Nájemník

Řekl bych, poněkud přeceněný film. Nápad je dobrý, především v první půli, kde režisér rozehrává hru plnou znepokojivých náznaků a netlačí na pilu, má snímek slušnou atmosféru, v některých momentech je film i komediálně zábavný, přestože jde v první řadě o psychothriller s hororovou atmosférou. Bohužel v druhé polovině už scénář rozehrává až příliš divoké představení kolem psychózy hlavního hrdiny a postupného rozpadu jeho psychiky. Problém je i v tom, že Polanski herec zdaleka nedosahuje kvalit Polanskeho režiséra, takže platí, že filmy, kde se Polanski obsadí do hlavní role, jsou o poznání slabší. Právě tam, kde má film gradovat a ukázat paranoiu svého hrdiny, tak tam byl namístě nějaký charismatický herec typu Jacka Nicholsona. Polanski uhraje první půli, kde mu stačí ukazovat svůj nesmělý kukuč, ale tam, kde má rozehrát širokou paletu emocí, už selhává. Celkový dojem: 55 %. (15.05.2009)

Po delší době jsem dostal chuť na typickou atmosféru z dílny Romana Polanského. A té se mi dostávalo ve velmi kvalitní množství zvláště v první polovině, která byla učebnicově zvládnutá ve všech směrech, hlavně co se týče budování napětí a nejistoty. Bohužel v druhé polovině se nesazená laťka příliš dlouho neudržela a najednou bylo té psychologie a mysteriózna příliš moc nad hlavu. Prostě mi ten závěr už neseděl a ta paranoia byla až neuvěřitelně velká bez větších důvodů. Polanski se hlavní role zmocnil kvalitně ale mě samotnému mi tam prostě neseděl. Lepší průměr. (01.04.2013)

Paranoidní schizofrenie na způsob Polanského, který sám napsal scénář, režíroval a ještě k tomu ztvárnil hlavní roli pana Trelkovskyho. Film má pomalejší tempo a skvěle budovanou atmosféru, kterou umocňují podivné okolnosti dějící se v bytě ve kterém předešlá nájemnice žila a za zvláštních okolností vyskočila z okna. My tak po celou dobu pozorujeme Trelkovskyho postupnou přeměnu paradoxně na ji samotnou a to i doslova ve vizuální podobě, protože paranoia dovede hrdinu až k travestismu. Jak jsem nakousnul v první větě, je to film především o vnitřní schizofrení proměně a spojování si zdánlivě neslučitelných věcí do struktury, která má pro mentálně zdravého člověka děsivý "smysl". Je to taková sonda do mysli paranoika a Polanski mě tímhle snímkem mile překvapil. Ovšem pár věcí bych mu přeci jen vytknul. To, že se prakticky začně něco dít defacto až v půlce filmu, je v pořádku, protože bez první hodinky by vám zaručeně unikly souvislosti a finále by nemohlo gradovat. A taky pan Trelkovsky se jeví zezačátku jako seriózní, klidný a rozumný člověk, takže okolí na něj zezačátku nemůže mít markantní vliv. Co mi přišlo trochu náhlé, prakticky z okamžiku na okamžik, byla jeho přeměna, kdy jeho paranoia vyšla najevo od jediné věty. Také napětí mohlo být více naléhavé, které by vyvrcholení značně zdramatizovalo. Ale i tak se jedná o velmi poutavý příběh s obstojným výkonem mistra režiséra a krásnou Isabelle Adjani. (10.11.2013)

Schizofrenie je pěkně otravná panovačná čubka, obzvlášť, když se nastěhujete do stísněného kutlochu, který předchozí nájemnice použila jako odrazový můstek pro placáka do asfaltu, a vaši sousedé jsou cháska nerudných, vyšinutých důchodců. Roman Polanski je dokonalá děvka pro všechno. Jako režisér zdatně nacucává každou cihlu a vrzavá dvířka znepokojivou atmosférou, po nocích kolegům na psacím stroji krátkozrace ťuká dialogy a nakonec sám rozhazuje před kamerou jeden nesmělý ksicht za druhým. Ale buďme upřímní, jeho herecký projev by potřeboval trochu osolit. A opepřit. A možná trochu pálivé papričky, tymiánu a náprstek whisky. Jakmile však v půli přepne na své transsexuální alter-ego Romanu, tak jde všechno ureptané hnidopišství stranou a divákovi nezbývá než seškrabávat spodní čelist z koberce, jelikož taková kreace si zasluhuje vlastní síň slávy na předměstí Bangkoku. (26.05.2013)