Zastavení na Missouri

Bandička zlodějů koní pod vedením Jacka Nicholsona rozpustile "dovádí" na farmě a svérázně vyšinutý "ochránce"/lovec lidí Marlon Brando je sleduje, provokuje a nahání (a nemilosrdně likviduje). Do toho přidejte ještě prostou romantiku a máte podivný slepenec, v jednotlivých pasážích možná dobrý, nicméně v žádném případě nesedící dohromady (nejenom žánrově, ale často i dějově). (21.12.2016)

Trochu netypický western o partě zlodějů koní. Až komediální scény se střídaly se scénami vážnými. Žádné přestřelky a souboje tváří v tvář, ale prachsprosté zabíjení. Marlon Brando hrál sadistického regulátora takovým způsobem, že jsem z něj měl málem osypky. Byl to opravdový bezcharakterní parchant, až by se z něj člověk poblil. Jeho protivník a kořist v podání Jacka Nicholsona, to byla postava zábavná a svým zlodějským způsobem i čestná. Nevím, jestli to bude film pro každého, ale mně se líbil, i když něco bylo až moc jako například Brando v převlečení za venkovskou starou bábu. (13.10.2007)

Sympatický Nicholson, nevýrazný Brando a velmi slabý scénář, který se zřejmě snaží udělat si z klasických westernů trochu legraci, ale jeho zvláštní pojetí mi vůbec nesedělo. Pár skvělých scén jako vyloupení vlaku nebo závěrečná čtvrthodinka sice stály za vidění a zaujalo mě i to částečné zaměnění kladného a záporného hrdiny, ale celkový dojem je přesto dost rozpačitý a nebýt Nicholsona, asi bych to těžko dokoukával:-) A ten Brando se tam absolutně nehodil.. 60% (23.12.2012)

Dvě výrazné postavy (Brando a Nicholson), které trochu zanikají ve filmu, jemuž chybí kromě těch dvou něco výrazného, co by dokázalo diváka skutečně ohromit a strhnout. Příběh je zde vlastně jednoduchý, jen ty herecké výkony ho posouvají trochu výše, což je škoda, hlavně kvůli dvěma hodinám stopáže. (20.03.2018)

Neúprosný fanatický regulátor Marlon Brando versus sympatický zloděj koní Jack Nicholson... Více než dobrý western v režii Arthura Penna. Pomalu se odvíjející děj si dává na čas a celkem příjemně nás seznamuje s postavami, když v tom do té napjaté (ne)pohody vtrhne Brandova postava, ze které jde vážně strach. Čekání na to, co se stane, je napínavé a nepředvídatelné. A finále nemá chybu. Co chybu má, to je pitomý televizní ořez, hnusný obraz a dost nevýrazný dabing (což se samozřejmě netýká Jaromíra Meduny a Pavla Soukupa).__P.S. John Williams složil pro Missouri Breaks na první poslech jeden z nejméně williamsovských soundtracků vůbec, ale stále je to on. (18.01.2013)