Nájemník

Tehdá v roce 1976 bylo nahlížení na filmy určitě odlišné, a tak je dost možné, že byl Nájemník řadou fanoušků oslavován jako druhé "Okno do dvora", bohužel dnes, s odstupem času, vidím mezi horrory Hitchcocka a Polanského propastný rozdíl. Nájemník (podobně jako Rosemary má děťátko) se mi jeví příliš rozvleklý, dobrou 3/4 filmu sledujeme jen potácení se hlavní postavy od jednoho podivného souseda k druhému - on příliš zdvořilý a lidé kolem něj příliš otravní - nezajímavá nuda, nemohu to nazvat jinak, protože děj mi skutečně nic víc nenabízí. Menší satisfakce přichází v poslední čtvrtině, kdy nájemníkova paranoia začíná gradovat, atmosféra konečně nabírá určitý tvar a diváci si mohou aspoň klást otázky, čemu věřit... 5/10 (06.09.2011)

Ufff, ťažko komentovať. Isté je, že ide o vynikajúci thriller s hororovými prvkami. Majstrovské stvárnenie paranoidnej schizofrénie na filmovom plátne, kedy sa hlavný hrdina postupne mení na niekoho iného, teda on si to aspoň myslí. Začiatok je pomerne vlažný, ale dá sa to chápať vzhľadom na podstatu príbehu a charakteru hlavnej postavy. Film postupne naberá na atmosfére a čím ďalej tým viac vnára sondu do mysle paranoika, máme možnosť sledovať duševnú premenu od relatívne seriózneho človeka až na samé dno. Aj keď v závere všetko pekne graduje a dosahuje vrchol, niečo mi tu nesedí. Ten výkrik už sa mi zdal navyše, alebo ak nie, mohol to režisér ešte rozpracovať. Takto je to až príliš viacvýznamové a dá sa to vysvetľovať na veľa spôsobov. Inak maximálna spokojnosť a Nájomníka s čistým svedomím môžem len odporučiť, čas strávený pri tomto snímku oľutuje iba málokto. 85/100 (15.07.2014)

Vďačné. Ako pre filmára tak aj pre diváka. Nesmelosť, ústupčivosť až úslužnosť hlavného hrdinu sú do paranoidnej posadnutosti prekrútené presvedčivo, pomocou síce jednoduchých, ale o to pôsobivejších a nápaditejších obrazov. Problémom je značná predvídatelnosť snímku (je napríklad jasné, že náznaky egyptských mystérií nikam nepovedú a ani samotný, síce efektný záver nijako zvlášť neprekvapí) a potom istá oklieštenosť čo do myšlienkového pozadia. To taká Rosemary... ani radšej nespomínam. (A to som ešte oproti väčšine divákov čo do pôsobivosti Nájomníka vo výhode, pretože som si podobne "sympatický" postarší pár svojho času na jednom z podnájmov riadne užil - až tak, že som sa raz v noci strhol z pocitu že mi ten odporný starec večne vykrikujúci 'VY BÚCHATE !!!' stojí pri posteli... vhodnejšieho štatistu k vagónkam vo filme o deportácii židov a cigánov za čias slovenského štátu by ste ťažko hľadali...) (31.07.2006)

Polanského ďalšia perla, ktorou sa opäť nebezpečne priblížil k mojej režisérskej top 5!!! To že režisérske umenie ovláda viac než skvele je zrejmé aj v tom ako dokonale dokázal "zrežírovať" sám seba-geniálny výkon:) Film ako taký naväzuje "tajomnou" atmosférou na Rosemary. Polanski sa doslova zahráva s divákovou sugesciou, pričom všetko je ešte podporené nepríjemným a účelným hudobným podmazom alebo kulisou (nikdy by ma nenapadlo, že kvapkanie vody mi príde také desivé!). Polanski dokonca do tak hustej atmosféry včlenil pár podarených vtípkov, aby sa všetko opäť vrátilo do "mystickej" roviny. Záverečná pointa je už len čerešničkou na torte a posledným dielom psychotickej skladačky. Za kamerou je Sven Nykvist, čiže kameramanská extratrieda! Dokonale zobrazená paranoia a po Bitter Moon ďalšia absolútna pecka, bravo Majstre!!! (03.04.2007)

Paranoidní schizofrenie na způsob Polanského, který sám napsal scénář, režíroval a ještě k tomu ztvárnil hlavní roli pana Trelkovskyho. Film má pomalejší tempo a skvěle budovanou atmosféru, kterou umocňují podivné okolnosti dějící se v bytě ve kterém předešlá nájemnice žila a za zvláštních okolností vyskočila z okna. My tak po celou dobu pozorujeme Trelkovskyho postupnou přeměnu paradoxně na ji samotnou a to i doslova ve vizuální podobě, protože paranoia dovede hrdinu až k travestismu. Jak jsem nakousnul v první větě, je to film především o vnitřní schizofrení proměně a spojování si zdánlivě neslučitelných věcí do struktury, která má pro mentálně zdravého člověka děsivý "smysl". Je to taková sonda do mysli paranoika a Polanski mě tímhle snímkem mile překvapil. Ovšem pár věcí bych mu přeci jen vytknul. To, že se prakticky začně něco dít defacto až v půlce filmu, je v pořádku, protože bez první hodinky by vám zaručeně unikly souvislosti a finále by nemohlo gradovat. A taky pan Trelkovsky se jeví zezačátku jako seriózní, klidný a rozumný člověk, takže okolí na něj zezačátku nemůže mít markantní vliv. Co mi přišlo trochu náhlé, prakticky z okamžiku na okamžik, byla jeho přeměna, kdy jeho paranoia vyšla najevo od jediné věty. Také napětí mohlo být více naléhavé, které by vyvrcholení značně zdramatizovalo. Ale i tak se jedná o velmi poutavý příběh s obstojným výkonem mistra režiséra a krásnou Isabelle Adjani. (10.11.2013)