Myši patří do nebe

Nádhera. Vizuálně krásný a emočně neskutečně silný animák, do kterého jsem se hned po zhlédnutí zamiloval. Jsem nadšený, že tohle vytvořili Češi. Zkrátka jednoduchý příběh, sympatické postavy, geniální animace a hlavně ty až neuvěřitelně silné emocionální momenty z toho pro mě dělají film, který si budu pouštět opakovaně a film, který budu doporučovat každému bez ohledu na věk. Chci víc od dua Grimmová/Bubeníček a doufám, že za pár let přijdou s něčím aspoň z poloviny dobrým jako bylo toto. 10/10 (12.01.2022)

Nebe, peklo, ráj, kam tě, duše, dám ? No přece DO NEBE ... do ZVÍŘÁTKOVÉHO nebe - to aby se ukázalo, zač stojíš, milá zvířátková duše ... a jakými nadčasovými pravidly se řídí zvířátkový - a vlastně i lidský život. V první řadě musím ocenit výtvarnou stránku příběhu, který měl odvahu a vydal se cestou necestou klasické animace. Ovšem ve druhé řadě ... je všechno ostatní druhořadé. Buďto máte neodbytný pocit, že něco podobného už jste x-krát viděli - viz akční dobrodružství v útrobách nebeské koupelny ... nebo si nejste úplně jistí, jestli vševidoucí a vševědoucí oko zvířátkového Boha nebeského, zastoupeného scénářem + režií, netrpí šedým zákalem, když neumí odhadnout ty nejpravější potřeby svých oveček. Alespoň já osobně neznám mnoho zvířátek, která by milovala zrovna LUNAPARK. Nicméně chápu jeho poslání, zrovna tak jako účel Lesa lesů ... i když ohledně posledně jmenovaného bych měla přece jenom jednu drobnou technickou poznámku: Všichni aktéři jsou přece MRTVÍ a nacházejí se V NEBI - i když procházejí něčím, co připomíná spíš očistec ... tudíž logicky nikdo nikoho nemůže zabít a řekla bych, že ani sežrat. Finále taky neprobíhá docela podle mých představ ... je zbytečně LIDSKÉ a pramálo ZVÍŘÁTKOVÉ, alespoň co se zprostředkování zvířátkových vzpomínek dotýká. Ale úplný závěr je dostatečně pohádkový ... a ve výsledku je příběh myšky a lišáka líznutý vírou a náboženstvím jen v míře, kterou unesu - a způsobem, který se mi nepříčí ... takže mě nestihne úplně odradit. Slabší 3* P.S.: Pro školkové děti snad až moc strašidelné ... a možná i zbytečně depresivní - ve druhé polovině stopáže. (21.10.2021)

[KVIFF 2021] Na závěr festivalu docela haluz. Docela komplikace. Film má  mnoho předností, které berou vlastně dech. Ať už je to epická a nádherná hudba, která nás provede celým světem, tak je to i neuvěřitelně detailní animace s designem kompletně. Tady si tvůrci strašně moc vyhráli a vzali nás do takových neuvěřitelných míst fantazie až se z toho nejednou tají dech. Poté jsou tu mínusy, které až neuvěřitelně zbytečně ubližují filmu. Ať už to je trochu zbytečně uspěchané vyprávění, hlavně aby to děcka nenudilo a podobně. Pár přechodů a záběrů navíc by tolik nepospíchali v příběhu a nedělali ho zbytečně udýchaným. To zamrzí od zkušených scenáristů. Film je to dojemný a obrovsky silný a Češi v něm ukazují, že na něco máme. Je to hlavně i ta kultura animace. Obecně vzato úžasný film, kterému samotnému dost zbytečně ubližuje příběh samotný v nějakých částech. Každopádně jestli v něčem  bych rád viděl nominace za animovaný film, tak je to tady. Podruhé v kině: Na druhý pokus ještě víc sentimentální, neobjektivní, dojemné a nádherné. (30.08.2021)

[VIDĚNO 27.10.] Tenhle přes 8 let připravovaný projekt pod hlavičkou Denisy Grimmové a Jana Bubeníčka jsem měl v hledáčku již dlouho, respektive od chvíle, kdy se skrze šeptandu dostal do veřejného povědomí – a poté, co se setkal s nadšenými ohlasy a byl ověnčen několika oceněními, mezitímco získal pověst 'nejlepšího tuzemského animáku od Fimfára', jsem se nemohl dočkat, až se dostane do širší kinodistribuce. No a po těch několika letech netrpělivýho čekání a samotném zhlédnutí snímku mohu zcela bez sebemenšího váhání prohlásit toto: 'Myši patří do nebe' jsou instantní žánrová klasika...... Pro animáky, zejména stylizované prostřednictvím stop-motion animace, jsem měl vždycky nehoráznou slabost, choval k nim určitou láskyplnost, a považoval jej za žánr, na který nikdy nedám dopustit, páč ve mně vždy dokázal nostalgicky probudit ono vnitřní dítě a vzpomínky na éru, kdy jsem byl jednoduše víc šťastný - a všeobecně příběhy, jejichž hlavními protagonisty jsou antropomorfizovaná zvířata, mi byly odjakživa velice sympatické. Takže tahle unikátní kombinace dělá z loutkové rozprávky 'Myši patří do nebe' – shodou náhod filmovou adaptaci stejnojmenné a neméně populární knižní předlohy od Ivy Procházkové – půvabnou filozofickou bajku, která je ve své podstatě alegorií o překonávání strachu i životních překážek, důležitosti přátelství, a relativně tabuizovaném tématu smrti a celkového smíření se s ní. Kdo mě osobně zná, ví, že jsem povahou měkkota, tudíž není překvapením, že ta kanonáda existenciálních pravd, jimiž je celý příběh protkaný - a z nichž jsem v reálu častokrát 'pobobkován strachy' - mě zde i jako čerstvýho dospěláka dokázala zasáhnout přímo do srdíčka...... 'Myši patří do nebe' jsou totiž plnohodnotným animákem ze starý školy, který nespolíhá na impulsy mainstreamového konzumenta a zvysoka kašle na moderní trendy, takže ony zmíněné motivy jsou zde prezentované velmi citlivě, nenuceně, s pokorou, něhou, a zcela přirozeně, a samozřejmě s notnou dávkou pitoreskního humoru. Divák zde může obdivovat ihned několik elementárních distinkcí – ať už jde o napínavou zápletku která vás okamžitě chytne a nepustí, charismatické postavičky (Bělobřich rules!), prvotřídní český dabing, originální koncepci Nebe, či dramaturgii celkově, to vše nelze označit jinak než jako kvalitu první třídy. Jsou zde však dvě specifické složky, díky kterým si jejich tvůrci zaslouží zasypat cenami až po jejich geniální hlavu, Českým lvem počínaje. Prvním trnem v oku a hotovou pastvou pro oči je naprosto fenomenální výtvarná stylizace, která všem loutkám a fikčním kulisám dává náležitou personifikaci, a propůjčuje život – ta precizní práce animátorů je hmatatelně znát na každém záběru a dílčím detailu, no a jistá umělecká inspirace Karlem Zemanem či Jiřím Trnkou je víc než evidentní. Druhým takovým pozlátkem je famózní symfonický hudební doprovod pod taktovkou Krzyzstofa Janczaka, který tvoří nezanedbatelnou část celkového zážitku, a zároveň může i za to, že finále je takovej neskutečnej doják a emocionálně drtivá, avšak uspokojivá katarze - takže mít tahací kapesníčky u sebe v inventáři je bezpochyby výhodou...... Dá tedy rozum, že těch 8 let pečlivé mravenčí práce nejenže musí nést ovoce, ale taky haldy financí, jež je nutno zaplatit - přesněji řečeno, na naše poměry gigantických 90 milionů korun. Kolem a kolem, za cílovou formou snímku stojí finančně, výtvarně a produkčně neuvěřitelně náročný a nesmírně komplexní tvůrčí proces - vzhledem k narvanýmu sálu při naší projekci si však troufám tvrdit, že tohle bude dozajista trhák, který nejenže zaplatí svůj obří rozpočet, zároveň svým důvtipem lehce strčí do kapsy i vysokorozpočtový animáky ze zámoří. Samozřejmě nejde zapomenout ani na tvůrčí spolupráci z Francie a Polska, jenže ne nadarmo existuje rčení 'Zlaté české ručičky'. 'Myši patří do nebe' v rezoluci potvrzují fakt, že Česko má jedinečný potenciál se opět stát velmocí v produkci animovaných stop-motion filmů, jelikož Denise Grimmové a Janu Bubeníčkovi se podařilo nemožné: povznést český animovaný film opět na výsluní – jen je nutné doufat, že se někdo této zažehnuté pochodně chopí, a předá ji dál...... Já vím, a sám uznávám, že animák je to těžce patetický, klišovitý, v jádru naprosto pochopitelně dětinský, a těch úliteb menším divákům je tam víc než dost – ale je to animák setsakra poutavý, emocionálně subtilní, náramně groteskní, vizuálně jímavý, a umělecky fascinující. Nebýt tak toho, že je to animák převážně pro dětský publikum (za což nechtěně může spíš ona literární předloha), kvůli čemuž je naprosto zbytečně infantilní, jelikož necílí víc na starší generace/širší masu, bezprecedentně bych pálil 10 liščích ocasů z 10. Takhle je to "jen" za 9 myších ocásků z 10. Uvítal bych sice delší stopáž, ale i těch 87 minut esence krásy animovaného filmu letos žánrově nic jinýho nepřekoná. Prostě nádhera. A už se nemůžu upřímně dočkat, až tuhle esteticky nápaditou nádheru uvidím znova. Zvěsti fakt nelhaly – 'Myši patří do nebe' jsou nejlepším animovaným dílem od vydání 'Fimfára'. Oskara, nebo alespoň nominaci, prosím...... takže až někdy při jízdě autem uvidíte, že vám do cesty omylem vběhlo zvíře, prostě zastavte, nic za to nedáte, a ten malej tvoreček vám za to bude nadosmrti vděčnej. 🐭🦊 (01.11.2021)

Jako ta animace je skutečně špičková a vizuálně lepší animák u nás nevznikl už hodně dlouho a obsahově možná taky, vzhledem k tomu, že za posledních pár let tu v rámci animované tvorby pro děti nevzniklo nic jiného než povídková pásma a sestřihy seriálů. Tím pádem konkurence už nějakou dobu ani neexistuje, takže mi je ten hype trošku záhadou, ale zároveň ani tolik ne, protože v rámci tuzemské tvorby se tu nadhodnocuje vše aspoň trochu povedené. A tohle povedené je určitě, ale ne zas tak, abych z toho byl nadšený já. Popravdě to hodnocení mám hodně mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Ten příběh sice není špatný a naštěstí je sofistikovanější (na svůj žánr) než se zpočátku zdá, ústřední duo je celkem sympatické (i když lišák o dost víc jak myška) a přiznám se, že v druhé půlce mě i dost bavilo to sledovat. Ale zároveň jsem čekal něco víc kreativního, především při tom putování Nebem (nakolik se to tak dá nazvat, vzhledem k tomu, že to končí jak to končí) a pak někdy dost haprují dialogy, někdy zase vývin děje a pravidla Nebe (kde končí "neposlušní"?), zpočátku taky hodně vývin vztahu mezi ústředními postavami, které se bůhvíproč rychle skamarádí, načež si okamžitě uvědomí, co jsou zač, takže je mezi nimi zase nepřátelství a takhle se to změní ještě párkrát, než z nich je nerozlučná dvojka. No a celé to dospěje k tomu, co jsem očekával už jen podle námětu (a zároveň se toho obával, jelikož s touhle myšlenkou zrovna nesouzním), ale dost záleží, jak moc budu schopný to překousnout. Jinak to finále totiž vůbec není špatné, scény promítání jsou fajn a když člověk pomine trochu toho "nutného" tlačení na pilu, má to sílu, aspoň teda částečnou. Jen teda nevím, jak moc to zapůsobí na děcka a jestli to vůbec pochopí a nebudou z toho mít jen těžkou depku. Ono je to totiž místy i krape neujasněné, protože je vidět, jak to chce zaujmout i dospělého diváka a přitom po humorné stránce to nabídne jen ten infantilní a taky trochu toho fekálního. Ale asi nadhodnotím, protože funkčních českých filmů je jak šafránu a i když mi současný trend animáků o smíření se se smrtí začíná pomalu lézt na nervy, v tomhle případě nad tím přivřu oči. Btw, dost mě překvapuje, že o tomhle filmu tolik uživatelů píše o tom, že se na rozdíl od těch zahraničních nebojí tnout do živého a přijít s odvážným tématem... A co tím pádem typické klišé "jeden mrtvý rodič", to je slabota? To není vyjádření ke stejnému tématu? Věty jako "budu s tebou ve tvých vzpomínkách/ve tvém srdci" se v těchto animácích objevují běžně, ať už je dělá kdokoli... Slabé 4* (15.07.2022)