poster

Zastavení na Missouri

  • český

    Missourské rokle

  • anglický

    The Missouri Breaks

Western

USA, 1976, 126 min

  • D.Moore
    ****

    Neúprosný fanatický regulátor Marlon Brando versus sympatický zloděj koní Jack Nicholson... Více než dobrý western v režii Arthura Penna. Pomalu se odvíjející děj si dává na čas a celkem příjemně nás seznamuje s postavami, když v tom do té napjaté (ne)pohody vtrhne Brandova postava, ze které jde vážně strach. Čekání na to, co se stane, je napínavé a nepředvídatelné. A finále nemá chybu. Co chybu má, to je pitomý televizní ořez, hnusný obraz a dost nevýrazný dabing (což se samozřejmě netýká Jaromíra Meduny a Pavla Soukupa).__P.S. John Williams složil pro Missouri Breaks na první poslech jeden z nejméně williamsovských soundtracků vůbec, ale stále je to on.(18.1.2013)

  • Shadwell
    ****

    Existuje spousta způsobů, jak udělat z westernu antiwestern (nebo jej přinejmenším změnit v lyricky pennovský hippie-western). Zaručeně ale neprohloupí ten, kdo na to půjde tak, že prohodí kladnou postavu za zápornou a obráceně, což se přihodilo přesně zde. Kdybychom byli v nějakým obstarožním filmu s Johnem Waynem, Wayne by tu hrál nejspíš Braxtona, chránícího svůj majetek před padouchy, nebo přímo Claytona, a padouši by akorát žrali hlínu (jinak řečeno padali jako švestky). Padouši sice žerou hlínu i tady, ale jsou nám nějak bližší, protože western od anti-westernu se neliší ani tak dějem a osnovou vyprávění, jako spíš tím, s kým sympatizujeme. V tomhle filmu je to ovšem trochu komplikovanější, protože i když je nám možná zloděj koní Nicholson a jeho partička grázlíku milejší, Brandovo enormní charisma všechny postavy z filmu fakticky vymazalo. Jím ztvárněný Clayton je doslova vtělený ďábel aneb the bigger the ass the bigger the asshole. Má v sobě dost z Jokera (převlékání, mazanost, výřečnost) i Holdena z Cormacova Krvavého poledníku (mistr mnoha řemesel, který nehraje podle žádných předem daných pravidel) a určitě aspiruje na jednu z nejpodivuhodnějších a nejzlověstnějších postav, která se kdy divokým západem promenádovala. Brando si dělal, co chtěl, během natáčení údajně chytal sarančata a pojídal žáby. Zjevně s ním nebylo k obstátí, ale výměnou za to předvedl výkon, jaký nemá moc obdoby. Sotva mohl Nicholson někomu takovému stačit, herecky i napsanou rolí, vždyť na začátku filmu sám pronese, že není žádný Jesse James. Při tom zpočátku se tenhle western i rozvržení všech postav jeví celkem schematicky, o to překvapivěji se ale pak vyvíjí. Souvisí to s tím, že události a postavy, které se ve filmu objeví nejdříve, mají tendenci dominovat nad těmi, které vnímáme následně. Této chybě se říká efekt primárnosti. Jde o to, že naše mysl obvykle připisuje dřívějším informacím větší význam než těm, jichž se jí dostane později; pozdější informace zpracovává s ohledem na informace dřívější. Při pořadí „mrakodrap, katedrála, chrám, modlitba“ očekáváme na základě prvního slova kategorii „budova“. Proto usoudíme, že poslední slovo (modlitba) k této skupině nepatří. Je-li ale pořadí „katedrála, chrám, modlitba, mrakodrap“, vyvolává v nás očekávání kategorie religiozity, a tak ze skupiny vyloučíme slovo „mrakodrap“. Fakt, že pořadí informací v příběhu určuje další průběh jejich zpracování, se nesmírně chytrým a klamavým způsobem zužitkovává i zde v postavě Nicholsona, kde po „zloděj koní, vůdce bandy a pistolník„ nenásleduje „ničema a lhář“, ale „zamilovaný mládenec, pěstitel zeleniny a dobračisko“. A stejně tak u Marlona Branda není po „strážce pořádku a spravedlnosti“ další v pořadí „ochránce a kavalír“, jak bychom očekávali, nýbrž „lump a vrah, který recituje zamilované básně svému koni a k zabíjení používá nesmírně podlých způsobů jako hvězdic v podobě krucifixu nebo Molotovův koktejl.“(3.8.2011)

  • Matty
    ***

    Nevypočitatelný Brando, který měl každý natáčecí den potřebu hrát jinou postavu (a který na projekt zřejmě kývnul jenom kvůli penězům a své slabosti pro indiánskou tématiku) je jako těžký kámen na hrobě Pennovy slibně se rozjíždějící kariéry. Film trpí stejnou nesoustředěností jako jeho hlavní hvězda. Nedokáže navodit nějakou konzistentní atmosféru nebo alespoň vytvořit nosnější dramatickou situaci. Nikdy se na druhou stranu nevylije z žánrového koryta dost, aby se změnil v bizarní acid westernový trip, prostě se jen tak vleče a sem tam zaujme Brandovou nepatřičnou neseriózností nebo hezky komponovaným záběrem. Na skutečnou revitalizaci žánru na jeho rodné půdě si westernoví fanoušci museli počkat ještě 16 let, do uvedení Nesmiřitelných. 65%(17.10.2011)

  • T2

    Rozpočet $-miliónovTržby USA $14,000,000Tržby Celosvetovo $-(3.5.2009)

  • LiVentura
    ****

    Opravdu nesourodá dvojice na filmovém plátně, ale v klasicky pojatém amer.westernu, který oplývá stylem a typickým záběrem. Opravdu slizký arogant Brando v roli nájemného "regulátora" a Nicholson v roli sebejistého sympatického "dareby"..(18.8.2010)

  • - Jack Nicholson a Marlon Brando byli dlouhá léta sousedé, ale blízcí přátelé nikdy nebyli. Brandův dům byl přímo na vrcholku Mulholland Drive, Nicholsonův přímo pod ním. Po Brandově smrti Nicholson dům koupil za 6 milionů dolarů, nechal ho zdemolovat a vysázet místo něj květiny. (Eldrick)

  • - Lee Clayton (Marlon Brando) používá ve filmu "creedmorku". Firma, podle které je zbraň pojmenována, vyrábí zbraně dodnes. (tomas.sulc.7)

  • - Jack Nicholson se těšil na to, že bude natáčet se svým vzorem, Marlonem Brandem, ale z natačení byl spíše zklamaný, protože Brando nebyl schopný zapamatovat si scénář a většinu replik četl z papírků. (Eldrick)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace