zamilované básně svému koni a k zabíjení používá nesmírně podlých způsobů jako hvězdic v podobě krucifixu nebo Molotovův koktejl.“(3.8.2011)

  • kagemush
    ****

    Před lety viděno na ČT aby se to po čase ke mě domů vrátilo přes cinemax,to jsou věci....(ještě že na kabelovce nechali původní dab. a nemrskli tam zas nějakou tu rychlokvašnou zrůdnost,-jiný se snad už ani nedělaj-tak jsem si mohl alespoň užít Preisse jako Nicholsona a vynikajícího Rösnera jako Branda).I přes různé odbočky,právě tihle dva táhnou celý film,kdy echttlusťoch psychopat Brando jako strážce ,,zákona" a ke konci už hodně naprdlej (to mu sedlo nejvíc) tlusťoch Nicholson (nějak si nevzpomínám na jiný west. s Nicholsonem,asi slabá paměť).Za zmínku rozhodně stojí i H.D.Stanton-neskutečně mu sednul ten lúk pistolníka z konce 19.st.-a to celý jako zajímavě jiný western,který mě bavil jak málokterý jiný.---,,Víš co tě vzbudilo Roberte? To že jsem tě podříz."(6.7.2011)

  • gogo76
    ***

    Od A. Penna som čakal podstatne viac. Hviezdy Nicholson a Brando film ťahajú, čo im sily stačia, ale príbeh je dosť nezáživne podaný. V istom momente, konkrétne v scéne s podrezaným hrdlom som chvíľu uvažoval nad štvrtou hviezdou, ale film ako celok je skôr iba priemerný. Vzhľadom na obsadenie je to veľká škoda. 60%.(8.2.2015)

  • MartinNDL
    ****

    Neustálé žánrové sebepopírání a místy až postmoderna rozhodly o tom, že na golf se oproti plánu nepřepínalo (sorry Míro Bosáku) a Cinemax si zachoval mojí pozornost i po druhou hodinku filmu. Historicky byly westerny oslavou chlapáckosti, fair hraní a ukazovaly na tu krásnou tvář Ameriky. U Missouri Breaks zůstává obdiv americké krajině (i když s otazníkem a poukázáním na alternativní způsob života - moderní?), ale skrze otočení tradičních osobnostních kvalit typologicky zaškatulkovaných figurek sledujeme ostrou společenskou kritiku. Americká společnost je tu prohnilá, pokrytecká, zle materialistická, v právo se nedá věřit a dráha kriminálního rebela je logickým a sympatickým fair! způsobem života. A ano, krást koně je košer, zastřelit soka taky, vysrat se na fotříka, kterej je amorální pochopitelně (a smrt mu patří), ale zkus se vyspat se šlapkou v bordelu a už se ti ani nepodívám do očí? Žárlivost? Ne e.(4.7.2011)

  • D.Moore
    ****

    Neúprosný fanatický regulátor Marlon Brando versus sympatický zloděj koní Jack Nicholson... Více než dobrý western v režii Arthura Penna. Pomalu se odvíjející děj si dává na čas a celkem příjemně nás seznamuje s postavami, když v tom do té napjaté (ne)pohody vtrhne Brandova postava, ze které jde vážně strach. Čekání na to, co se stane, je napínavé a nepředvídatelné. A finále nemá chybu. Co chybu má, to je pitomý televizní ořez, hnusný obraz a dost nevýrazný dabing (což se samozřejmě netýká Jaromíra Meduny a Pavla Soukupa).__P.S. John Williams složil pro Missouri Breaks na první poslech jeden z nejméně williamsovských soundtracků vůbec, ale stále je to on.(18.1.2013)

  • - Jack Nicholson se těšil na to, že bude natáčet se svým vzorem, Marlonem Brandem, ale z natačení byl spíše zklamaný, protože Brando nebyl schopný zapamatovat si scénář a většinu replik četl z papírků. (Eldrick)

  • - Nicholson chtěl také Branda zasvětit do svého námětu - filmu o indiánech, jelikož věděl, že tohle téma Branda vždycky zajímalo, ale díky téhle trpké zkušenosti s ním na nápad raději rezignoval. (Eldrick)

  • - Lee Clayton (Marlon Brando) používá ve filmu "creedmorku". Firma, podle které je zbraň pojmenována, vyrábí zbraně dodnes. (tomas.sulc.7)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace