Ikarie XB 1

Koľká škoda toho konca! Počas filmu som totiž žasol, že mohlo niečo tak dokonale temné, klaustrofóbické, existenčne pochybovačné a nadčasové vôbec vzniknúť v našich končinách a v takej dobe. A zrazu prišlo to precitnutie do "milosrdnej" reality, v ktorej sa ukázalo, že ani v čiernobielom filme nie je nič tak sivé ako moralizujúci kompromis na záver. Takmer celý film bol u mňa na 5* a stačil jeden doslov plný priemernosti, aby tak geniálne rozbehnuté dielo čiastočne pokazil. (29.04.2014)

Jsem v šoku - opravdu jsem nevěřil, že česká sci-fi mohla být kdysi i v rámci světové žánrové tvorby tolik vepředu. I letošní Sunshine má s Ikarií spoustu společných prvků... P.S. Ze srandy bych chtěl vidět i "americký sestřih", měnící směr putování lodi (z lidské posádky se stala banda mimozemšťanů) a přidávající na závěr Sochu svobody. P.P.S. LFŠ 2013: na plátně to Ikarii rozhodně sluší, ale už jsem se rozhodně nebavil tak dobře jako poprvé. (23.09.2007)

Zapomenutý klenot! Ať už se jedná o první část plnou vtípků (skoro až parodický robot Patrik mě snad nikdy neomrzí), nebo tu druhou, o poznání vážnější, jedná se o skvěle natočené sci-fi, kterému snad ani není co vytknout, neboť všichni zúčastnění zahráli skvěle (charisma Radovana Lukavského, výraz Dany Medřické a podivná krása Ireny Kačírkové ve vědeckofantastyckym filmu? Sakra skvěle!). Interiéry jsou na úrovni mnohem mladších snímků (to triky také, leč přeci jen z dnešního pohledu působí trošku směšně a nedopracovaně - hlavně ohňochvost rakety). Nemá cenu tenhle film nějak analyzovat (jak velmi pěkně předvedl Eodeon), stačí jen říct, že tohle je prostě skvělej film, na který se rád znovu podívám (a taky jsem tak po asi dvaceti minutách po prvním shlédnutí učinil). Není co říct, je jen potřeba obdivovat tenhle film jako celek i jako jednotlivé součásti. (14.03.2013)

Bez jakékoli nadsázky si troufám říci, že i my máme svou filmovou Odyseu. Vynikající námět, je převeden do výtečného scénáře, s doprovodem výborných herců. V letech, kdy závody v dobývání vesmíru byly již dávno odstartovány, přichází Jindřich Polák s touto filmovou revolucí. Bezchybný vývoj děje i lehký humor. I Zdeněk Liška se zde dostatečně a kvalitně vyřádil. Proto se zaposlouchej do tónů jeho trefné hudby, a vychutnej si osud posádky i samotné lodě Ikarie, se kterou poznáváme taje vesmíru a fantazii tvůrců. Velká podobnost dolního podlaží Ikarie s vnitřkem lodi Discovery z filmu 2001 Vesmírná Odysea, je takovou třešničkou na dortu. (04.03.2013)

Úvodní Lackovičovo hysterické „Země není. Země nikdy nebyla!“ mi připomíná podobně hysterický výstup Petra Štěpánka v Každém mladém muži „Je mi dvacet!“ počínající jeho prohlášením, že „se rozhod, že žádný holky nejsou“. Když vzápětí čtu „Námět a scénář: Pavel Juráček“, jsem doma. Následuje klasický příklad jistého druhu filmů z 60. let: naivisticky všelidsko-morální drama ve formátu vizualizované rozhlasové hry s ultra charakterním projevem národních umělců. Při tom je zajímavé, že jde o film, který lze vskutku považovat za prototyp jistého druhu světových sci-fi trháků (vesmírná mise) (ČSSR 1963!). Což mě však na rozdíl od ostatních neplní nadšením. Spíše mě zaujala tehdejší představa taneční hudby budoucnosti. Za pozornost stojí konečné vyznění této vesmírné mise jako cesta z lidstva přes lidstvo k lidstvu – srov. nejen závěr, ale i veškeré příhody na cestě, též pokus s porodem. (25.08.2012)