Nájemník

83% - Nevím… Asi se ze mě začíná stávat Polanského fanda. Nájemník je výborný film, který umí velmi přirozeným způsobem pracovat s napětím. Režisér si v něm velmi působivě zahrál hlavní roli. Film nás provede několika paranoidními stavy, při nichž si možná vzpomeneme na Kafku, a svérázným závěrem nás nechá tak, jak jsme…docela mimo. (05.12.2006)

Solidní schíza, ale na rozdíl od oduševnělému Hnusu nebo přiznané žánrovosti Rosemary má děťátko trpí neukotveností a nepřístupností, s jakou se film (ne)dá číst. Z úvodního představení zrůdně familierního prostředí bydlení s nesnesitelnými sousedy, kteří svou vlastní nepříčetností dokáží i běžného člověka dohnat k nepříčetnosti, se do full on insanity překlopí příliš neuchopitelně. Místo sžití se s hlavní postavou vybízí svou až parodickou absurditou spíš k nepochopení a nepřátelství, příběh neumožňuje ani nadpřirozené náznaky vysvětlit pouhými ponory na dno duše hlavní postavy. Nepříjemné pocity dokáže Polanski ovšem vzbuzovat stejně silně jako ve svých lepších kusech. 7/10 (21.01.2024)

Deprese, hnus a paranoia tu panují ve všech koutech. Roman Polanski umí točit, tak že vám to zaleze pod kůži. Jeho největší síla je v tom, že dokáže navodit znepokojující atmosféru téměř z ničeho a je naprostý mistr gradace, která se stupňuje až do hororově groteskních rozměrů. Žádný jiný režisér neumí natočit důchodce stojícho na hajzlu celé hodiny a upřeně koukajícího na hieroglyfy, tak aby to bylo opravdu hrozivé a tajemné. (myšleno opravdu upřímně) A ta surrealistická "přehlídka" ve dvoře, když si důchodci kopou s hlavou a převlíkaj postiženou holku za kašpárka přičemž si všimnou, že je sleduje Polanski převlečenej za ženskou, tak se mu začínaj dobývat do bytu jak zombie, neměla chybu. Byla hrozivá a znepokojující, ale už jsem se prostě smál. (30.08.2009)

Tehdá v roce 1976 bylo nahlížení na filmy určitě odlišné, a tak je dost možné, že byl Nájemník řadou fanoušků oslavován jako druhé "Okno do dvora", bohužel dnes, s odstupem času, vidím mezi horrory Hitchcocka a Polanského propastný rozdíl. Nájemník (podobně jako Rosemary má děťátko) se mi jeví příliš rozvleklý, dobrou 3/4 filmu sledujeme jen potácení se hlavní postavy od jednoho podivného souseda k druhému - on příliš zdvořilý a lidé kolem něj příliš otravní - nezajímavá nuda, nemohu to nazvat jinak, protože děj mi skutečně nic víc nenabízí. Menší satisfakce přichází v poslední čtvrtině, kdy nájemníkova paranoia začíná gradovat, atmosféra konečně nabírá určitý tvar a diváci si mohou aspoň klást otázky, čemu věřit... 5/10 (06.09.2011)

Už po několikáté jsem si ověřil fakt, že Roman Polanski je magor. "Nájemník", jedno z jeho nejosobitějších děl, to jenom potvrzuje. Ovšem stejně jako byli Mozart nebo Mácha geniální magoři, Polanski mezi ně patří také. Bez jediného náznaku lacinosti a kalkulu zaplétá diváka do sítí depresí a podivností, snoubené s ujetým černočerným humorem. Závěrečná půlhodina je totální ulítlost, kterou nemohl natočit nikdo jiný, než tvůrce typu Polanského. Pokud se vám film líbil, zkuste třeba Coppolův "Rozhovor". 80%. (20.09.2008)