poster

Šmírák

  • Česko

    Peeping Tom

    (festivalový název)
  • Česko

    Zvědavec

    (neoficiální název)
  • Velká Británie

    Peeping Tom

  • Kanada

    Peeping Tom

  • Austrálie

    Peeping Tom

  • Nový Zéland

    Peeping Tom

  • USA

    Peeping Tom

  • USA

    Face of Fear

Drama / Horor / Thriller

Velká Británie, 1960, 101 min (Director's cut: 86 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Hellboy
    ****

    Tento film jsem viděl na 29. LFŠ v Uherském hradišti kdysi dávno, v roce 2003. Tohle dílo údajně pohřbilo kariéru svého režiséra Michaela Powella, každopádně v 21. století už snímek zas tak šokující není. Je to skutečně spíše studie psychopata. Někdy bych se na to rád zase podíval. Je to dost postmoderní film, hlavní anti-hrdina je zaměstnancem filmového studia, z diváků filmu vlastně také dělá voyeury.(20.11.2004)

  • Matty
    ****

    Když jdete o půlnoci na projekci osmačtyřicet let starého hororu, čekáte všelicos. Peeping Tom má opatrná očekávání nenaplnil, zcela se jim vyhnul. Nebyl tak úchylný, ani tak nudný, nebyl dokonce ani tak strašidelný, byl prostě jiný a to způsobem, jenž se mi zamlouvá. Nelze nesrovnávat s jiným psychothrillerem - Psychem, natočeným v témže roce a s podobně nenormálním hrdinou. Psycho ovšem navenek vystupuje mnohem seriózněji a jakkoliv je v něm morbidní humor také přítomen, převládajícím dojmem byl šok. Počínání filmového ostřiče Marka Lewise není tak děsivé jako počínání až za hrob milujícího synáčka Normana Batese možná i z toho důvodu, že jej žene vpřed stejná touha jako každého cinefila: dívat se. Powell neustále otáčí kameru přímo na diváka, na jeho touhu mít všechno zakonzervované na věčné časy a moci se k tomu kdykoliv vrátit. Což JE znepokojující, ale zároveň zvrhle vtipné svým nadhledem – nedává nám Powell symbolicky najevo, proč se sám stal režisérem? Výborným režisérem, když už jsme u toho – umí si vyhrát i s takovými blbůstkoidními záběry jako „tužky padající na zem“ a povýšit je na něco tuze originálního, co si osobně rád ještě párkrát přehraji (na nějaké kopii získané alternativní cestou). Peeping Tom je ojedinělý počin, k němuž se nejlépe hodí slovo, které osobně nemám moc rád (pro jeho nadužívání v socialistických knihách o filmu), ale žádné vhodnější mne nenapadá – progresivní. Co už jiného, když ne naše smrt, by mělo být hodné zaznamenání? 85%(8.7.2008)

  • Slarque
    ****

    Michael Powell v roce 1960 poněkud předběhl dobu. Vlastně celá ta konstrukce psychologického thrilleru a filmu o filmu v jednom je nebývale promyšlená. O tom už určitě několik odborníků napsalo knihy. Rozhodně to není běžný film o perverzním vrahovi, a ani mi nepřišel ničím šokující (jen pro kontext: Psycho vzniklo v témže roce). Ve filmu o kameramanovi je samozřejmě propracovaná práce s obrazem, ale za pozornost stojí i hudba (alespoň hlavní klavírní motiv).(30.9.2015)

  • Morien
    *****

    (1001) Výborný film, kterému k tomu, aby se stal černou dírou a pohltil svět, chybí jen velmi málo. Kdyby jen film obsahoval víc takových pasáží, jako když kamera spočine na dívce s poškozeným rtem. To, že například Anna Massey v roli osudové dívky vypadá tak, jak vypadá, a chová se tak, jak se chová, na rozdíl od těch, co to zmiňují jako výtku, vidím jako plus, které spolu s další spoustou detailů dělají z Peeping Toma tak znepokojivý, specificky krásný a svojský svět. ♥(21.1.2012)

  • POMO
    ***

    Zaujímavá štúdia mierumilovného vraha žien s narušeným detstvom, ktorý si svoje zločiny natáča na celuloid a chystá "veľký film". Áčková produkcia s umeleckými ambíciami je perfektne zahraná i nasnímaná, ale Powell sa natoľko koncentruje na ústrednú postavu, až zabúda na diváka. Napätie, šok a podobné thrillerové nevyhnutnosti bohužiaľ absentujú. Je dosť možné, že za to môže čas. I keď prihliadnuc na efekt Hitchcockových thrillerov aj na súcasného diváka to Powella nijako neospravedlňuje. Zaujimávé, ale ako filmový zážitok príliš statické.(23.4.2003)

  • - Martin Scorsese údajně zaplatil pět tisíc amerických dolarů za pořízení nové kopie titulu a následné uvedení Powellova filmu na newyorském filmovém festivalu v roce 1979, aby ho zbavil nálepky obskurnosti. (Petrus1)

  • - Film byl zvolen časopisem Premiere do žebříčku "25 nejnebezpečnějších filmů". (Botis)

  • - Necenzurovaná verze filmu se dostala do kin až v roce 1979. (Cherish)