Ikarie XB 1

Dnes možná více než úsměvný pohled do budoucnosti tak, jak si jej v třiašedesátém vyprojektoval režisér Polák, nicméně neměli bychom zapomínat, že tehdy byl vesmír terpve cosi jako tabula rasa, nepopsaný list, velká neznámá. Vůně nedozírných dálek, možnost nechat pracovat fantazii na plné obrátky, pokusit se o absurdní příběh vzdálený milion světelných let. A kosmická loď s posádkou snů, rozuměj hereckým Olympem (Štěpánek, Medřická, Lukavský, Lackovič, Kačírková, Smolík, Deyl, Macháček a další), se jen stěží odmítá. IKARIE je jistě film moderní, alespoň v rámci možností a doby, která na něj bezprostředně působila. Je zhmotněním představ tady a teď. Star Wars, Star Trek a další hrdinové následujících generací velkých i malých diváků se měli teprve zrodit. (27.04.2014)

Není to žádný Star Trek, ale klasika českého sci-fi. Děj filmu se odehrává samozřejmě v budoucnosti a je o cestě první rakety Ikarie XB 1, která letí k planetám u Alfa Cantauri. Ze začátku si užíváme idylickou cestu vesmírem, seznámíme se s posádkou lodi. Brzy se začne projevovat ponorková nemoc. Loď ale cestuje dál k místu určení. O proti již zmiňovanému Star Treku tu nenajdete žádné mimozemšťany. Ikarie je filosofický, morální a konverzační film, každý se v něm najde své. Pokud jste fanda sci-fi, tak je pro vás tento kousek povinností. Podobný film u nás od té doby natočen nebyl. (03.10.2009)

Rozporuplne pocity. Na jednej strane slusna vyprava a technicka stranka (zvlast ked vezmem do uvahy ze ide o cesky film zo 60. rokov), na druhej strane usi trhajuca hudba, depresivna atmosfera a dejova vata. Vyslovene mi vadil otvoreny koniec ktory vzbudzoval nadej ze teraz konecne pride to prave orechove. Cely pribeh by sa dal kludne skresat do 40tich minut a mohlo sa pokracovat patranim po zivote na bielej planete.....takto je to zbytocne useknute. 50% (13.12.2009)

Hard science fiction z Barrandova, když ještě kapitánu Kirkovi teklo mlíko po bradě a Ripleyová převlékala panenky? Uau! S přihlédnutím na dobu vzniku (dva roky po výletu Gagarina, pět let před Kubrickovým vyhozením kosti do vzduchu) vskutku pozoruhodné. Má to několik zajímavých myšlenek, herecké bardy, správnou klaustrofobickou depku i prchavou nadřazenost lidu budoucnosti. Vousaté triky dotvářejí osobitou formu a já bych u nich pouze vyměnil „edwoodovský“ zvuk kosmických lodí za vesmírné ticho. Doteď jsem netušil, že si národní umělec František Smolík zahrál Anthonyho Hopkinse.. (25.04.2016)

Ano, je to už poněkud vousaté, ale přesto je to film hodný respektu v mnoha ohledech. Tehdy to byla rarita. Sovětská kinematografie i samozřejmě ta západní chrlila spoustu sci-fi filmů, pár jich na DVD vyšlo od vydavatelství Řiťka video, ale pro naše luhy a háje to byl počin nevídaný. Dnes samozřejmě vše působí značně archaicky, robot, skafandry i sama loď. Astrounauté sedí před blikajícími panely a z těch cosi odečítají podle blikání.. :-). Žádné displaye, ručičkové měřáky, nic. Přesto když se člověk pozorněji zadívá na ty různé do detailu provedené spínače, kryty lamp, osvícení skafandrů... musí prostě smeknout. Špatný není ani příběh sám, který doslova v poslední minutě nabere zajímavý obrat. Nu a je také hodně zvláštní dívat se na herce, které známe spíše z rolí družstevníků, pohraničníků a jiných podivných době poplatných rolí, jak ve skafandrech brázdí vesmír vstříc Proximě Centauri. Dávám tedy za 4 vitaminové želé proti avitaminóze. * * * * (10.03.2019)