Ikarie XB 1

Úvodní Lackovičovo hysterické „Země není. Země nikdy nebyla!“ mi připomíná podobně hysterický výstup Petra Štěpánka v Každém mladém muži „Je mi dvacet!“ počínající jeho prohlášením, že „se rozhod, že žádný holky nejsou“. Když vzápětí čtu „Námět a scénář: Pavel Juráček“, jsem doma. Následuje klasický příklad jistého druhu filmů z 60. let: naivisticky všelidsko-morální drama ve formátu vizualizované rozhlasové hry s ultra charakterním projevem národních umělců. Při tom je zajímavé, že jde o film, který lze vskutku považovat za prototyp jistého druhu světových sci-fi trháků (vesmírná mise) (ČSSR 1963!). Což mě však na rozdíl od ostatních neplní nadšením. Spíše mě zaujala tehdejší představa taneční hudby budoucnosti. Za pozornost stojí konečné vyznění této vesmírné mise jako cesta z lidstva přes lidstvo k lidstvu – srov. nejen závěr, ale i veškeré příhody na cestě, též pokus s porodem. (25.08.2012)

Hard science fiction z Barrandova, když ještě kapitánu Kirkovi teklo mlíko po bradě a Ripleyová převlékala panenky? Uau! S přihlédnutím na dobu vzniku (dva roky po výletu Gagarina, pět let před Kubrickovým vyhozením kosti do vzduchu) vskutku pozoruhodné. Má to několik zajímavých myšlenek, herecké bardy, správnou klaustrofobickou depku i prchavou nadřazenost lidu budoucnosti. Vousaté triky dotvářejí osobitou formu a já bych u nich pouze vyměnil „edwoodovský“ zvuk kosmických lodí za vesmírné ticho. Doteď jsem netušil, že si národní umělec František Smolík zahrál Anthonyho Hopkinse.. (25.04.2016)

Co napsati, aby se to nezvrhlo v milostný dopis? Lemův námět je dostatečně nosný (a který taky není?!), byť se jím nakonec Polák s Juráčkem (naštěstí?) inspirovali jen v hrubých obrysech. Je to (krom Konce srpna v hotelu Ozon) náš jediný (jak zde správně píší i ostatní) SF film, který není komedie. Nic proti Vorlíčkovi a spol., ale občas mě napadne, proč si pořád z toho vážného žánru muselo většina cs režisérů, dělati furt legraci? Někdy mě to rozčiluje. Já vím, politické klima, poptávka... etc., ale stejně... Pro mě je vrchol celého filmu (na můj vkus až moc krátkého, 75min. čistého děje, přátelé) prozkoumávání staré pozemské lodi, jejíž atmosféra podpořená/vytvořená neskutečně kulervoucí (pardon za ten výraz) Liškovou hudbou, se hravě vyrovná všemu, co amíci natočili od r.63...do teď. Ne, to není vtip. Á propos, jedno z nejgeniálnějších ost v dějinách filmu, vyšlo! v únoru, léta páně roku a sice tohoto v UK. Na vinylu. Má to sice jen 23min. ( a při jeho včerejším objevení jsem nevěříčně zíral na monitor 5min.) a poněkud prapodivně řešený přední cover, ale aspoň tohle. Další (dle mého) ostuda mezinárodního významu, kde v cizích zemích vycházejí soundtracky z našich vlastních filmů! Tohle mi hlava nebere a nikdy nebude. Hl., že jsou prachy na písničky ze Snowboarďáků apod. ubohostí. Bravo! To též něco vypovídá u kulturnosti tohoto (odmítám napsati národa) stáda. Zpět k filmu...obsazení-100% hudba-900% režie-100% výprava-100% kamera-100% etc., etc. P.s. nenechte se zmásti špatnými údaji o roku či době děje. Nejedná se tu (jak je ve starších článcích mylně uváděno, 25 apod. st.), leč o rok 2163. Což je 2 roky po založení UFP tj. Spojené federace Planet, haha!:) A to mi připomíná jeden můj osobní postřeh a sice ten, že chodby Ikarie se až podezřele podobají chodbám jisté lodi Enterprise...přesněji, jejím pozdějším verzím. A jelikož je tento film rok před 1.pilotem ke Star Treku, tak je jasné (když uvážíte, že Ikarie byla prodána následně do 55 zemí), kdo od koho kopíroval. To jen tak pro zasmání. Trailer: https://www.youtube.com/watch?time_continue=48&v=eGsogm4RKV0 (08.09.2019)

Celkem suchopárný sci-fi příběh, v němž je zřejmá komunisticko-utopická myšlenka: lidstvo se již vyvinulo k lepšímu (20. století s atomovými bombami je tu již nepochopitelnou minulostí). Ten závěr filmu je opravdu až dementně optimistický. Tvůrci se sice snažili co možná nejvíce ukázat obyčejnou lidskou stránku posádku vesmírné lodi, ale stejně je to takové nevesele "vyprahlé". Dávám tři, ale slabé. (30.12.2008)

Ve své době inteligentní sci-fi na světové úrovni, s ucházejícími triky a navrch okořeněné českou hereckou elitou. Více než poklidný děj zaujme pedantská práce s kamerou a její vztah k okolnímu uzavřenému prostředí, který v mnohém evokuje i novější Vesmírnou odyseu a navozuje místy mnohem čistší žánrovost než celá řada jeho následovníků. Neškodilo by sice trochu více pesimismu a napětí, ale stále se je na co dívat, degradace stárnutím hrozí Ikarii a její sympatické posádce jen minimálně... 75% (02.05.2016)