Koně se také střílejí

Díky, díky, díky ČT, že tenhle skvost odvysílala! Dokonce ve 20.00 (8.6.2010)!. Film jsem viděla kdysi dááávno, pak jsem četla i knížku, obojí je perfektní. Sydney Pollack ve své nejlepší formě!Když jsem film viděla poprvé, čučela jsem s otevřenou pusou, jak strhující může být film odehrávající se vlastně jen v tanečním sále a přilehlých místnostech. Tehdy mi také bylo málo let a život jsem měla před sebou a nějakou alegorii jsem možná jen mlhavě tušila. Stačily mi to zoufalství a ponížení a hon (dál bych spoilovala). Včera, při vidění asi tak po 30 letech, jsem zase čučela, jak ohromující podobenství se Pollackovi na tak malém prostoru podařilo bravurně zobrazit. Dál bych asi spoilovala, tak radši skončím.Ještě dodám, že všechny herecké výkony byly na Oskara, samozřejmě v čele s Jane Fondou. Tady snad všem dokázala, že není jen hezká panenka....Dodatek podruhé po přečtení komentářů: ano, ano, přirovnání s dnešními reality show je skoro přesné, akorát, že dneska to nikdo nedělá z hladu a zoufalství, ale z blbosti, exhibicionismu a úplně jiné touhy po penězích! (09.06.2010)

Filmy Sydneyho Pollacka mi většinou sednou, ale tohle byl bohužel omyl. Podobné úsilí, jaké představoval taneční maraton pro aktéry ve filmu, jsem musel vyvinout, abych dokoukal tenhle snímek. Už jsem fakt byl na hranici naprostého psychického vyčerpání a myslel jsem, že to vzdám. Konec je sice určitou náplastí na předchozí nekonečné dvě hodiny nudy, ale tahle náplast nemůže zalepit všechny rány, které jsem od filmu utržil. Co mělo znamenat to běhání dokola s lokty nahoře? Parodie čeho? Že celá ta soutěž je podvod bylo zřejmé hned od začátku, soutěžící byli asi jediní, komu to uniklo. Účast a vytrvalost těhotné ženy ani inteligenci jejího partnera nebudu raději komentovat. Ale nedopustím si poznámku k Michaelu Sarrazinovi, jeho výkon byl úplně mimo, včetně závěrečné repliky. Naopak Jane Fonda byla fantastická a za její výkon přidávám tu druhou hvězdu. (11.03.2013)

Drsná ukázka jedné z nejhlouběji zakořeněných lidských vlastností – touha „vidět trochu mizérie, aby se cítili lépe“. Zničující taneční maraton je obdobou gladiátorských her, jen v hledišti jsou pohodlnější sedačky. Obecenstvo zírá na zoufalce, bojující v aréně o život a odměnu se stejně zvrhlou lačností, jako jejich předci ve starověkém Římě. A uspokojení z utrpení druhých úspěšně přežívá dodnes. Proč asi jsou nejprodávanějšími novinami ty bulvární, plné násilí, zrůd a všelijaké špíny? Musím říct, že mě tenhle film vyčerpal nejen psychicky, ale i fyzicky. (29.04.2016)

Od Sydney Pollacka ako režiséra, herca, producenta som už videl všeličo, ale niečo takto pesimistické, depresívne a bezvýchodiskové teda ešte rozhodne nie. Je len veľmi málo filmov, po ktorých by som sa cítil tak neskutočne zle. Toto som veru nečakal, vedel som, že idem do niečoho silného a emotívne vyhraneného, ale že to bude až v takejto miere, to ma veru nenapadlo ani len vo sne. Pollack tu rozoberá nielen témy ako sú túžba po peniazoch, sláve... a to najmä v časoch, keď je peňazí ešte menej ako inokedy (hospodárska kríza), ale aj také témy, ktoré priamo súvisia so životom ako takým, v tomto svete plnom pretvárky, bezcitnosti a bezohľadnosti. Ľudia sú v honbe za bohatstvom a slávou schopní všetkého, v tomto prípade či už ako účastníci tanečného maratónu alebo ako jeho usporiadatelia. Vývoj postáv a zmenu charakterov od nevinných začiatkov až do absolútne šialeného maxima pokrivenosti tu Pollack zvládol majstrovsky a šokujúco presne. A to je dôvod na ešte väčší smútok a depresiu. To všetko tu je zastúpené v doprovode postupne ale neúprosne sa zhusťujúcej atmosféry, ktorá ku koncu už nemilosrdne tlačí na srdce diváka. Aspoň na to moje určite. Posledná veta filmu je zároveň i jeho názov, a ten do celkovej pointy nielenže krásne zapadá, ale svojou jednoduchosťou, no zároveň i priamočiarou nekompromisnosťou s veľkým myšlienkovým presahom, ma v náväznosti na filmový odkaz totálne duševne prevalcoval. Jedno je isté, nad filmom budem ešte veľmi dlho premýšľať. Odporúčam divákom, ktorí vo filme vyhľadávajú predovšetkým duševný pokrm a nevadí im obrovská dávka pesimizmu a depresie. (17.03.2016)

Netušil jsem, že se celej film bude odehrávat na nějakym tanečnim maratonu, takže jsem asi půl hodiny čekal, kdy jako přestanou tancovat a začne se něco dít. Postupně ale začal film přinášet i jakýsi myšlenky a sdělení a docela se na to dalo koukat. Ale je teda nutný to brát s hodně velkym nadhledem, protože nepřetržitě tancovat a do toho ještě soutěžit v běhání s tim, že každý 2 hodiny je 10 minut přestávka, by nevydržel moc dlouho ani Chuck Norris. Dost mi to připomínalo knihu Dlouhý pochod. Možná se S. King filmem nebo knižní předlohou inspiroval. Nicméně tam vydrželi ty nejzdatnější jedinci pochodovat asi jenom 3 dny, pokud si dobře vzpomínám. Tady vydrželi tancovat skoro 2 měsíce. (16.02.2013)