Bídníci

Na úvod musím napísať, že Hugovi Les Misérables sú moja srdcovka, takže som mal zrejme extra vysoké nároky na niečo, čo bolo pomenované ako pseudo moderné prevedenie tohto klenotu. Mám pocit, že jediné čo spájalo Hugovi bedárov a týchto retardérov, bol samotný Paríž. Títo čierni "bedári" boli čiastočne inšpirovaní udalosťami z roku 2005, kedy to v Paríži naozaj vrelo. Čo sa týka tohto deju, tak určite najsympatickejšia postava toho celého bol Stéphane, ale aj Gwada. Bohužiaľ, Chris bol až príliš impulzívny a ostrý, no možno iné na takúto zberbu ani nezaberá. Ten koniec bol fakt na zaplakanie, keď si človek predstaví, že namiesto toho, aby sa niekto nad sebou zamyslel, tak sa ide radšej pomstiť... Úbohosť nad úbohosť! Každopádne, od filmu som čakal niečo oveľa lepšie, no a prirovnanie k Bedárom si to rozhodne nezaslúži ani náhodou. (10.05.2020)

Na úvod musím určitě pochválit tvůrce, že jakkoliv nenutí diváka sympatizovat, či se jinak přiklánět na jednu či druhou stranu a nechávají to skutečně jen na něm, i když co si budeme povídat, každý civilizovaný a na svou budoucnost myslící Evropan by měl mít v hlavě naprosto jasno, ale nebudu zde politikařit, jen prostě konstatuji, že tvůrci neskrývaně zobrazili realitu prostředí a situace na pařížských sídlištích a přestože všichni víme, že se jedná o časovanou bombu a netýká se to rozhodně jen Francie, tak netvrdí, že jedna, či druhá strana je ta špatná. Každopádně zpracování celého tohoto filmu je značně znepokojivé, i když ale rozhodně ne překvapivé, být policistou v těchto oblastech musí být nicméně fakt lahůdka, a jak vyznívá ze samotné pointy Bídníků, cesta z této situace nebude lehká, respektive za mě je spíš už až nereálná, a bojme se přátelé, bojme se, ten nepřizpůsobivý, nekontrolovatelně se množící plevel, je totiž úplně jiná mentalita, a s jejich pidimozečka jim bude již velmi brzy naprosto všechno jedno, a pak budeme čumět, až se do nás pustí. Nějakou nosnou zápletku každopádně Bídníci nemají, spíš se jedná o epizodní pohled na každodenní práci policie v terénu, a je to tedy síla, zpracování je přesvědčivé, emočně silné, veškeré postavy a i jejich herečtí představitelé jsou výrazní a s pány ze strany policie se dá i v pohodě ztotožnit a sympatizovat, a atmosféra je pak též sice vážně působivá, ale je navozena spíš samotným syrovým a nekompromisním prostředím, než umem tvůrců. O příjemnou podívanou a ani o nějakou extra sofistikovanou filmařinu se tudíž zkrátka sice nejedná, i tak za pozornost Bídníci určitě ale stojí, a minimálně fungují jako varovný ukazováček. (28.10.2022)

Etnicky rozdivočelá samosprávná předměstí, to je moje. V době ustrašeného konzumního měšťáctví mě tak nějak těší vědomí, že se po celém světě nejsou schopny metropole vypořádat s téměř autonomními oblastmi, kde se pořádkové síly, místní autority a mafie snaží den co den udržet natlakovaný kotel pod poklicí. Les Misérables je hodně srovnávaná s Training Day, nicméně oproti tomu jsou zde konfrontační scény jednotky SCU a obyvatel Montfermeilu nasnímané tak, že každý zde vypadá jako nepřátelská a neznámá třetí strana (když například SCU šikanuje ve vchodu do baráku malé kluky, scéna je točená zevnitř domu, nikoli zpoza zad SCU, jejichž příběh sledujeme). Až do poslední chvíle jsem předpokládal, že film skončí společně s oním jedním dnem, protože se zdálo být vše uzavřené. Čímž se vlastně promítl cynismus postav do mě jako diváka, protože uzavřené vše rozhodně nebylo a následné výbušné finále s pointou Hanekeho Bílé stuhy pak nabídlo zajímavou a kontroverzní vizi, že z podstaty těchto rizikových předměstí je v nich daleko větší možnost, že se mládí domůže satisfakce za svá nemalá příkoří než v normálním světě. Stačí jenom jedno mávnutí policejní brokovnicí. PS: hrozně mě znervózňovalo, že obličej hlavního hrdiny vypadá jak skin jednoho NPC z Half-Life 2 (30.04.2020)

Název trochu klame, protože s Bídníky nemá kromě místa děje a závěrečného citátu nic společného. Samotný děj vlastně ani nejde popsat. Snad jen, že se jedná o všední den z francouzského ghetta, který vyústí v nečekaný závěr a v průběhu filmu šokuje jednou scénou za druhou. Trojka zakomplexovaných policistů hrajících si v černošských, cikánských a gangových ghettech na bohy, hromada vedlejších postav představujících ten největší odpad zdejších ulic a parta dětí, které se zapletou do špatné situace. Emočně nabité, realisticky podané, perfektně zahrané i obsazené a jako celek je Les Misérables famózní a dechberoucí film, který nakonec zanechá jen husí kůži a nepřijemný pocit. Dlouho jsem neviděl tak úderný a zároveň reálný, uvěřitelný kousek. Scénaristický i kameramanský masterpiece, který diváka nemilosrdně vtáhne, jakoby byl jedna z hlavních postav. (30.07.2020)

Z 90% skvělý příspěvek do kategorie kriminálních thrillerů z francouzských sídláků, který od konkurence odlišuje snaha vykreslit široké spektrum vztahů mezi různými frakcemi a generacemi, jež propojuje nesourodý trojlístek policajtů. Jenže tam, kde jiné filmy končily, "Les Misérables" si připravují půdu pro finále, které celé vyprávění vykopne do mnohem silnějších, závažnějších a důmyslnějších výšin. Celovečerní debut, rozpracovávající režisérův stejnojmenný kraťas do komplexnější fresky současné Francie, tak ve výsledku přináší provokativní zamyšlení nad obecnějšími tématy spojenými s výchovou, vzory chování a hrdostí i hněvem. Témata, která před lety nakousl Mathieu Kassovitz v přelomové "Nenávisti", nyní jako neposlušný pes koušou zpátky v "Bídnících". (19.05.2019)