Režie:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala, Svatava Hubeňáková, Otto Lackovič, Jaroslav Mareš (více)Obsahy(1)
Je 2. polovina 22. století a kosmická loď Ikarie XB 1 putuje k Alfě Centauri za průzkumem mimozemských forem života. Její posádka, složená z vědeckých kapacit různých oborů, je daleko od sluneční soustavy vystavena neznámým, nepředstavitelným hrozbám. Ale veze si s sebou i řadu svých všedních lidských starostí a radostí. (NFA)
(více)Videa (2)
Recenze (355)
Zajímavé spojení seriózní sci-fi s troškou patosu (který vyniká hlavně při monolozích Zdeňka Štěpánka). Film je na svou dobu malý zázrak (už kvůli žánru), ale důvod se dá najít v tom, že je (ne příliš vystopovatelnou) adaptací knihy polského spisovatele. Fascinuje mě taky ten věkový rozptyl herců (od téměř neviditelné Schoberové až k bardovi Smolíkovi). Polák dodal vědeckofantastické vidění, Juráček scénáristický um a trochu nechuti, Liška extravagantní hudební cit a vznikl zajímavý, i když z různých důvodů rozporuplný český snímek. 70%. ()
Úvodní Lackovičovo hysterické „Země není. Země nikdy nebyla!“ mi připomíná podobně hysterický výstup Petra Štěpánka v Každém mladém muži „Je mi dvacet!“ počínající jeho prohlášením, že „se rozhod, že žádný holky nejsou“. Když vzápětí čtu „Námět a scénář: Pavel Juráček“, jsem doma. Následuje klasický příklad jistého druhu filmů z 60. let: naivisticky všelidsko-morální drama ve formátu vizualizované rozhlasové hry s ultra charakterním projevem národních umělců. Při tom je zajímavé, že jde o film, který lze vskutku považovat za prototyp jistého druhu světových sci-fi trháků (vesmírná mise) (ČSSR 1963!). Což mě však na rozdíl od ostatních neplní nadšením. Spíše mě zaujala tehdejší představa taneční hudby budoucnosti. Za pozornost stojí konečné vyznění této vesmírné mise jako cesta z lidstva přes lidstvo k lidstvu – srov. nejen závěr, ale i veškeré příhody na cestě, též pokus s porodem. ()
Bez jakékoli nadsázky si troufám říci, že i my máme svou filmovou Odyseu. Vynikající námět, je převeden do výtečného scénáře, s doprovodem výborných herců. V letech, kdy závody v dobývání vesmíru byly již dávno odstartovány, přichází Jindřich Polák s touto filmovou revolucí. Bezchybný vývoj děje i lehký humor. I Zdeněk Liška se zde dostatečně a kvalitně vyřádil. Proto se zaposlouchej do tónů jeho trefné hudby, a vychutnej si osud posádky i samotné lodě Ikarie, se kterou poznáváme taje vesmíru a fantazii tvůrců. Velká podobnost dolního podlaží Ikarie s vnitřkem lodi Discovery z filmu 2001 Vesmírná Odysea, je takovou třešničkou na dortu. ()
Hard science fiction z Barrandova, když ještě kapitánu Kirkovi teklo mlíko po bradě a Ripleyová převlékala panenky? Uau! S přihlédnutím na dobu vzniku (dva roky po výletu Gagarina, pět let před Kubrickovým vyhozením kosti do vzduchu) vskutku pozoruhodné. Má to několik zajímavých myšlenek, herecké bardy, správnou klaustrofobickou depku i prchavou nadřazenost lidu budoucnosti. Vousaté triky dotvářejí osobitou formu a já bych u nich pouze vyměnil „edwoodovský“ zvuk kosmických lodí za vesmírné ticho. Doteď jsem netušil, že si národní umělec František Smolík zahrál Anthonyho Hopkinse.. ()
Pět let před Vesmírnou odyseou, čtrnáct let před Novou nadějí a šestnáct let před Vetřelcem vznikl v Československu naprosto unikátní snímek, který v naší filmové historii předtím ani potom nemá obdoby. Širokoúhlý formát, dokonale dynamická kamera Jana Kališe, geniální hudba Zdeňka Lišky a promyšlená režie Jindřicha Poláka. Nemluvě o úžasném hereckém obsazení v čele se Zdeňkem Štěpánkem a Františkem Smolíkem, kteří se ani v těchto pro ně netypických postavách neztrácejí. Neuvěřitelně atmosférický snímek, kterému zub času nijak neublížil a digitální restaurace mu pomohla. Pro každého fandou sci-fi filmů je Ikarie absolutní povinností, už jenom kvůli humanitnímu poselství. Snímek, kterému se v současnosti může přiblížit snad jen Nolanův Interstellar. ()
Galerie (39)
Zajímavosti (45)
- Spoločnosť American Pictures International, ktorá vytvorila anglicky hovorenú verziu, tvorcom i hercom podivne upravila mená. Americkí diváci čítali v titulkoch Dana Meredith (Dana Medřická), Irene Kova (Irena Kačírková), Rodney Lucas (Radovan Lukavský), Otto Lack (Otto Lackovič) či Rudolph Dial (Rudolf Deyl). Autor scenára Pavel Juráček sa premenil na Paula Jurišta a režisér Jindřich Polák dostal meno Jack Pollack. (Raccoon.city)
- Tento film bol v Spojených Štátoch skrátený o 26 minút a do záveru bol vložený záber na sochu Slobody, Američania si vytvorili vlastný alternatívny dej, hlavní hrdinovia boli mimozemšťania a na konci objavili planétu Zem. (matriosa)
- Film sa mal pôvodne natáčať na farebný materiál, ale pre CinemaScope vhodný Kodak bol tak drahý, že by jeho nákup ešte viac navýšil už beztak vtedy vysoký rozpočet 6 miliónov Kčs. Farebná Agfa, kameramanmi prezývaná Aqua (podľa typického azúrového nádychu), zas kvôli veľkému zrnu a farebnej nestálosti pre CinemaScope vhodná nebola. Preto nakoniec natočili snímku na čiernobiely materiál. (BlueNeon81)
Reklama